Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi potravinami proti loňskému květnu významně zlevnila například mouka nebo vejce, v obou případech klesly ceny o 23,5 procenta. Za ovoce se platilo o 6,7 procenta méně, maso bylo o 5,8 procenta levnější. Nealkoholické nápoje zmírnily svůj cenový růst na čtyři procenta. Celkově potraviny a nealkoholické nápoje zlevnily o 3,7 procenta. Ceny zboží v květnu úhrnem vzrostly o 0,9 procenta, ceny služeb o 5,3 procenta. "Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny v oddíle bydlení," uvedli statistici. Nájemné se zvýšilo o 7,2 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu byly dražší o 4,6 procenta, vodné o 10,9 procenta, stočné o 10,5 procenta, elektřina zdražila o 11,1 procenta a teplo a teplá voda o 3,6 procenta. Ceny zemního plynu naopak meziročně klesly o 6,6 procenta, tuhá paliva pak zlevnila o 3,9 procenta. Více se platilo také za pohonné hmoty, dražší byly téměř o 11 procent. Zdražil rovněž alkohol a tabák. Ceny stravovacích služeb pak byly vyšší o 7,5 procenta, v případě ubytovacích služeb to bylo o 10,2 procenta. Meziměsíčně ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 0,2 procenta vzrostly. "Květnová cenová hladina se oproti minulému měsíci nezměnila. Ve většině oddílů spotřebního koše byly zaznamenány pouze nevýznamné cenové pohyby, které se vzájemně vykompenzovaly," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Pohonné hmoty ve srovnání s dubnem zlevnily o 1,8 procenta, domácí spotřebiče o 1,6 procenta a ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti klesly o 1,1 procenta. "Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn poklesem cen dovolených s komplexními službami o 1,7 procenta," podotkli statistici. Mezi potravinami zlevnilo v meziměsíčním srovnání například drůbeží a vepřové maso nebo vejce. Zdražily naopak brambory či máslo. Vyšší byly i ceny stravovacích a ubytovacích služeb. ČSÚ dnes zveřejnil také informace o dubnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. „V dubnu byly ceny vývozu a dovozu významně ovlivněny výrazným meziročním oslabením koruny vůči euru a dolaru. Meziročně se ceny ve vývozu zvýšily o 4,9 procenta a v dovozu o 3,5 procenta,“ sdělil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Meziměsíčně byly ceny vyváženého zboží vyšší o 0,8 procenta a dováženého o 0,4 %. TASS: Ruský soud zakázal firmě NET4GAS vést arbitráž proti Gazpromu v zahraničí Arbitrážní soud ruského Severozápadního okruhu potvrdil dřívější soudní rozhodnutí, které zakazuje českému provozovateli sítě plynovodů NET4GAS pokračovat v řízení proti ruské společnosti Gazprom Export v zahraničí, informovala dnes ruská státní tisková agentura TASS. Vyjádření české společnosti se ČTK snaží získat. Společnost NET4GAS začátkem loňského roku uvedla, že neobdržela poslední měsíční platby od svého ruského partnera, které jí podle smluv náležely. Název ruské firmy tehdy neuvedla. Český provozovatel plynovodů tehdy také oznámil, že jednání s ruskou společností byla neúspěšná a že se proto rozhodl zahájit arbitráž, podotkl TASS. V březnu arbitrážní soud města Petrohradu a Leningradské oblasti vyhověl stížnosti Gazpromu proti NET4GAS a české firmě zakázal, aby pokračovala v rozhodčím řízení ohledně sporu s tímto ruským podnikem u soudu v České republice. Soud tehdy zároveň stanovil, že v případě porušení jeho rozhodnutí by NET4GAS měla ruské firmě vyplatit 112,96 milionu eur (přibližně 2,9 miliardy Kč). Česká společnost podala v dubnu proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost, píše TASS. Arbitrážní soud Severozápadního okruhu nyní rozhodl, že dřívější soudní rozhodnutí "ponechává beze změny". Gazprom podal u ruských soudů žaloby na řadu dalších evropských firem a ve všech rozhodnutých případech dosáhl zákazu pokračování arbitráže v zahraničí. Je mezi nimi český ČEZ, Západoslovenská energetika (ZSE), rakouská společnost OMV, německé firmy Uniper Global Commodities a Metha-Methanhandel, ukrajinský Naftogaz, nizozemská firma Gasunie Transport Service, provozovatel plynovodu BBL mezi Británií a Nizozemskem či polsko-ruská firma Europol GAZ, která vlastní polský úsek plynovodu Jamal-Evropa, dodal TASS. Podobné stížnosti podle ruské tiskové agentury podal podle Gazprom Export i na další firmy včetně české společnosti innogy, u níž se verdikt soudu čeká. <!-- DIP popup-->