Ekonomiky východní Evropy se ocitají v nejisté situaci kvůli potenciálním celním opatřením ze strany Spojených států. Prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje obchodní nerovnováhu mezi USA a Evropou a zvažuje zavedení cel na evropské zboží. Taková opatření by měla ochránit americký průmysl, avšak mohou způsobit vážné hospodářské problémy v zemích, jako je Maďarsko a Slovensko, které jsou silně závislé na exportu. Deutsche Bank odhaduje, že desetiprocentní clo by mohlo snížit roční růst maďarské ekonomiky o 0,5 procentního bodu. Maďarský premiér Viktor Orbán spoléhá na své blízké vztahy s americkým prezidentem. Trump jej několikrát označil za „tvrdého“ a „chytrého“ lídra, což vedlo k očekávání, že Maďarsko by mohlo získat zvláštní obchodní výhody. Po Trumpově vítězství ve volbách dosáhl maďarský index BUX rekordních hodnot. Důvěra v pozitivní dopad vztahů mezi oběma státy se projevila i růstem akcií telekomunikační společnosti 4iG Nyrt., která těžila z Orbánovy návštěvy v Trumpově sídle Mar-a-Lago. Navzdory těmto optimistickým signálům zůstává situace nejistá. Trump již dříve prohlásil, že zavedení cel je „nevyhnutelné“. Pokud k tomu skutečně dojde, budou zasaženy především exportně orientované sektory, například výroba automobilů a průmyslového zboží. Takový vývoj by měl negativní dopad nejen na Maďarsko, ale i na další země v regionu. Nejistota na měnových trzích Forint a česká koruna jsou podle analytiků Barclays mezi měnami, které by mohly nejvíce oslabit v důsledku obchodních sporů. Riziko ztráty důvěry investorů je v těchto zemích reálné. Tamas Cser, správce aktiv ve společnosti Hold Alapkezelo Zrt., se domnívá, že současná rally maďarských akcií může být pouze dočasná. Politické výdaje před volbami by mohly ještě více zatížit rozpočet a zvýšit tlak na oslabení forintu. Dalším faktorem, který ovlivňuje investiční prostředí, je rozpočtový deficit. Mnoho zemí východní Evropy čelí značným fiskálním výzvám a případná obchodní válka by tyto problémy ještě zhoršila. Viktor Orbán však není jediným politikem, který se snaží využít vztahy s Trumpem ve svůj prospěch. Podobné naděje mají i další východoevropské státy, například Slovensko, Srbsko a Rumunsko. V těchto zemích se nacionalisticky orientovaní vůdci snaží o posílení bilaterálních vztahů s USA. Situace je však složitá. Členské státy Evropské unie jsou vázány společnou obchodní politikou, která omezuje jejich možnosti samostatně jednat. Stratég Marcus Weyerer ze společnosti Franklin Templeton vysvětluje, že ačkoliv jsou vztahy mezi Trumpem a Orbánem přátelské, Maďarsko je omezeno svým členstvím v EU. Naopak země mimo Evropskou unii, jako je Turecko, Indie nebo Argentina, mají větší volnost při přizpůsobování své obchodní politiky. Indický premiér Naréndra Módí například snížil dovozní cla, aby uklidnil Trumpa před plánovanou návštěvou Spojených států. Tento krok zlepšil indicko-americké obchodní vztahy a přinesl větší důvěru investorů. Polsko jako vítěz v regionu V rámci Evropské unie je Polsko jednou z nejúspěšnějších ekonomik, pokud jde o přilákání zahraničních investic. I když v roce 2023 Polsko svrhlo nacionalistickou vládu a přijalo proevropský kurz, zachovalo si dobré vztahy s USA, zejména v oblasti obranné spolupráce. Polský zlotý patří mezi nejvýkonnější měny regionu, zatímco varšavský akciový trh letos zaznamenal růst o 13 %. Analytici připisují tento úspěch několika faktorům. Jedním z nich je vysoký rozpočet na obranu, který je v souladu s bezpečnostními prioritami Spojených států. Navíc Polsko získalo stabilní přístup k evropským finančním zdrojům, zatímco Maďarsko čelí zmrazení některých výplat z fondů EU. Nenad Dinic ze společnosti Julius Baer upozorňuje, že Polsko a USA mají společné zájmy, což podporuje důvěru investorů. Výhled pro východoevropské trhy Zavedení amerických cel by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro ekonomiky východní Evropy. Regionální vlády a investoři nyní čekají na další kroky americké administrativy. Pokud by došlo k eskalaci obchodní války, mohla by se evropská ekonomika dostat do recese. Pro východní Evropu bude klíčové, jak se jednotlivé země dokážou přizpůsobit novým podmínkám na globálním trhu. Schopnost udržet si důvěru investorů a posílit obchodní vztahy bude rozhodující pro ekonomickou stabilitu a růst v nadcházejících letech.