Mnoho z nás touží po změně, ale - a to je velké ale - nechceme nutně měnit sami sebe. To je paradox změny, říká Frederik Pferdt, zakladatel inovační laboratoře společnosti Google a autor knihy What's Next Is Now: Jak žít připraveni na budoucnost. "Kupodivu se přirozeně bráníme změnám, i když jsme stoprocentně produktem změn," říká. "Byli jsme stvořeni změnou, ale ne pro změnu." Odpor ke změnám pramení z lidského negativního sklonu, který je mechanismem přežití, vysvětluje Pferdt. "Naše vestavěná averze vůči chybám nás možná v průběhu lidské historie ochránila před vyhynutím, ale naučila nás lpět na tom, co právě teď známe, a bránit se věcem, které jsou neznámé," říká. Abyste se stali lepšími v přijímání změn, musíte pochopit, že se kolem vás dějí neustále a jsou nevyhnutelné. Pferdt říká, že máte tři možnosti: Ignorovat je a strčit hlavu do písku. Odolat jí a bojovat za zachování stávajícího stavu. Přijmout ji a přimět ji, aby pracovala pro vás. "Nemůžete se vyhnout tomu, co bude následovat, ale pokud to budete ignorovat nebo se tomu bránit, pak se vaše budoucnost stane vám," říká Pferdt. "Když změnu přijmete a přimějete ji, aby pracovala pro vás, budete optimističtější a budete změnu vnímat jako příležitost, která vám otevře dveře k mnoha možnostem a možným budoucnostem." POZOR NA PŘEDPOVĚDI Abychom se vyrovnali s dnešním zrychlujícím se tempem změn, je přirozené snažit se představit si budoucnost extrapolací z minulosti a hledat trendy směrem k zítřku, ale to je chyba, říká Pferdt. "Futurologové chrlí předpovědi tak rychle, jak jen mohou, aby vytvořili titulky v novinách a vyvolali v nás ještě větší obavy z budoucnosti," říká. "Lidé mají rádi předpovědi. Dávají nám falešný pocit bezpečí a to naše mysl miluje." Místo toho, abychom se ptali: "Co přinese budoucnost?", ptáme se. Pferdt doporučuje otázku: "Jakou budoucnost chci vytvořit?". "To je lepší otázka, protože předpovědi ve skutečnosti nejsou možné," říká. Dalším způsobem myšlení, který je třeba si osvojit, je váš pohled na to, co vás čeká. Pferdt říká, že většina lidí má falešný pocit, že budoucnost je něco velmi vzdáleného. Avšak činy a rozhodnutí, které děláte v daném okamžiku, často určují, co se bude vyvíjet a dít dál. "Většina lidí má z budoucnosti obavy," říká Pferdt. "Mají pocit, že nad ní nemají kontrolu. Ale každým rozhodnutím a každou volbou, kterou v každém okamžiku učiníte, doslova rozhodujete o své budoucnosti. Lidé mají moc utvářet to, co přijde příště, tím, že využijí to, čemu říkám 'stav mysli připravený na budoucnost'." STAV MYSLI PŘIPRAVENÝ NA BUDOUCNOST Abyste mohli přijmout změnu a kontrolovat to, co můžete kontrolovat, musíte podle Pferdta přepnout svůj mozek na optimismus, otevřenost, zvědavost, experimentování a empatii. Toho lze dosáhnout pomocí krátkých cvičení, která vám pomohou trénovat vaše myšlení. Pferdt například doporučuje použít cvičení s výzvou ke změně. Nejprve si určete rutinní úkol, například snídani nebo cestu do práce. Každý den proveďte v tomto úkolu malou změnu a na konci dne se nad touto zkušeností zamyslete. "Jak jste se po této změně cítili?" ptá se Pferdt. "Čeho jste si všimli? Jak jste se přizpůsobili? V průběhu času můžete postupně rozšiřovat a zvyšovat tak komplexnost zaváděných změn. Tím si vybudujete schopnost adaptace při snižování odporu vůči změnám a v budoucnu se stanete přizpůsobivějšími." Dalším cvičením je cvičení vědomé meditace, díky které si lépe uvědomíte probíhající změnu. Během chvíle ticha si podle Pferdta řekněte: "Všechno se mění". Poté rozvíjejte uvědomění kolem konkrétních emocí, pocitů nebo myšlenek, které se v daném okamžiku vyvíjejí. "Tomu se říká zákon pomíjivosti," říká. "Všechno se neustále mění. Nic vlastně nestojí na místě." Třetím cvičením je zaměřit se na to, co můžete ovlivnit. Pferdt sdílí příběh ženy, která během pandemie prošla významnými kariérními problémy. Neustálé změny se podepsaly na jejím zdraví. Nakonec si uvědomila, jak je důležité kontrolovat kontrolovatelné věci. "Naučila se, že jediná věc, kterou může skutečně kontrolovat, je její reakce na prožitky," říká Pferdt. "Osvojení postupů, které jí pomohly spojit se s jejím emočním stavem a regulovat ho, jí pomohlo rozvinout hlubší pocit síly a odolnosti. Když v její roli nastala další změna, vnímala ji jako velkou příležitost k růstu, k učení a k vyzkoušení něčeho jiného." NEBEZPĚČÍ STAGANCE Lpění na jistotě může být vrozené, ale to neznamená, že je bez nevýhod. Pokud svůj mozek netrénujete, aby přijímal změny a očekával neočekávané, riskujete podle Pferdta, že budete žít život, který vám určil někdo jiný, a ne takový, jaký jste si vybrali. "Někdy rádi obviňujeme okolnosti, vládu, partnera nebo zaměstnavatele z toho, v jaké budoucnosti žijeme," říká. "Spíše můžeme učinit rozhodnutí, která jsou pod naší kontrolou. Můžeme si vybrat, jak budeme reagovat na situace, kdy se věci mění, s otevřeností, radikálním optimismem a empatií."