Česká národní banka (ČNB) za loňský rok nakoupila 20,5 tuny zlata. Ke konci prosince se jeho objem v rezervách centrální banky zvýšil na 1,645 milionu troyských uncí, což odpovídá 51,2 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Guvernér ČNB Aleš Michl v neděli na CNN Prima News řekl, že chce do konce svého mandátu v červnu 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na sto tun. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 12 tun. V roce 2023 nakoupila 18,7 tuny zlata, loni objem nakoupeného kovu ještě zvýšila. Zlato ČNB v uplynulém roce nakupovala rovnoměrným tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí. Hodnota zlata v rezervách ČNB dosáhla ke konci prosince 4,3 miliardy dolarů (103,66 miliardy korun). Zlato tak představovalo 2,9 procenta hodnoty veškerých devizových rezerv centrální banky. Michl oznámil svůj záměr zvýšit objem zlatých rezerv ČNB na 100 tun krátce po svém nástupu do pozice guvernéra v roce 2022. V neděli upřesnil, že tohoto cíle chce dosáhnout do roku 2028. Zlato by potom podle guvernéra představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Michl předpokládá, že by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Nejvíce zlata měla ČNB v rezervách v době svého vzniku v roce 1993, tehdy to bylo přibližně 60 tun. Nejnižší objem zlatých rezerv byl v roce 2019, kdy činil osm tun. Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jen jeho část. Většina je v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky. Cena zlata se loni zvýšila zhruba o čtvrtinu, byl to největší celoroční nárůst ceny od roku 2010. Na konci roku se na londýnské burze zlato obchodovalo za 2600 dolarů (zhruba 63.000 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Podle odborníků ke zvýšení ceny zlata přispěly rozsáhlé nákupy ze strany centrálních bank, klesající úrokové sazby a zvýšené geopolitické napětí. Zlato v rezervách ČNB: Datummiliony troyských uncítunymiliony dolarůmiliardy korun31.12.20230,98630,6682033,8849,0631.3.20241,14435,5822499,4760,2930.6.20241,33441,4923081,8674,3430.9.20241,49246,4063984,3196,1131.12.20241,64551,1654297,24103,66 <!-- DIP popup--> Inflace v eurozóně v prosinci stoupla na 2,4 %, uvedl ve svém odhadu Eurostat Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v prosinci zrychlilo na 2,4 procenta z listopadových 2,2 procenta. V rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani čísla za Česko. Prosincový údaj je vyšší než dvouprocentní inflační cíl Evropské centrální banky (ECB), je ale v souladu s očekáváním analytiků, napsala agentura AFP. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, v prosinci zůstala na 2,7 procenta. Ceny služeb stouply o 4,0 procenta (v listopadu to bylo o 3,9 procenta), zatímco potraviny, alkohol a tabák zdražily o 2,7 procenta, což je stejná hodnota jako v listopadu. Ceny neenergetického průmyslového zboží se zvýšily o 0,5 procenta (v listopadu o 0,6 procenta), ceny energií o 0,1 procenta (v listopadu naopak o 2,0 procenta klesly). Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny vykázalo v prosinci Chorvatsko, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 4,5 procenta. Nejnižší byla inflace naopak v Irsku, kde ceny vzrostly pouze o 1,0 procenta. Konečnou zprávu o vývoji inflace, včetně údajů za celou Evropskou unii, Eurostat zveřejní 17. ledna. Prosincový vzestup inflace v eurozóně podle analytiků pravděpodobně neodradí ECB od dalšího snižování úrokových sazeb. Minulý měsíc ECB zredukovala svou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,00 procenta. Zároveň signalizovala, že v letošním roce hodlá úroky dál snižovat. Banka se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně. Vysoké náklady na půjčky obvykle zmírňují inflační tlaky, ale zároveň podkopávají hospodářský růst. ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Depozitní sazbu banka zatím zredukovala čtyřikrát, a to vždy o čtvrt procentního bodu. Investoři podle agentury Reuters předpokládají, že ECB koncem ledna přikročí k dalšímu snížení úroků. Očekávají rovněž, že do konce letošního roku depozitní sazba klesne na dvě procenta. "Nadále očekáváme, že ECB bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Je však nepravděpodobné, že tempo uvolňování měnové politiky zrychlí," uvedl ekonom Peter Vanden Houte ze společnosti ING. Roční míra inflace v zemích eurozóny - v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:  prosinec 2023červenec 2024srpen 2024září 2024říjen 2024listopad 2024prosinec 2024*Eurozóna2,92,62,21,72,02,22,4Belgie0,55,44,34,34,54,84,4Estonsko4,33,53,43,24,53,84,1Finsko1,30,51,11,01,51,71,7Francie4,12,72,21,41,61,71,8Chorvatsko5,43,33,03,13,64,04,5Irsko3,21,51,10,00,10,51,0Itálie0,51,61,20,71,01,51,4Kypr1,92,42,21,61,62,23,1Litva1,61,10,80,40,11,11,8Lotyšsko0,90,80,91,62,12,33,4Lucembursko3,22,71,70,80,91,11,6Malta3,72,32,42,12,42,12,0Německo3,82,62,01,82,42,42,8Nizozemsko1,03,53,33,33,33,83,9Portugalsko1,92,71,82,62,62,73,1Rakousko5,72,92,41,81,81,92,1Řecko3,73,03,23,13,13,02,9Slovensko6,63,03,22,93,53,63,1Slovinsko3,81,41,10,70,01,62,0Španělsko3,32,92,41,71,82,42,8 * odhad