Nově zvolený americký prezident Donald Trump čelí klíčové otázce, jak reagovat na obchodní praktiky Číny, které podle mnohých připravily Američany o miliony pracovních míst. Čína, která díky svému merkantilistickému přístupu dosáhla významného postavení v klíčových průmyslových odvětvích, včetně elektromobilů a ekologických technologií, se stala terčem kritiky nejen Trumpovy administrativy, ale i jeho předchůdců. Nyní však hrozí, že Trumpovy kroky k omezení čínského vlivu by mohly zasáhnout nejen Čínu, ale i samotné Američany. Proč Čína představuje problém? Čínské hospodářství stojí na masivních státních dotacích. Podle odhadů až 90 % veřejně obchodovaných společností v Číně čerpá podporu od státu, což výrazně narušuje principy volného trhu. Kombinace dotací, cel a regulačních bariér pomohla Číně vybudovat dominantní postavení v řadě odvětví a zároveň narušila globální obchodní řád. Tyto praktiky zklamaly i Světovou obchodní organizaci (WTO), jejíž mechanismus řešení sporů se stal prakticky nefunkčním. Spojené státy na tento problém reagovaly sérií opatření. Již za vlády Baracka Obamy došlo k blokování jmenování členů odvolacího orgánu WTO, což znemožnilo řešení obchodních sporů s Čínou. Trumpova první administrativa poté zavedla cla na širokou škálu čínského zboží, která měla za cíl vyrovnat konkurenční podmínky. Současný prezident Joe Biden v tomto přístupu pokračoval a přidal další cla, zejména na produkty spojené s ekologickými technologiemi, jako jsou baterie a solární panely. Hrozba pro americké spotřebitele i bezpečnost Trump nyní slibuje pokračovat v tvrdé linii vůči Číně, včetně možného zavedení cel na další zboží. Tato strategie však přináší riziko. Vybudování „obchodní zdi“ kolem Ameriky by mohlo poškodit americké spotřebitele, kteří by čelili vyšším cenám, a zároveň by oslabilo vztahy se spojenci v jihovýchodní Asii. Asijské ekonomiky, jako jsou Vietnam, Malajsie, Thajsko a Indonésie, se rychle rozvíjejí a přitahují zahraniční investice. Pod hlavičkou obchodních dohod, jako je Trans-pacifické partnerství (TPP) nebo Regionální komplexní ekonomické partnerství (RCEP), vzniká nový ekonomický blok, který konkuruje nejen Číně, ale i dalším globálním hráčům. Pokud USA zavedou plošná cla, mohly by tyto ekonomiky ztratit důvěru v americkou obchodní politiku a obrátit se na Čínu, což by podkopalo americké snahy o vytvoření protiváhy čínskému vlivu v Tichomoří. Partnerství místo izolace Místo izolace by Spojené státy měly usilovat o posílení spolupráce se svými spojenci. Návrat k TPP, ze kterého USA odstoupily v roce 2017, by mohl být klíčovým krokem. Členství v TPP by nejen posílilo americkou ekonomickou přítomnost v Asii, ale také by mohlo inspirovat další země, jako je Indie nebo Evropská unie, k připojení do této obchodní dohody. Další možností by mohlo být zavedení licenčního systému na dovoz z Číny, který by podpořil bilaterální obchodní vyrovnanost. Exportéři by mohli získat licence na dovoz odpovídající jejich prodejům v Číně, což by vytvořilo tlak na větší otevření čínského trhu americkému zboží. Příležitosti pro investory v jihovýchodní Asii Oddělení od Číny již nabírá na síle v USA i Evropě. Z tohoto posunu budou těžit především společnosti, které přenastavují své dodavatelské řetězce a zaměřují se na trhy v jihovýchodní Asii. Ekonomiky zemí ASEAN, podporované investicemi a obchodními dohodami, představují nový motor globálního růstu. Do roku 2030 by měl export těchto zemí dosáhnout hodnoty 2,2 bilionu dolarů. Pro investory to znamená příležitost zaměřit se na firmy, které operují v těchto regionech nebo využívají lokální zdroje a pracovní sílu. S růstem těchto ekonomik porostou i příležitosti pro zisky. Trumpova administrativa čelí klíčovému rozhodnutí: buď zavést tvrdá cla, která by mohla izolovat USA od globálních trhů, nebo posílit spolupráci se spojenci a vytvořit nové obchodní mechanismy. Obě cesty mají své výhody i rizika. Zatímco izolace by mohla krátkodobě posílit americkou výrobu, spolupráce nabízí dlouhodobější a udržitelnější růst. Konečné rozhodnutí bude mít dopad nejen na ekonomiku USA, ale i na globální obchodní řád. Ať už Trump zvolí jakoukoliv strategii, bude muset čelit výzvám a přizpůsobit se rychle se měnícím globálním podmínkám.