Tento návrh přichází v době, kdy Evropa čelí sílícím bezpečnostním hrozbám a kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa dávají jasně najevo, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za obranu Ukrajiny.

Jednání mezi vládními stranami se však neobejde bez komplikací. Blokační menšina v parlamentu, složená z krajně pravicových a krajně levicových stran, může zablokovat ústavní změny, které by umožnily další zadlužení státu k financování armády. To nutí vládu hledat alternativní způsoby financování, například prostřednictvím speciálního obranného fondu nebo změnou pravidel pro státní dluh.

Zvýšení vojenských výdajů na takovou úroveň naráží na ústavní omezení zadlužení, známé jako dluhová brzda. Vzhledem k tomu, že ve Spolkovém sněmu už neexistuje dostatečně silná většina pro změnu těchto pravidel, vláda zvažuje několik alternativních řešení:

• Založení nového speciálního fondu – podobně jako v roce 2022, kdy byl vytvořen 100miliardový fond na modernizaci Bundeswehru.
• Rozšíření stávajícího fondu – navýšení již existujícího balíčku obranných výdajů o dalších 100 miliard eur.
• Úprava dluhové brzdy – což by umožnilo vyšší vládní výdaje na obranu, ale tato varianta je politicky obtížná.

Každá z těchto možností vyžaduje podporu dvoutřetinové většiny zákonodárců, což bude obtížné zajistit po zasedání nového parlamentu v březnu.

Politické napětí a mezinárodní tlak

Německá vláda se ocitla pod mezinárodním tlakem, aby urychlila rozhodování o vojenských výdajích. Spojené státy pod Donaldem Trumpem daly jasně najevo, že Evropa se musí více podílet na obraně Ukrajiny. Trump již jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a podle zdrojů usiluje o rychlé urovnání konfliktu. To znamená, že evropské země, včetně Německa, budou muset převzít větší zodpovědnost za bezpečnost regionu.

Německo tak musí urychleně jednat. Pokud by parlament nezvládl schválit obranný balíček před svým rozpuštěním, bylo by později obtížnější najít potřebnou politickou podporu. Friedrich Merz se proto snaží prosadit hlasování ještě před březnovým zasedáním nového parlamentu, aby se vyhnul komplikacím.

Plány na masivní investice do obrany už ovlivnily finanční trhy. Německé dluhopisy oslabily, protože investoři očekávají vyšší státní zadlužení. Naopak akcie obranných společností zaznamenaly růst. Například:

• Rheinmetall AG (Německo) – +2 %
• BAE Systems Plc (Velká Británie) – +2 %
• Leonardo SpA (Itálie) – +2 %

Celkově index evropských zbrojařských společností sledovaný bankou Goldman Sachs vzrostl od Trumpova vítězství v prezidentských volbách o 40 %.

Německý kancléř Friedrich Merz a předseda SPD Lars Klingbeil plánují další kolo jednání, kde se bude řešit možná dohoda o obranných výdajích. Koaliční jednání začnou 6. března, přičemž kancléř Olaf Scholz už naznačil možnost svolání mimořádného zasedání parlamentu. To by umožnilo schválit obranný fond ještě před nástupem nového parlamentu.

Podobný mechanismus byl použit v roce 1998 během konfliktu v bývalé Jugoslávii. Tento postup by však mohl vyvolat odpor opozičních stran, které by mohly obvinit vládu z obcházení demokratických pravidel.

Evropa hledá společné řešení

Německo není jediné, kdo čelí tlaku na zvýšení obranných výdajů. Francouzský prezident Emmanuel Macron už navštívil Washington, aby s Trumpem jednal o roli Evropy v budoucích bezpečnostních otázkách. Britský premiér Keir Starmer plánuje podobnou cestu, kde chce prosazovat větší vojenskou spolupráci mezi evropskými zeměmi.

Evropská unie se chystá 6. března v Bruselu jednat o dalších krocích v oblasti obrany, přičemž jedním z hlavních témat bude společná strategie vůči Rusku.

Merz oznámil, že usiluje o uzavření dohody s SPD do Velikonoc. Mezitím Trumpova administrativa tlačí na rychlé vyřešení konfliktu na Ukrajině.

Pokud se Německu nepodaří schválit obranný fond včas, může čelit nejen politickému oslabení na evropské úrovni, ale také problémům s financováním armády, která je dlouhodobě podfinancovaná.

Německé rozhodnutí bude mít zásadní dopad na celou EU a její schopnost zajišťovat vlastní obranu bez závislosti na USA. Vzhledem k měnící se geopolitické situaci se zdá, že Německo nemá jinou možnost, než urychleně jednat.