Prodej britské pošty Royal Mail do rukou společnosti EP Group českého miliardáře Daniela Křetínského je blízko dokončení a mohl by být potvrzen během příštích dvou týdnů. Informoval o tom dnes server BBC s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Mluvčí EP Group Daniel Častvaj na dotaz ČTK uvedl, že spekulace společnost nekomentuje. Křetínského poradci se tento tento týden podle BBC setkali se zástupci odborů. Podle některých zdrojů mají odboráři z Křetínského stále obavy, odborový svaz sdružující zaměstnance v odvětvích komunikace a poštovnictví CWU nicméně schůzky označil za konstruktivní, píše BBC. Vedení společnosti International Distribution Services (IDS), která je majitelem firmy Royal Mail, v květnu přijalo Křetínského nabídku na převzetí za 3,6 miliardy liber (téměř 110 miliard Kč) a doporučilo akcionářům, aby ji schválili. Očekává se, že pro přijetí nabídky se vysloví dostatečné množství akcionářů, píše BBC. <!-- DIP popup--> Převzetí podle BBC ještě musí získat povolení britských úřadů v rámci zákona o národní bezpečnosti a investicích. Podobnou prověrku nicméně vláda provedla již v době, kdy Křetínského skupina zvýšila podíl v mateřské společnosti Royal Mail na 27,5 procenta. Při tomto přezkumu nebyl shledán žádný důvod pro zablokování transakce. Křetínský navíc podle BBC poskytl dodatečné záruky, které by měly britskou vládu přesvědčit, že je vhodným vlastníkem pro tuto významnou organizaci. Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds tento týden o Křetínském hovořil jako o "legitimním" podnikateli s tím, že informace o jeho údajných vazbách na Rusko byly již dříve prověřeny a vyvráceny. Royal Mail funguje přes 500 let a v současné době zaměstnává více než 150.000 lidí. Křetínský už dříve uvedl, že má k její historii a tradici "maximální respekt". Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,78 koruny, před týdnem byl o 11 haléřů levnější. Nafta zdražila o 32 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 34,95 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 35,19 koruny. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji, litr tam prodávají průměrně za 34,31 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 37,12 koruny. Nafta se tam tankuje za 36,78 koruny za litr. Během letošního roku ceny paliv značně kolísaly. V prvních zhruba čtyřech měsících vzrostly až na více než 40 korun za litr u benzinu a přes 39 korun u nafty. Pak do půlky června zlevňovaly, následně opět zdražily a od začátku července do konce září znovu zlevňovaly až na úroveň kolem 35,20 koruny za benzin a 33,50 koruny za naftu. V říjnu pak ceny opět mírně vzrostly a na začátku listopadu nepatrně klesly. V meziročním porovnání je nyní benzin asi o 1,80 koruny na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili zhruba o 2,80 Kč na litru více. Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 27. listopadu 2024 (v Kč/l): KrajNatural 95NaftaČR35,7834,95Praha37,1236,78Středočeský36,2335,36Jihočeský35,2834,46Plzeňský35,8235,17Karlovarský35,5034,86Ústecký35,1934,48Liberecký35,8334,58Královéhradecký35,4234,44Pardubický35,5334,66Vysočina36,0935,10Jihomoravský36,0035,11Olomoucký36,0235,18Zlínský35,3934,31Moravskoslezský35,5234,75 Vláda se neshodla na potřebě koordinátora pro euro Vláda se neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Na síti X to krátce po konci zasedání kabinetu oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Jeho hnutí STAN vytvoření pozice požadovalo. Rozhodnutí potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého vláda o věci hlasovala, a to pestře, nikoli STAN proti zbytku koalice. Kabinet také projednal analýzu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Závěrem mimo jiné je, že pobyt v mechanismu směnných kurzů ERM II má trvat co nejkratší dobu a má být spojen s oznámením indikativního data vstupu Česka do eurozóny, řekl šéf státní pokladny na tiskové konferenci po jednání. "Neshodli jsme se bohužel na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Mrzí mě to, protože ačkoliv euro (zatím) nemá podporu většiny veřejnosti, nicnedělání je jen zřídkakdy dobrá strategie," uvedl Rakušan. V debatě s experty i veřejností chce pokračovat. Lidovečtí ministři dnes před jednáním vlády dávali najevo pochyby o smyslu funkce necelý rok před sněmovními volbami. Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila NERV a Legislativní radu vlády (LRV) zpracováním analýz výhod a nevýhod vstupu do eurozóny a s tím spojených právních otázek. Česko letos po několika letech zřejmě splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu ERM II. To dnes potvrdil i Stanjura. Z analýzy NERV podle něj vyplývá, že pobyt v ERM II má trvat co nejkratší dobu a být spojen s oznámením možného data českého vstupu do eurozóny. Důvodem je, že pokud by se zafixoval kurz, centrální banka by musela plnit cíl cenové stability, zároveň by se ale musela soustředit na cíl kurzové stability, a k tomu by měla jediný nástroj, a to úrokovou sazbu, podotkl ministr. Dalším závěrem podle Stanjury bylo, aby před takovým krokem existovala buď politická shoda, nebo širší společenská podpora. "Ideální by bylo, kdyby rozhodnutí o přijetí eura padlo na začátku mandátu některé z příštích vlád tak, aby proces zahajovala i ukončovala stejná vláda," vyplývá podle ministra z materiálů, které dnes kabinet vzal na vědomí. Otázka české účasti v eurozóně podle analýzy nepatří mezi nejzásadnější otázky pro ekonomickou prosperitu České republiky. Zásadnější jsou strukturální reformy, uvedl Stanjura. LRV podle něj vypracovala analýzu potřebných legislativních změn. Ministr považuje za nutné vytvořit takové zákonné prostředí, aby příští rozpočty zabezpečovaly trvalé plnění maastrichtských kritérií. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) podotkl, že jeho hnutí by uvítalo intenzivnější veřejnou debatu nad tématem přijetí eura, respektuje ale rozhodnutí vlády. Vnímá rostoucí podporu přijetí měny ve veřejnosti, u podnikatelů je pak podle Vlčka výrazná. Česko mělo v minulosti koordinátora k zavedení eura Oldřicha Dědka. Podle předsedkyně klubu ANO a exministryně financí Aleny Schillerové není taková pozice potřebná. Souhlasí s analýzou NERV, že by Česko teď nemělo vstupovat do ERM II. "Je to kolej k euru. Vstoupíte do něho, zavřou za vámi dveře, není cesty zpět," uvedla. Česká národní banka podle Schillerové ztrácí řadu pravomocí, které přebírá Evropská centrální banka. Opoziční hnutí ANO je proti přijetí eura například kvůli tomu, že Česko by přebralo záruky za předlužené země, podotkla Schillerová. Odvolala se také na průzkumy veřejného mínění, podle nichž většina obyvatel euro nechce. Ve vládní koalici letos vypukl spor o přijetí společné evropské měny, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko. Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP.