Na svém webu to dnes uvedla Ocelářská unie. Z jejích dat plyne, že o 130.000 tun na 2,9 milionu tun klesla také spotřeba oceli. V důsledku nízké výroby se snížil i objem vyváženého zboží, naopak dovoz ocelových výrobků vzrostl.

Vývoz za první pololetí letošního roku podle unie činil 1,58 milionu tun oceli, což bylo meziročně o 450.000 méně. Hodnota dovozu oceli se naopak zvýšila o více než 100.000 tun na 3,4 milionu tun.

„Důvody pro neutěšenou situaci lze hledat zejména ve stále nízké poptávce, se kterou se odvětví potýká již více než dva roky, negativní dopady na celý průmysl ale mají i stále vysoké ceny energií, dozvuky vysoké inflace či nejistá geopolitická situace,“ uvedla unie. Se snižující se výrobou surové oceli se podle ní rovněž snižuje výroba konečných výrobků. Výjimkou jsou kolejnice, tlusté plechy a štětovnice, jejichž produkce stagnovala. V ostatních kategoriích se výroba propadla.

Jedním z dalších důvodů propadu výroby české oceli je podle unie i utlumení výroby v hutní společnosti Liberty Ostrava, která je od června v úpadku. Většina jejích provozů stojí od loňského prosince, kdy huti zastavila společnost Tameh Czech dodávky energií. V srpnu huť odstavila koksovnu a dala výpovědi zhruba 1600 zaměstnancům, do té doby měla firma zhruba 4000 pracovníků.

V samotném druhém čtvrtletí letošního roku podle dat unie klesla výroba o více než 260.000 tun na 681.000 tun. Spotřeba činila 1,5 milionu tun, tedy zhruba stejně jako o rok dříve. Vývoz ocelových výrobků se meziročně snížil zhruba o 240.000 tun na 754.000 tun. Dovoz oceli meziročně stoupl o 85.000 tun na 1,72 milionu tun.

Podle posledních dat Světové ocelářské asociace se letos v srpnu vyrobilo ve světě celkem 144,8 milionu tuny oceli, meziročně o 6,5 procenta méně. Ve státech Evropské unie se výroba zvýšila o 2,2 procenta na 9,1 milionu tun. V dalších evropských státech se produkce zvedla o 8,4 procenta na 3,7 milionu tun. Tradičně nejvyšší výroba byla v Asii, kde v srpnu činila 107,1 milionu tun, meziročně o osm procent méně. Největší výrobce Čína zaznamenal meziroční pokles produkce oceli o 10,4 procenta na 77,9 milionu tun.

<!– DIP popup–>

ČEZ se zapojí do vývoje nového typu paliva pro reaktory v Temelíně

Polostátní společnost ČEZ se zapojí do vývoje nového typu paliva pro reaktory v jaderné elektrárně Temelín. Skupina se na tom dohodla s francouzskou společností Framatome, se kterým nyní uzavřela memorandum o porozumění. Cílem spolupráce bude zvyšování efektivity a bezpečnosti paliva. Informovala o tom dnes společnost ČEZ v tiskové zprávě. Framatome je spolu s Westinghouse v současnosti dodavatelem paliva do Temelína.

„Je to pro nás další krok ve vývoji paliva s cílem zajistit bezpečný, spolehlivý a nepřerušovaný provoz jaderných elektráren využívající reaktory VVER v České republice i mimo ni,“ uvedl výkonný viceprezident divize paliv ve společnosti Framatome Lionel Gaiffe.

V současné době je v EU v provozu 19 tlakovodních reaktorů VVER, z toho čtyři reaktory VVER o výkonu 1000 MW v České republice a Bulharsku a 15 reaktorů VVER o výkonu 440 MW v České republice, Finsku, Maďarsku a na Slovensku.

„Prvním klíčovým krokem k posílení energetické bezpečnosti České republiky bylo zajištění dodávek paliva a zvýšení počtu dodavatelů paliva. Dalším krokem je spolupráce se společností Framatome na vývoji nového paliva. Skupina ČEZ se dlouhodobě zaměřuje na zvyšování bezpečnosti a efektivity svých jaderných elektráren a zároveň na zajištění jejich provozu po dobu minimálně 60 let,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize jaderné energetiky Skupiny ČEZ Bohdan Zronek.

Framatome je globálním výrobcem jaderného paliva, který dodává palivo do více než 200 tlakovodních a varných reaktorů po celém světě. V současnosti pracuje na vlastním návrhu paliva pro reaktory VVER 1000. Společnost má tři výrobní zařízení pro výrobu jaderného paliva ve Francii, Německu a i Spojených státech.