Věřitelé ostravské společnosti Vítkovické slévárny, která je od loňského listopadu v úpadku, dnes na schůzi u krajského soudu neschválili její reorganizační plán. Rozhodne o něm soud. Novým majitelem firmy se měla stát společnost Calves Group, která však nesložila zálohu ve stanoveném termínu ani po opakovaných urgencích, a tak slévárny nyní jednají s dalším zájemcem. Jde o investora z Turecka, podle právního zástupce sléváren Václava Žaluda by o jeho vstupu do firmy mělo být jasno do 1. listopadu. "Převážná většina věřitelů podpořila reorganizační plán. Jsou dvě skupiny, dva bankovní věřitelé, kteří se nakonec pro podporu nerozhodli. To nicméně nevylučuje, že i tak bude soudem reorganizační plán schválen a reorganizace se bude moct naplnit," komentoval výsledek dnešní schůze insolvenční správce Jan Mašek. Rozhodnutí soudu se podle něj dá očekávat během tří nebo čtyř týdnů. Vstup investora do firmy je stěžejním bodem reorganizačního plánu. "Vnímám na straně věřitelů určitou nervozitu z toho, že se zatím nepodařilo dotáhnout proces vstupu strategického investora," řekl Mašek. Stále ale podle něj zůstává masivní podpora reorganizace od dominantních věřitelů a teď bude záležet na tom, zda se podaří jednání s tureckými investorem úspěšně dokončit. Reorganizace je podle insolvenčního správce pro vyřešení situace stále výhodnější než konkurz. "Reorganizační plán, tak jak je dlužníkem sestaven, opravdu zajišťuje, pokud tedy dopadne vstup strategického investora, vyšší plnění. V případě, kdy by byl úpadek dlužníka řešen formou konkurzu, tak se dá očekávat, že to plnění bude výrazně nižší, protože by se provoz obchodního závodu musel zastavit, bohužel by se propustili zaměstnanci a hodnota provozovaného závodu by se, řekněme, ztratila," řekl Mašek. Krizový manažer a jednatel Vítkovických sléváren Ladislav Musil řekl, že turecký investor byl při jarním výběrovém řízení druhý v pořadí. Poté co byla jako nejvhodnější investor vybrána firma Calves Group, s ním slévárny jednání přerušily a po čtyřech měsících je musely obnovit. Nyní mu dodávají aktualizované informace. "Vzhledem k tomu, jak postoupil čas, tak už se musíme dívat i za horizont roku 2024 na obchodní naplněnost roku 2025, protože ta dává předpoklady pro to, že můžeme pokračovat ve výrobě nepřerušeně i v roce 2024. Je to klasický stav jakéhosi finálního prověření a my pevně věříme tomu, že investor dostává všechny informace, všechny podklady včas," řekl Musil. Termín do 1. listopadu by podle něj měl být dostačující jak pro dokončení jednání s investorem, tak pro udržení firmy v chodu. "Investor je mix finančního investora, ale se zázemím z výroby z těžkého strojírenství a z hutnictví, takže můžeme říct, že to je do značné míry strategicky investor," řekl Musil. Vítkovické slévárny patří k nejvýznamnějším slévárenským společnostem a výrobcům válců ve střední a východní Evropě. Jsou tradičním výrobcem válců pro válcování kovů za tepla, jako jediný český výrobce disponují technologií odstředivého lití válců. Společnost uvedla, že se dostala do dluhů v důsledku války na Ukrajině, ale i vlivem dramatického nárůstu cen energií a celkově nepříznivé situace ocelářského průmyslu v Evropě. Firma na podzim ukončila ztrátovou výrobu divize slévárny odlitků a propustila v souvislosti s tím 63 zaměstnanců. V divizi slévárny válců oproti tomu výroba pokračuje dál a v podniku pracuje 180 lidí. Síkela upozornil EK na českou alternativu, pokud přes Ukrajinu nepoteče plyn Česká přepravní soustava má dostatečnou kapacitu na to, aby v případě přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu mohla současný tranzit nahradit. V dopise adresovaném evropské komisařce pro energetiku Kadri Simonsové to napsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Reagoval tak na situaci, kdy na konci tohoto roku vyprší platnost rusko-ukrajinské dohody o přepravě plynu, což by postihlo zejména země na východ od Česka. O dopise dnes na webu informovalo ministerstvo průmyslu. V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by dohoda o přepravě plynu měla být prodloužena, uvedl úřad. Výpadek dodávek ruského plynu po skončení platnosti kontraktu by postihl především země na východ od Česka. Jde přibližně o 40 až 42 milionů metrů krychlových zemního plynu denně, které by bylo potřeba nahradit. V případě ukončení přepravy plynu z Ruska přes Ukrajinu je třeba hledat náhradu v první řadě u alternativních dodavatelů, uvedl Síkela. "Je třeba se vyhnout situaci, kdy si sice nakoupíme plyn, který bude formálně neruský, ale vymění se během přepravy do Evropy za ruský a my se tak v úsilí omezit dodávky z Ruska nikam neposuneme," dodal ministr. Nejvhodnější alternativou je podle Síkely využívat plyn proudící ze západní Evropy, který by bylo možné přepravovat přes české území. Na tuto možnost ministr eurokomisařku v dopise upozorňuje. Kapacita plynovodů vedoucích přes české území je k tomu podle něj dostatečná. Nahrazování ruského plynu za zkapalněný plyn (LNG) dovážený do terminálů budovaných na evropském pobřeží je také v souladu s plánem REPowerEU, který si klade za cíl snížit závislost na ruských energetických surovinách, připomněl ministr. Síkela také uvedl, že s uskutečněním plánu výrazně pomůže rozhodnutí německé vlády zrušit od začátku příštího roku mimořádný poplatek za skladování plynu, který prodražoval přepravu zemního plynu přes Německo.