Česká národní banka (ČNB) ve druhém čtvrtletí nakoupila téměř šest tun zlata. Na konci pololetí dosáhlo jeho množství v rezervách centrální banky 1,334 milionu troyských uncí, což odpovídá 41,49 tuny. Za posledních 12 měsíců se zlaté rezervy ČNB více než zdvojnásobily. Vyplývá to z údajů centrální banky o struktuře devizových rezerv. Ke konci loňského roku měla ČNB v rezervách 986.000 troyských uncí (30,67 tuny) zlata. Jeho hodnota byla dvě miliardy dolarů (47,1 miliardy korun). V prvním čtvrtletí narostl objem zlata na 1,144 milionu troyských uncí (35,58 tuny), ve druhém čtvrtletí ČNB nákupy cenného kovu ještě zrychlila, když jeho objem v rezervách vzrostl na 1,334 milionu troyských uncí. Aktuální hodnota zlata v rezervách je 3,1 miliardy dolarů (71,4 miliardy korun). Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 11,97 tuny. Loni v pololetí byl objem zlata v rezervách 629.000 troyských uncí (19,56 tuny), za poslední rok se tak víc než zdvojnásobil. Od loňského druhého čtvrtletí nakupuje ČNB mezi pěti a šesti tunami zlata za kvartál. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad. Podle Světové rady pro zlato (WGC) hodlá v příštích 12 měsících zvýšit své zlaté rezervy třetina světových centrálních bank. Loni centrální banky přidaly do rezerv 1037 tun zlata, což je druhý nejvyšší roční nákup v historii, a to po rekordních 1082 tunách v roce 2022. Cena zlata na trhu dosáhla tento týden rekordu, když se ve středu dostala nad 2482 dolarů (57.670 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Zlato v rezervách ČNB: Datummiliony troyských uncítunymiliony dolarůmiliardy korun31.3.20230,43413,499856,1119,8430.6.20230,62919,5641193,1927,6530.9.20230,80625,0691539,7435,6931.12.20230,98630,6682033,8847,1431.3.20241,14435,5822499,4757,9330.6.20241,33441,4923081,8671,43 Státní dluh za pololetí vzrostl o 96,2 mld. korun na 3,207 bilionu korun Český státní dluh v letošním prvním pololetí vzrostl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se státní dluh snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou tento týden zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.326 korun. Míra zadlužení byla 41,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu. Za nárůstem dluhu je podle ministerstva zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Na konci června byl rozpočtový schodek 178,6 miliardy korun, na celý rok stát plánuje hospodařit s deficitem 252 miliard korun. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že za poslední rok státní dluh narostl o 163 miliard korun, za dva roky o půl bilionu korun. "Je sice vidět, že tempo zadlužování zpomaluje, avšak stále jde o stovky miliard, které si stát musí na svůj provoz vypůjčovat. Problémem není ani tak výše jako soustavný nárůst tohoto dluhu způsobený permanentními deficity státního rozpočtu," uvedl. Připomněl, že s deficity přes 200 miliard korun počítá pro další roky vládní střednědobý výhled. "Zadlužení ČR a s ním spojená dluhová služba bude proto i nadále svižně narůstat, dokud se hospodaření státu výrazně nezlepší," dodal Dufek. Míra zadlužení mírně překonala úroveň roku 2022, kdy byla 41,1 procenta HDP. Hodnoty zadlužení se proti předchozím údajům snížily, protože Český statistický úřad (ČSÚ) v červnu revidoval hodnoty HDP za posledních 30 let s ohledem na úpravy metodiky v celé Evropské unii. Nominální HDP se ve většině let po revizi zvýšil, což se projevilo snížením míry zadlužení. Ministerstvo financí v prvním pololetí prodal korunové dluhopisy s dobou splatnosti delší než jeden rok ve jmenovité hodnotě 161,4 miliardy korun. Zároveň stát na konci května řádně splatil dříve vydané dluhopisy za 69,8 miliardy korun. K financování státu sloužily také korunové pokladniční poukázky, tedy obligace se splatností kratší než jeden rok. Jejich čistá emise, tedy prodej očištěný o objem splacených poukázek, dosáhla za první pololetí 25 miliard korun. Čistá emise eurových pokladničních poukázek byla v pololetí 0,5 miliardy eur (12,6 miliardy korun). Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. <!-- DIP popup--> Vývoj státního dluhu (v miliardách korun) RokStátní dluh (v mld. Kč)1993158,81994157,31995154,41996155,21997173,11998194,71999228,42000289,32001345,02002395,92003493,22004592,92005691,22006802,52007892,32008999,520091178,220101344,120111499,420121667,620131683,320141663,720151673,020161613,420171624,720181622,020191640,220202049,720212465,720222894,820233110,91.pololetí 20243207,1