Průmyslová a stavební produkce v květnu podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět meziročně klesly, bilance zahraničního obchodu naopak pokračovala v kladných číslech. Jak průmyslová, tak stavební produkce své meziroční poklesy rovněž zrychlily, a to na 3,2 procenta a 6,8 procenta. Oproti tomu přebytek zahraničního obchodu v květnu činil 13,6 miliardy korun, což bylo o 4,4 miliardy korun více než loni. Český průmysl podle analytiků oslovených ČTK v květnu meziročně klesl nejvýrazněji od září loňského roku, úroveň stavební produkce byla nejnižší od února roku 2021. V meziměsíčním srovnání český průmysl klesl o 2,2 procenta. Hodnota nových zakázek pak oproti loňskému květnu vzrostla o 0,8 procenta, informoval ČSÚ. Hlavním důvodem poklesu průmyslové produkce podle úřadu byla nižší výroba motorových vozidel. Šance na rychlé zotavení tuzemského průmyslu jsou podle analytiků mizivé, očekávaný mírný letošní růst se chystají revidovat směrem k nule. "Obtížné časy v průmyslu pokračují. Meziroční statistika byla sice v květnu mírně zkreslena zvýšenou srovnávací základnou z loňského roku, ovšem to představuje jen velmi slabou útěchu," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Podmínky ve výrobě naznačují podle indexu PMI přetrvávající útlum, který je mimo jiné důsledkem váznoucích zakázek ze zahraničí, upozornil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. V inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se produkce oproti loňskému květnu snížila o 6,3 procenta. V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, výroba podle ČSÚ klesla o 7,1 %. V meziměsíčním srovnání pak stavební produkce vykázala o 5,1 procenta horší výsledek. Květnová čísla ve stavebnictví ukazují na to, že sektor nadále prochází útlumem. Na vině jsou stále vysoké úrokové sazby či nedostatek pracovních sil, řekli dnes ČTK analytici. Situace by se podle nich mohla začít mírně zlepšovat ve zbytku roku se snižováním úrokových sazeb a celkově větší výkonností české ekonomiky. V budoucnu by se podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka vzhledem k chystaným veřejným investicím mělo více dařit inženýrskému stavitelství, podpořit pozemní stavitelství by pak mohly rostoucí ceny na realitním trhu. "Ty mohou mnohé domácnosti přesvědčit, že se jim přes veškeré problémy přeci jen vyplatí projít byrokratickou džunglí, aby nakonec mohly bydlet ve vytouženém rodinném domku," řekl Křeček. Přesto, že se v květnu zahraničnímu obchodu ve srovnání s průmyslem a stavebnictvím dařilo, přebytek 13,6 miliardy korun zůstal za očekáváním trhu, který počítal s kladnou bilancí více než 28 miliard korun. Analytici upozornili také na to, že i když vývoz meziročně vzrostl, v meziměsíčním srovnání potřetí za sebou klesl. Letošní dosavadní vývoj zahraničního obchodu analytici nicméně hodnotí jako pozitivní, za celý rok očekávají přebytek ve výši zhruba 200 miliard korun. Výsledek zahraničního obchodu v květnu podle ČSÚ kladně ovlivnil zejména obchod s elektrickými zařízeními. Naopak negativní vliv mělo mimo jiné obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji. Vývoz meziročně stoupl o 1,2 % na 388,4 miliardy korun, zatímco dovoz zůstal zhruba na stejné úrovni jako v předchozím roce, tedy 374,8 miliardy korun. Letošní květen měl stejný počet pracovních dní jako loňský. V meziměsíčním srovnání a po sezonním očištění vývoz i dovoz klesly, o 3,2 procenta a 2,1 %. Sklizeň obilnin začala o týden dřív než loni, zpomaluje ji místy silný déšť Letošní sklizeň obilnin začala v 25. týdnu, o týden dříve než loni, sklizeno je 3,42 procenta ploch obilnin, což je zhruba 41.400 hektarů. Řepky je sklizeno 4,22 procenta, což odpovídá 14.500 hektarů. Vyplývá to z prvního šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 7. červenci. ČTK to dnes sdělila Armine Artouni z tiskového odboru ministerstva zemědělství (MZe). Žně podle ministerstva zpomalují srážky, místy až velmi silné, které postupují napříč celým Českem. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety. Celková produkce sklizených obilovin dosahuje 246.800 tun při průměrném hektarovém výnosu 5,96 t/ha. V porovnání s postupem sklizně loňského roku, je letošní sklizená plocha o 10.000 hektarů větší, oproti roku 2022 jsou letošní žně ale pomalejší. První se začal sklízet v týdnu od 17. července ječmen ozimý. Tradičně vjely první kombajny do porostů na jižní Moravě, v okolí Pohořelic. V následujícím týdnu, posledním červnovém a prvním červencovém, se sklizeň pozvolna rozjela i v dalších krajích, kromě kraje Karlovarského. Zemědělci začali postupně sklízet i rané ozimé pšenice, první sladovnické ječmeny, ale i žito a řepku olejku. Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková uvedla, že pěstitelé původně očekávali dřívější začátek žní o dva až tři týdny, chladnější počasí ale sklizeň oddálilo. Začátek žní i jejich průběh tak podle Pánkové odpovídá normálu, další vývoj sklizně bude záležet na počasí, doplnila. Za standardní tempo sklizně označil také agroanalytik Petr Havel. Nejdále je sklizeň obilnin ve Zlínském kraji, kde je sklizeno 12,48 procenta ploch, následuje Jihomoravský kraj se 7,15 procenta ploch a Jihočeský kraj s 4,38 procenta. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha uvedl, že v těchto krajích začala sklizeň i v minulých letech, postupně se budou podle něj sekat obiloviny i v dalších místech. Tempo sklizně ale výrazně ovlivní přívalové srážky, které mohou mít dopad i na kvalitu, dodal Pýcha. <!-- DIP popup-->