Německé vládě a jejím spojencům se daří blokovat plány na nové společné půjčky na financování kritických projektů Evropské unie, jako je obrana. Podle úředníků obeznámených s přípravami budou takzvané obranné dluhopisy pravděpodobně mimo hru, až se evropští lídři ve čtvrtek sejdou, aby projednali své hlavní priority na příštích pět let. Tlaku na ukončení debaty o společném dluhu napomohly nepokoje ve Francii, uvedli úředníci, kteří si nepřáli být jmenováni a hovořili o soukromých rozhovorech. Šéfové vlád se snaží dohodnout na strategii, jak čelit obchodnímu napětí s Čínou a USA, expanzivní válce Vladimira Putina na Ukrajině a možnosti návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Současně hledají způsoby, jak podpořit hospodářský růst a podpořit dohodu bloku o zelených úsporách – a jedním z navrhovaných řešení je společné vydávání dluhopisů. Těmto aspiracím zasadily ránu evropské volby tento měsíc, které přinesly zisky krajně pravicovým skupinám, jež jsou přátelské k Putinovi a skeptické k opatřením v oblasti klimatu. Na summitu se očekává, že Ursula von der Leyenová bude nominována na druhé funkční období předsedkyně Komise, ale politické pozadí ji nutí k opatrnosti při vynakládání kapitálu na kontroverzní myšlenku společného zadlužování. Jen několik dní po volbách v EU zasáhlo do chuti investorů po dluhu rozhodnutí indexátora MSCI Inc. nezařadit nesplacené dluhopisy bloku do svých státních měřítek. V návrhu strategického dokumentu EU, který viděla agentura Bloomberg, se uvádí, že blok využije „inovativní možnosti“ k financování zvýšení výdajů na obranu a potřebuje „významné společné investiční úsilí“, aby byl schopen konkurovat ostatním zemím. O společném zadlužování není v dokumentu žádná zmínka. Bývalý italský premiér Mario Draghi je dlouhodobým zastáncem společného zadlužování, ale podle osoby obeznámené s jeho úvahami je otázkou, zda i on zahrne zmínku o tomto nástroji, až v příštích týdnech zveřejní zprávu o tom, jak zvýšit konkurenceschopnost EU. Draghi byl von der Leyenovou požádán, aby vypracoval možnosti, jak urychlit průmyslový a technologický rozvoj bloku a posílit jeho obranné schopnosti. Poté, co před deseti lety vedl Evropskou centrální banku v době krize státního dluhu, dlouhodobě upřednostňuje společné dluhopisy, které by zvýšily finanční sílu EU. První velká emise dluhopisů EU byla dohodnuta v roce 2020, kdy vedoucí představitelé zpečetili fond pro obnovu po pandemii, fond ve výši 800 miliard eur , který má členským státům pomoci zotavit se z Covidu a urychlit jejich hospodářský rozvoj. Mnozí investoři předpokládali, že po prolomení tabu se kolektivní emise postupně stanou běžnějším nástrojem bloku k řešení společných problémů, a na začátku letošního roku zvyšovali své podíly v dluhopisech EU. Přestože EU plánuje v druhé polovině roku 2024 prodat v rámci stávajících programů dluhopisy v hodnotě 65 miliard eur, což je více, než mnozí investoři předpokládali, pokrok směrem k novým emisím byl tento měsíc zmařen rozhodnutím MSCI o indexaci. Nárůst podpory krajní pravice ve volbách do EU tento měsíc a náhlé politické nepokoje ve Francii přidaly další překážky. Rozpětí mezi desetiletými dluhopisy EU a ekvivalentními německými dluhopisy se za poslední dva týdny zvýšilo o téměř 20 bazických bodů, čímž prakticky vymazalo zúžení pozorované od začátku roku. „I kdybychom měli ve volbách do EU více centristický výsledek, společné dluhopisy by stále byly sporným tématem,“ uvedl Matt Cairns, vedoucí úvěrového oddělení Rabobank. „Nyní, když se situace vyvíjela mnohem více napravo od středu, než se předpokládalo, bude toto téma ještě více rozporuplné.“ Cairns uvedl, že nyní bude zapotřebí další události typu černé labutě – jako byla pandemie Covid -, aby se společná emise posunula kupředu. Rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vyvolat parlamentní volby, v nichž podle průzkumů utrpí těžkou porážku, potenciálně představuje černou labuť jiného typu. Ještě před výsledkem, který by mohl předat kontrolu nad vládou krajně pravicové vůdkyni Marine Le Penové, byli francouzští představitelé – kteří by za normálních okolností mohli argumentovat ve prospěch celoblokových půjček – rozptýleni dramatem odehrávajícím se doma a francouzská ruka byla zásadně oslabena, uvedli úředníci. Ruská invaze na Ukrajinu debatu změnila, přičemž někteří východní členové, jako například pobaltské státy, kteří se dříve zdráhali podpořit fond na obnovu, se obrátili ve prospěch, protože to považují za existenční hrozbu pro svou bezpečnost. Nyní se přidávají k dlouhodobějším příznivcům hlubší fiskální integrace, jako jsou Francie, Itálie a Španělsko. Tyto země mají ještě jednu příležitost, aby se vyslovily, a stále probíhá živá diskuse o tom, zda zahrnout eurobondy do dokumentu o možnostech financování, který se v nadcházejících dnech připravuje pro vedoucí představitele. Polský premiér Donald Tusk usiluje o podporu společného financování kapacit protivzdušné obrany podél východní hranice své země s Ukrajinou a Běloruskem, uvedl jeden z diplomatů v rámci snahy o větší výdaje v této oblasti v celé EU. Tusk minulý týden uvedl, že si myslí, že zbytek EU je připraven dát více peněz na opevnění své východní hranice, ačkoli se nevyjádřil k tomu, jak by to mělo být zaplaceno. Jeden z diplomatů EU uvedl, že sdílené půjčky jsou předmětem tvrdého přesvědčení řady členských států v otázce, která vyžaduje jednomyslnost. Její zařazení do strategické agendy by tedy způsobilo více problémů, než kolik by jich vyřešilo. Některé z největších problémů leží v Berlíně. Olaf Scholz pomohl prosadit dohodu o fondu na oživení ekonomiky, když byl ministrem financí, ale nyní se jako kancléř snaží udržet nad vodou a jeho nástupce na ministerstvu Christian Lindner je ostře proti sdílenému dluhu. Němečtí představitelé tvrdí, že již ušli velký kus cesty k navýšení vojenského rozpočtu a letos poprvé od doby, kdy byl před deseti lety dohodnut cíl NATO udržet výdaje na obranu na úrovni 2 % HDP, dosáhli tohoto cíle. Mluvčí německého kancléřství se k tomu odmítl vyjádřit. Mezi další členské státy EU, které koordinují svůj nesouhlas s dalším společným zadlužováním, patří Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, podle lidí obeznámených s postoji těchto zemí. Jedna z osob zapojených do příprav summitu EU uvedla, že by nebylo vhodné, aby vedoucí představitelé diskutovali o eurobondech, protože nebyla provedena dostatečná technická příprava toho, jak by skutečně fungovaly. Na znamení toho, jak rozdělující se tato otázka stala, úředník uvedl, že pro Macrona je typické, že jeho velkolepé projevy nejsou podpořeny řádnou prací na politických detailech.