Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí to dnes uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306.460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu. Za nárůstem dluhu je podle ministerstva zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Na konci září byl rozpočtový schodek 181,7 miliardy korun. Na celý rok počítá novelizovaný státní rozpočet se schodkem 282 miliard korun. Proti původnímu plánu se deficit zvýšil o 30 miliard korun kvůli krytí povodňových škod. "Za poslední pět let se výše státního dluhu ČR zdvojnásobila, a to v důsledku pokračujícího deficitního hospodaření státního rozpočtu. Od roku 2020 totiž stát hospodaří se stamiliardovými schodky, a jak plyne z rozpočtového výhledu, hodlá tak činit i v následujících letech," okomentoval vývoj státního dluhu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Růst dluhu je podle něj špatná zpráva, pozitivně ale lze hodnotit, že jen malá část dluhu je krátkodobá a jen malou část tvoří závazky vůči zahraničí. Dufek připomněl, že v evropském srovnání patří Česko mezi méně zadlužené země. "Nemá proto žádný problém s financováním nového i refinancování starého dluhu. Díky poklesu úrokových sazeb, který reflektují i výnosy vydávaných dluhopisů, se dokonce cena peněz pro stát v posledním roce snižuje. Přesto vzhledem k růstu celkového objemu dluhu je třeba počítat ve státním rozpočtu se stále vyššími úrokovými náklady," uvedl Dufek. Ministerstvo financí vydalo za tři čtvrtletí státní dluhopisy v nominální hodnotě 254,2 miliardy korun. K financování státu sloužily také korunové pokladniční poukázky, tedy obligace se splatností kratší než jeden rok. Jejich čistá emise, tedy prodej očištěný o objem splacených poukázek, dosáhla za tři čtvrtletí 48,4 miliardy korun. Čistá emise eurových pokladničních poukázek byla ke konci září jedna miliarda eur (25,2 miliardy Kč). Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Vývoj státního dluhu (v miliardách korun) RokStátní dluh (v mld. Kč)1993158,81994157,31995154,41996155,21997173,11998194,71999228,42000289,32001345,02002395,92003493,22004592,92005691,22006802,52007892,32008999,520091178,220101344,120111499,420121667,620131683,320141663,720151673,020161613,420171624,720181622,020191640,220202049,720212465,720222894,820233110,93. čtvrtletí 20243334,0 <!-- DIP popup--> Vládní plán očekává snižování deficitu vládních institucí do roku 2028 Deficit hospodaření českých vládních institucí vyjádřený v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) by se měl v nadcházejících letech snižovat. V roce 2028 bude činit 0,5 procenta HDP, když letos se odhaduje na 2,8 procenta HDP. Míra zadlužení Česka by měla v příštích letech stagnovat mezi 44 a 45 procenty HDP. Vyplývá to z Fiskálně-strukturálního plánu ČR, který ve středu schválila vláda a dnes ho zveřejnilo ministerstvo financí. Vláda materiál nyní pošle k posouzení Evropské komisi a Radě EU. Fiskálně-strukturální plán nahrazuje Konvergenční program a Národní plán reforem, které Česko Evropské unii dosud pravidelně předkládalo. Vytvoření plánu vyžaduje evropská legislativa kvůli dohledu nad rozpočty členských zemí a koordinaci hospodářských politik. Kromě celkového deficitu vládních institucí by se mělo podle plánu snižovat i strukturální saldo, tedy výsledek hospodaření očištěný o hospodářský cyklus. Letos ministerstvo financí odhaduje strukturální schodek na 2,1 procenta HDP, do roku 2028 by se měl snížit na jedno procento HDP. Ministerstvo ale v materiálu upozornilo, že pro splnění cíle pro roky 2027 a 2028 bude nutné přijmout další konsolidační opatření, jejich přijetí však očekává až po volbách, které se uskuteční v příštím roce. Data, která Česko evropským institucím odešle, vycházejí ze srpnové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Podle ní by měl od příštího roku hrubý domácí produkt růst o více než 2,5 procenta ročně a průměrná roční inflace by se měla postupně snížit na dvě procenta. Součástí fiskálně-strukturálního plánu je i charakteristika významných schválených či plánovaných reforem a investic. Plán uvádí mimo jiné rozvoj jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů energie, důchodovou reformu, podporu vědy a výzkumu, zvýšení dostupnosti bydlení či digitalizaci veřejné správy. Výhled hospodaření státu (v procentech HDP) Rok2023 (skutečnost)2024 (predikce)2025 (výhled)2026 (výhled)2027 (výhled)2028 (výhled)Saldo sektoru vládních institucí-3,8-2,8-2,5-1,7-0,9-0,5Strukturální saldo-2,5-2,1-2,3-1,8-1,3-1Dluh42,444,145,145,344,744,2