Inflace v eurozóně v listopadu zrychlila na 2,3 %, čímž překročila cíl Evropské centrální banky, ale splnila očekávání. Základní inflace zůstala na úrovni 2,7 %, a to v důsledku růstu cen zboží, který kompenzoval mírné zpomalení růstu služeb. Politici diskutují o tom, zda je na příštím zasedání 12. prosince nutné snížit úrokovou sazbu o 25 nebo 50 bazických bodů. Zatímco někteří se vyslovují pro postupnost vzhledem k silným cenám služeb a nízké nezaměstnanosti, jiní prosazují větší snížení, aby ochránili ekonomiku před recesí. Očekávání trhu se přiklánějí k menšímu snížení, ale volatilita přetrvává. Investoři očekávají sérii snižování sazeb, přičemž do konce roku 2025 by měla depozitní sazba dosáhnout 1,75 %, aby podpořila růst.
Inflace v eurozóně v listopadu zrychlila na 2,3 %, čímž překročila cíl Evropské centrální banky, ale splnila očekávání. Základní inflace zůstala na úrovni 2,7 %, a to v důsledku růstu cen zboží, který kompenzoval mírné zpomalení růstu služeb. Politici diskutují o tom, zda je na příštím zasedání 12. prosince nutné snížit úrokovou sazbu o 25 nebo 50 bazických bodů. Zatímco někteří se vyslovují pro postupnost vzhledem k silným cenám služeb a nízké nezaměstnanosti, jiní prosazují větší snížení, aby ochránili ekonomiku před recesí. Očekávání trhu se přiklánějí k menšímu snížení, ale volatilita přetrvává. Investoři očekávají sérii snižování sazeb, přičemž do konce roku 2025 by měla depozitní sazba dosáhnout 1,75 %, aby podpořila růst.
