Odbory v ocelářské firmě Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE) mají pochybnosti o plánech nového českého spolumajitele Daniela Křetínského, který letos koupil menšinový podíl. Od českého podnikatele požadují vyjasnění jeho strategických plánů. Uvedla to dnes agentura Reuters. která se odvolává na vyjádření odborového předáka centrály IG Metall ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko Knuta Gieslera. Křetínského investiční skupina EP Corporate Group (EPCG) už v ocelářské divizi německého koncernu Thyssenkrupp získala 20procentní podíl a nyní jedná o koupi dalších 30 procent. "V otázce investorů jsem velmi otevřený. Ale jsem proti, pokud není jasné, co je cílem,“ řekl Giesler. Ten také za zaměstnance sedí v dozorčí radě TKSE jako její místopředseda. Finanční ředitel společnosti Thyssenkrupp Jens Schulte koncem října uvedl, že firma nadále předpokládá, že Křetínský svůj podíl zvýší. Vznikl by tak společný podnik, ve kterém bude každá strana vlastnit poloviční podíl. Dodal nicméně, že pokud tento plán selže, je firma Thyssenkrupp připravena jednat s jinými potenciálními zájemci o divizi. Divize zaměstnává kolem 27.000 lidí a mateřská firma se ji v posledních letech už několikrát neúspěšně pokoušela prodat. V Německu už delší dobu panují obavy, že plánovaná restrukturalizace divize povede k zániku tisíců pracovních míst. Skupina Thyssenkrupp je největším německým producentem oceli. Výroba oceli je energeticky velmi náročná, ocelářskou divizi proto trápí vysoké ceny energií. Křetínský z drahých energií naopak profituje, vlastní také Energetický a průmyslový holding (EPH). Společnost Thyssenkrupp v květnu uvedla, že si od Křetínského slibuje přístup k levnější elektřině. <!-- DIP popup--> Prezident Pavel odmítl, že by zdržoval své rozhodnutí k návrhu rozpočtu Prezident Petr Pavel dnes odmítl, že by zdržoval své rozhodnutí k návrhu státního rozpočtu na příští rok. Chce si prostudovat vše, co s návrhem souvisí, řekl novinářům při dnešní návštěvě Kutné Hory. Termín, kdy oznámí, zda rozpočet se schodkem 241 miliard korun podepíše, nebo bude vetovat, je podle prezidenta více než solidní. Hrad už dříve uvedl, že tak Pavel učiní v úterý 17. prosince. "Mě docela pobaví, když slyším výroky, že prezident natahuje a zdržuje. Já bych rád připomněl, že tak jako má Poslanecká sněmovna, Senát svůj čas na vyhodnocení návrhů zákonů, tak ho má i prezident. Je to 15 dní. Pokud řeknu, že bych si rád prostudoval všechno, co s tím návrhem souvisí, a vyjádřím se v polovině tohoto rozmezí, tak je to více než solidní," uvedl Pavel. Premiér Petr Fiala věří, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) Pavla v pondělí přesvědčili, aby rozpočet podepsal. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat. Sněmovna odeslala schválený rozpočet na Hrad v pátek, hlava státu má následně podle zákona 15 dní na to, aby se k návrhu vyjádřila. Pokud by prezident rozpočet vetoval, Sněmovna může o vetu hlasovat nejdřív po deseti dnech. Senát přijal novelu, která má řešit potíže s digitalizací stavebního řízení Potíže s problematickou digitalizací stavebního řízení má řešit novela, kterou dnes schválil Senát. Stavebním úřadům umožní až do roku 2028 využívat své systémy pro stavební řízení, které používaly před červencovým spuštěním digitalizace. Stavebníkům dá možnost předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě. Novelu, která má nabýt účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů, nyní dostane k podpisu prezident. S digitalizovanými systémy stavebního řízení mají stavebníci a úředníci stavebních úřadů problémy od jejich spuštění v červenci. Potíže koncem září vyústily v odvolání tehdejšího vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) z vlády a v následný odchod jeho strany do opozice. Vláda se v říjnu rozhodla vypsat na systém digitálního stavebního řízení novou zakázku. Současně také umožnila dočasně používat původní systémy s těmi spuštěnými letos v létě, což má novela uzákonit. Nově vytvořený systém má začít fungovat nejpozději od začátku roku 2028.