Ministerstvo podle kontrolorů stanovilo pouze jediný kvantitativně vyjádřený dlouhodobější cíl, kterým bylo dosažení 75procentní obecné míry zaměstnanosti lidí ve věku 20 až 64 let. "Stanovená hodnota však byla překročena již v roce zahájení podpory – na konci roku 2016. V roce 2022 bylo podle Českého statistického úřadu zaměstnáno 81 procent osob v uvedeném věkovém rozmezí," uvádí NKÚ. "Překročení stanoveného cíle 75procentní míry zaměstnanosti osob ve věku 24-60 let o šest procentních bodů vnímáme jako pozitivní výsledek," uvedlo ministerstvo práce. Argumentuje tím, že v evropských programech, které byly předmětem kontroly, využívá především takzvané společné indikátory stanovené příslušným nařízením. "Všechny tyto indikátory jsou koncipovány tak, aby měřily přínos intervencí v podpořených projektech. Proto měří zejména počet podpořených účastníků a sledují jejich situaci na trhu práce ještě šest měsíců po skončení zapojení v projektu," uvedlo MPSV. Kontrolní úřad uvádí, že ministerstvo postavilo hodnocení úspěšnosti podpory hlavně na plnění počtu účastníků projektů a těch, kteří získali kvalifikaci. "Tyto parametry však nemají v řadě případů vliv na jejich uplatnění na trhu práce. Pouhé počty účastníků také neumožňují vyhodnotit skutečný přínos projektů," uvádí NKÚ. Popisuje, že příjemce dotace například organizoval rekvalifikační kurzy na místa řidičů, svářečů, obráběčů kovů nebo například pečovatelek. Kontrola ale ukázala, že 78 procent rekvalifikovaných uplatnění na trhu práce buď vůbec nenašlo, nebo našlo, ale mimo svoji rekvalifikaci, uvádí úřad. "Skutečnost, že část účastníků je v rámci projektů zaměstnána pouze dočasně, či si pouze zvýší kvalifikaci, hodnotíme vzhledem k jejich znevýhodněním jako přínosnou a vedoucí ke zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce," uvedlo ministerstvo. "Naprostá většina našich projektů dosahuje předem stanovených cílů v počtu podpořených, kvalifikovaných a zaměstnaných osob a mají tak zcela prokazatelný přínos pro jejich účastníky," uvedlo ministerstvo. Kontrolní úřad dospěl k závěru, že ministerstvo vynakládalo peníze na projekty na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin lidí se sníženou účelností a efektivností. "Projekty přispívají pouze ke krátkodobému zvýšení zaměstnanosti – zejména po dobu trvání projektu, resp. po dobu pobírání mzdového příspěvku na dotované pracovní místo. Dlouhodobější přínos ve smyslu zvýšení míry zaměstnanosti NKÚ nezjistil," stojí v tiskové zprávě. Ministerstvo podle NKÚ také vydalo 9,1 milionu korun na nezpůsobilé výdaje. Podpořilo lidi, které nespadaly do stanovených cílových skupin. Ministerstvo ujistilo, že pokud jde o projekty s klienty, kteří nesplňovali podmínky cílové skupiny, nebo v nich byly porušeny další podmínky, bude se těmito podezřeními zabývat. Případně vyčíslí přiměřenou sankci a vyzve příjemce, aby peníze vrátil. <!-- DIP popup--> Vlakoví dopravci v ČR za první pololetí přepravili 92,1 mil. lidí, meziročně víc Železniční dopravci v Česku za první pololetí letošního roku přepravili zhruba 92,1 milionu cestujících, meziročně téměř o čtyři procenta více. Vyplývá to z předběžných údajů ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Národní dopravce České dráhy (ČD) z celkového počtu za pololetí přepravil 81,6 milionu cestujících, meziročně o 3,2 procenta více, řekl ČTK mluvčí drah Filip Medelský. Mírný nárůst podle dopravců způsobuje zejména nasazení nových vlaků. V prvním pololetí roku 2019 před pandemií covidu-19 vlaky přepravily téměř 97,1 milionu lidí, letošní pololetní výsledky tedy zaostávají zhruba o pět procent. V letošním druhém kvartálu vlaky přepravily 47,8 milionu cestujících, meziročně o čtyři procenta víc. Přepravní výkony železničních dopravců v osobní dopravě, tedy součet vzdáleností, na které byli po železnici přepraveni jednotliví cestující, v prvním pololetí činily 5,17 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly o téměř 13 procent, oproti roku 2019 jde o pokles o 1,3 procenta. Cestující Českých drah vlaky podle Medelského ujeli víc než 3,91 miliardy kilometrů, meziročně o 8,5 procenta víc. Přepravní výkony dopravců ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o téměř 13 procent na 2,84 miliardy kilometrů. České dráhy podle Medelského zaznamenaly nárůst počtu cestujících až v desítkách procent na mezistátních linkách Berliner a Vindobona, které spojují Prahu s Vídní, Drážďany, Berlínem a Hamburkem. U vnitrostátních spojů poptávka nejvíce roste na těch linkách, které obsluhují nové vlaky. "Jelikož dodávky nových vozidel pokračují i na podzim, a to jak v regionální dopravě (motorové RegioFoxy a elektrické jednotky RegioPanter), tak i v dálkové dopravě (nové ComfortJety a jejich nasazení na vlaky mířící do Berlína apod.), věříme, že pozitivní trend růstu počtu zákazníků bude pokračovat i nadále," řekl Medelský. Růst počtu cestujících a nákup nových vlaků hlásí také RegioJet. "Již tuto podzimní sezonu rozšíříme naše vozidlové portfolio o šest nových lokomotiv TRAXX MS3, s následnou dodávkou dalších sedmi těchto lokomotiv v příštím roce", uvedl finanční ředitel firmy Petr Kohoutek. Dopravci Arriva podle mluvčího Jana Holuba počet cestujících roste zejména na trasách, kde jsou vlaky schopné konkurovat individuální dopravě z hlediska cestovní doby a kvality přepravy. Poptávku po dojíždění do zaměstnání a na služební cesty podle Medelského ovlivňuje změna návyků z doby pandemie covidu-19, od kdy lidé více využívají možnost práce z domova a pracovních videokonferencí. Poptávka naopak roste u volnočasového cestování. Českým drahám podle Medelského v prvním pololetí meziročně vzrostla také průměrná přepravní vzdálenost, a to o 2,4 kilometry na 48 kilometrů. Za celý loňský rok dopravci po železnici přepravili 184,6 milionu pasažérů, meziročně téměř o deset procent více. To je 95 procent počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy se vlaky svezlo 194,2 milionu cestujících.