Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci zrychlil na 2,8 procenta z červnového tempa 2,6 procenta. Ve své dnešní zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice inflace podle Eurostatu vzrostla na 2,5 procenta z červnových 2,2 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Eurostat rovněž potvrdil svůj rychlý odhad z konce minulého měsíce, podle kterého meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 2,6 procenta z červnového tempa 2,5 procenta. Inflace v zemích používajících euro tak stále zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). V rámci EU se v červenci s nejvyšší inflací potýkalo Rumunsko, kde meziroční růst cen zrychlil na 5,8 procenta z červnových 5,3 procenta. Nejnižší byla inflace naopak ve Finsku, kde se ceny meziročně zvýšily o půl procenta. To je stejné tempo jako v červnu. ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci v eurozóně pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta, až letos na začátku června se Rada guvernéru podle očekávání rozhodla snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba se tak dostala na 4,25 procenta. V červenci ECB ponechala úroky beze změny, nevyloučila však jejich snížení na zářijovém zasedání. ČSÚ před týdnem oznámil, že spotřebitelské ceny v Česku v červenci podle národní metodiky výpočtu meziročně stouply o 2,2 procenta po červnovém dvouprocentním růstu. Eurostat používá jinou metodiku, která pracuje s harmonizovanými údaji, aby byly údaje za jednotlivé členské země srovnatelné. <!-- DIP popup--> Dva provozy v Liberty Ostrava má od října financovat Strnadova firma Rourovnu a válcovnu plochých výrobků ve zkrachovalé huti Liberty Ostrava by od října měla financovat společnost Vítkovice Machinery Trade (VMT) ze skupiny CE Industries miliardáře Jaroslava Strnada. Po intenzivních jednáních podala nejvýhodnější nabídku mezi zájemci o tollingové a úvěrové financování a insolvenční správce Liberty Šimon Peták ji doporučil prozatímnímu věřitelskému výboru. Zachovat to má až 2000 pracovních míst ve výrobních a obslužných provozech. "Toto zásadní rozhodnutí dle našich analýz bude mít za následek úsporu nákladů a zvýšení hodnoty majetkové podstaty celkově v řádu nejméně stamilionů, spíše však nižších miliard korun, a udržení až 2000 pracovních míst. Celý náš tým pracoval na maximum a díky tomu můžeme v takto krátkém čase zodpovědně rozhodnout o tom, že druhovýroba v závodech 15 (rourovna) a 16 (válcovna) bude obnovena," uvedl Peták. Při tollingovém způsobu financování tollingová společnost pořizuje materiál, poskytuje ho výrobci a za zpracování mu dává odměnu. Insolvenční správce nyní bude s VMT dojednávat smluvní podmínky. Spolu s tollingovým financováním Liberty dále formou úvěru získá prostředky na výplaty zaměstnanců. "Bylo velmi důležité vybrat nejlepšího a důvěryhodného partnera, který nejlépe splňuje naše požadavky. Vybraný partner poskytne částku ve výši okolo dvou - tří miliard korun pro tolling a úvěrové financování více než 500 milionů korun pro pokrytí provozních nákladů podniku," uvedl insolvenční správce. Partner poradenské společnosti PwC, která na výběru investora pracovala, Petr Smutný uvedl, že závody 15 a 16 jsou dvě klíčové části podniku, je v nich aktuálně největší hodnota a zároveň potenciál pro budoucího vlastníka. "S tím souvisí i velké množství práce, kterou je nutné odvést. Extrémní nasazení celého týmu potvrzuje skutečnost, že během 14 dní jsme zajistili porovnatelné nabídky, důkladně je vyhodnotili a současně vypracovali potřebné ekonomické i právní analýzy," uvedl Smutný. Nabídka od VMT podle insolvenčního správce po důkladném a detailním vyhodnocení nejvíce splňovala požadované parametry. Dalšími zájemci byly Třinecké železárny ze skupiny Moravia Steel a společnost Donquixote. "Za necelé dva týdny od získání dispozičních oprávnění k závodům 15 a 16 se insolvenčnímu správci a jeho týmu podařilo vyjednat výrazně lepší podmínky financování oproti nabídkám, které předtím po dobu téměř jednoho roku vyjednávalo představenstvo huti. Paralelně pak ještě probíhalo znalecké posouzení o vlivu tollingu na hodnotu podniku," uvedl manažer Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Lukáš Lhoták. Většina provozů Liberty Ostrava, kde pracuje přes 4000 zaměstnanců, stojí od loňského prosince, kdy huti zastavila společnost Tameh Czech dodávky energií. Převážná část zaměstnanců je od té doby doma. Od června je podnik v úpadku, nemůže rovněž nakládat s podstatnou částí svého majetku a na počátku srpna začal odstavovat koksovnu. Počátkem roku měla firma ještě okolo 5000 zaměstnanců. V červenci huť oznámila, že uzavře koksovnu a propustí 2600 lidí, z nichž 2300 má odejít na podzim. Část zaměstnanců ale už z podniku odešla sama. Slezská huť patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Liberty Ostrava vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Holding CE Industries podniká ve více oborech, například v železničním strojírenství, v energetice, v recyklaci odpadu a také v potravinářství a drogerii. V roce 2022 skupina dosáhla podle údajů ve výroční zprávě rekordních tržeb 8,3 miliardy korun, holding tvořilo 37 společností s téměř 1500 zaměstnanci. Společnosti Vítkovice Machinery Trade za rok 2022 stouply tržby na 3,335 miliardy korun, provozní zisk před zdaněním činil 104,5 milionu korun. Skupinu ovládá Jaroslav Strnad, který také v minulosti založil průmyslový holding Czechoslovak Group. Ten nyní vede jeho syn Michal Strnad, v žebříčku nejbohatších Čechů sestaveném časopisem Forbes zaujímá s majetkem za 45,9 miliardy korun devátou pozici.