Meziroční inflace v listopadu dál zrychlila a dosáhla tří procent po říjnových 2,8 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Upozornili však, že růst inflace v závěru letošního roku je do určité míry způsoben loňskou srovnávací základnou a že se od ledna tempo růstu spotřebitelských cen opět sníží. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o listopadové inflaci v úterý. <!-- DIP popup--> Listopadová prognóza České národní banky (ČNB) je v očekávání inflace mírně optimističtější, předpokládá meziroční zvýšení spotřebitelských cen o 2,9 procenta. V prosinci by podle prognózy mělo tempo růstu cen dále zrychlit na 3,3 procenta. Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky. Za celý letošní rok ČNB očekává průměrnou inflaci 2,5 %. Situaci v Burzovním světě samozřejmě pozorně sledujeme – a jsme zvědavi, jaký bude koncoroční výsledek. Stát sníží dotace pro domácnosti na fotovoltaiku, podle solárníků to ohrozí obor Stát sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW), což je polovina dosud podporovaného výkonu. Klesnout by zřejmě měla i maximální výše dotace. Vyplývá to z dokumentů k novým podmínkám dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Podle solárníků jsou změny pro obor příliš razantní a ohrozí další rozvoj sektoru v ČR, včetně některých firem. Vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání. "Považujeme změny za nyní příliš razantní v situaci, kdy solární sektor letos zažívá velice neklidné období," řekl ČTK výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Pro realizační firmy podle něj může omezení podpory znamenat až o polovinu menší zakázky a pro zákazníky pak snížení podpory z 50 procent na 30 procent. "Již dnes vidíme, že sektor velkých FVE se nerozvijí tak rychle, jak je třeba a obáváme se, že tyto změny budou mít negativní dopad na dosažení cílů, kterých samo MŽP chce dosáhnout a které jsou nastavené správně," podotkl Krčmář. Stát dotace z NZÚ snižoval už letos, kdy například maximální podpora klesla z 200.000 na 160.000 korun. Už po těchto úpravách podle Krčmáře se rezidenční segment fotovoltaik propadl o polovinu. Kromě toho podle něj situaci v oboru komplikují také problémy s administrací dotací, potíže se stavebními povoleními a další. K destabilizaci celého sektoru pak podle něj přispívají také změny ohledně podpory provozu obnovitelných zdrojů energie. Nové podmínky programu kritizoval také předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký, podle něhož v praxi jdou proti trendu soběstačných budov i proti sdílení a také souběžné instalaci tepelných čerpadel. "A jde i proti evropským směrnicím. Komplexní zateplování je proti tomu podpořeno bez limitů a do výše až 50 procent. A to vše v situaci, kdy není jasné, zda zateplování je pro stát a klima výhodnější, než čisté zdroje," uvedl Hradecký. Podle jednatele společnosti Acetex Reného Miloty ohlášené změny přinášejí extrémní znevýhodnění pro zájemce o fotovoltaické elektrárny z řad majitelů rodinných domů. Snížení podpory podle něj povede k markantnímu zpomalení přechodu českých domácností na obnovitelné zdroje energií a negativně dopadne na celý trh. "Tyto radikální změny budou likvidační nejen pro spoustu realizačních firem, ale i pro dodavatele komponent a další společnosti v celém obchodním řetězci," dodal Milota. V České republice bylo v prvním pololetí letošního roku zprovozněno 24.000 nových fotovoltaických elektráren, meziročně o 21.200 zařízení méně. Instalovaný výkon přesto meziročně klesl jen o 0,5 procenta na 484 megawattů (MW), postupně totiž roste průměrná velikost připojených elektráren. Hlavní část nových zařízení tvořily domácí fotovoltaiky, které měly více než 90procentní podíl.