Reálné mzdy v Česku mezi posledním čtvrtletím roku 2019 a letošním prvním čtvrtletím klesly o 7,5 0. Stejný pokles v tomto období zaznamenalo i Švédsko. V obou zemích se tak reálné mzdy snížily nejvíce z členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to z výhledu zaměstnanosti, který OECD zveřejnila. Třetí největší pokles od roku 2019 zaznamenaly reálné mzdy v Itálii, a to o 6,9 0. Následuje Nový Zéland, kde ve stejném období reálné mzdy spadly o 6,2 procenta, a Finsko s poklesem o 5,9 procenta. Na druhé straně žebříčku se octla Litva, kde reálné mzdy od konce roku 2019 vzrostly o 16,5 %. Následuje Maďarsko s nárůstem o 13,5 procenta a Polsko, kde se reálné mzdy zvýšily o 9,3 procenta. Ve Slovinsku si zaměstnanci průměrně polepšili o 9,2 % a v Lotyšsku o 8,2 procenta. Průměrně v zemích OECD za pět let mzdy reálně stouply o 1,5 procenta. Lépe Česko vychází z meziročního srovnání. V prvním čtvrtletí byly reálné mzdy v Česku o 3,8 procenta vyšší než ve stejném období loňského roku. Jde o jedenáctý nejvyšší nárůst ze zemí OECD. Nejvyšší nárůst zaznamenala Kostarika, a to o 16,4 procenta, následovaná Lotyšskem s meziročním nárůstem o 11,7 procenta. Největší pokles naopak zaznamenalo Japonsko, a sice o 1,8 procenta. Průměrně mzdy v zemích OECD za rok reálně vzrostly o 3,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku podle ČSÚ průměrná hrubá mzda v Česku vzrostla meziročně o 6,3 procenta. Kvůli stále vysoké inflaci ale reálně klesla o 1,2 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku ale už při meziročním nárůstu o sedm procent stoupla i reálně o 4,8 procenta. Vývoj reálných mezd v zemích OECD mezi čtvrtým čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletím 2024: ZeměZměna reálné mzdy (%)Litva16,5Maďarsko13,5Polsko9,3Slovinsko9,2Lotyšsko8,2Izrael6,8Jižní Korea6,2Island5,7Portugalsko5,5Mexiko5,4Kostarika5,1Slovensko4,6Řecko3,6Rakousko3,5Spojené království3,1Lucembursko2,0Průměr OECD1,5Nizozemsko0,5Irsko0,2Francie0,1USA-0,8Belgie-1,0Norsko-1,5Estonsko-1,8Japonsko-2Německo-2Švýcarsko-2,1Kanada-2,4Španělsko-2,5Dánsko-3,5Austrálie-4,8Finsko-5,9Nový Zéland-6,2Itálie-6,9Česko-7,5Švédsko-7,5 Nezaměstnanost v červnu zůstala na 3,6%, analytici čekají postupný růst Míra nezaměstnanosti v Česku byla v červnu 3,6 procenta. Zůstala stejná jako v květnu, před rokem byla o dvě desetiny procentního bodu nižší. Kraji s nejnižší nezaměstnaností jsou dál Praha a Vysočina, v nichž dosáhla 2,7 procenta, nejvyšší je v Ústeckém kraji, kde činí 5,9 procenta. Okresem s nejvyšší nezaměstnaností po letech přestala být Karviná. Předstihl ji Most, kde i kvůli ukončení těžby v lomu ČSA stoupl podíl nezaměstnaných na 8,4 procenta. Na opačném konci žebříku mezi okresy je Praha-východ, kde práci hledalo minulý měsíc 1,4 procenta lidí. Situace na trhu práce se podle analytiků mírně zhoršila, očekávají proto postupný nárůst míry nezaměstnanosti ke čtyřem procentům. Lidí bez práce bylo na konci června 272.684 lidí, o 1638 méně než v předchozím měsíci, vyplývá z dnešních údajů Úřadu práce ČR. Volných pracovních míst je nadále méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o necelé tři tisícovky na 263.552. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá sedmý měsíc v řadě. "Za červen jsme nezaznamenali žádnou zásadní změnu v míře nezaměstnanosti. Ta stále zůstává velmi nízká, dokonce opět nejnižší v celé EU," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Z hlediska stupně vzdělání byli v červnu bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky při výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji. Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v červnu 250.337. Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 do konce letošního června získalo práci celkem 436.143 Ukrajinců, kterým Česko poskytlo dočasnou ochranu, zhruba 67 procent jsou ženy. Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci června jich na území ČR pracovalo 123.813, nejvíce, téměř 21.900, ve Středočeském kraji. Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako montážní dělníci výrobků a zařízení. "V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali," uvedl Úřad práce. Důvodem červnové stagnace nezaměstnanosti je podle oslovených ekonomů zřejmě i pokračující propouštění, které se dotýká už i kmenových zaměstnanců."Nebývá zvykem, aby nezaměstnanost v červnu stagnovala, ale stalo se. Míra nezaměstnanosti v době, kdy stále nabíhají sezonní práce, tentokrát zůstala stabilní," řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. "Detailnější pohled odhaluje postupné zhoršování situace, což zapadá do současného vývoje v průmyslu a stavebnictví," uvedl analytik Deloitte David Marek. Po odhlédnutí od sezonnosti se podle něj podíl nezaměstnaných mírně zvýšil na 3,8 procenta. Současně ubývá i volných pracovních míst, kterých je nyní méně než lidí bez práce. Méně míst než nyní podle něj bylo k dispozici naposledy v roce 2017. Analytik ČSOB Dominik Rusinko ve druhé polovině letošního roku očekává mírný růst nezaměstnanosti ke čtyřem procentům. Neočekává sice žádné masové propouštění, trh práce se ale bude ochlazovat například kvůli slabému výkonu tuzemského průmyslu. Celkově ale zůstane strukturálně nevyrovnaný a firmy budou stále těžko nacházet pracovní sílu, podotkl. <!-- DIP popup-->