Evropa přichází o technologické firmy. Švédský premiér varuje, že bez unie kapitálových trhů ztratíme další Spotify Švédský premiér Ulf Kristersson vyzývá k urychlenému vytvoření unie kapitálových trhů EU. Bez této reformy hrozí, že nejperspektivnější evropské technologické firmy nadále utečou na americké burzy. Evropský kapitálový paradox: inovace doma, úpisy za oceánem Švédsko v posledním desetiletí patřilo mezi nejaktivnější evropské země v oblasti primárních veřejných nabídek akcií. Navzdory této aktivitě se klíčové technologické společnosti ze země stále častěji rozhodují pro vstup na americké trhy. Premiér Ulf Kristersson proto varoval, že bez hlubších kapitálových reforem v EU bude Evropa dál přicházet o vlastní technologické šampiony. Jako příklady uvádí firmy jako Spotify [SPOT], které si pro své IPO zvolilo New York, a také Klarna nebo Einride, které uvažují stejně. Kristersson říká, že přístup ke kapitálu v USA a vyšší ochota investorů riskovat z nich činí přirozenou volbu pro evropské start-upy, které vstupují do další fáze růstu. „Mělo by být přirozené, že evropské technologické společnosti se kótují téměř výhradně v USA? Kéž by tomu tak nebylo,“ řekl švédský premiér pro Financial Times.¨ Unie kapitálových trhů: starý plán, nová naléhavost Projekt unifikovaného evropského kapitálového trhu, o kterém se v EU diskutuje už léta, je podle Kristerssona klíčem k udržení inovačního potenciálu na kontinentu. Tato iniciativa by měla zjednodušit přeshraniční investice, sjednotit regulační rámce a vytvořit konkurenceschopné prostředí vůči americkému trhu. V současnosti totiž evropské trhy stále trpí roztříštěností, odlišnými daňovými systémy a regulačními překážkami, což startupy nutí hledat financování jinde. Kristersson upozorňuje, že Stockholm má více kotací než Španělsko, Německo, Francie a Nizozemsko dohromady. Tento paradox podle něj ukazuje, že problémem není nedostatek inovací ve Skandinávii, ale strukturální slabost v evropském finančním systému. Americké burzy vítězí díky hloubce kapitálu Jedním z hlavních důvodů, proč technologické firmy opouštějí Evropu, je podle odborníků nedostatečná hloubka evropských kapitálových trhů. Firmy potřebují rychlý a flexibilní přístup k financování, a ten jim často nabídne spíš americký investor než evropský penzijní fond. Markus Villig, generální ředitel estonského start-upu Bolt, který zvažuje IPO, řekl, že Švédsko má sice silný trh s aktivními drobnými investory, ale zbytek Evropy zaostává. Podle něj je důležité, aby se do akcií investovalo napříč společností, nejen mezi institucionálními hráči. „Pokud nemáte přístup ke správnému kapitálu a talentům, rozdíl mezi evropskými a americkými firmami se bude jen zvětšovat,“ řekl Villig. Politické napětí mezi Evropou a USA zvyšuje tlak Kristersson zároveň poukazuje na komplexní vztah Evropy a USA. Zatímco Donald Trump přistupuje k Evropě konfrontačně a zpochybňuje spojenectví v NATO i podporu Ukrajiny, Kristersson varuje před unáhlenými reakcemi. I přes obavy z amerických celních hrozeb nebo napětí kolem bezpečnostní spolupráce Kristersson zdůrazňuje, že Evropa by neměla transatlantické vazby oslabovat, ale zároveň je nesmí považovat za samozřejmost. „Máme určité pochopení pro to, že USA nechtějí nést veškeré bezpečnostní náklady, ale to neznamená, že bychom měli rezignovat na vlastní odpovědnost nebo na evropskou spolupráci,“ dodal. Co teď musí Evropa udělat? Kristerssonův apel přichází v době, kdy má Evropa reálnou šanci změnit směr. Vznikají nové inovativní firmy, technologická infrastruktura je silnější než kdy dřív a zájem investorů o umělou inteligenci a nové technologie roste. Pokud však chybí přirozené investiční prostředí, startupy se poohlédnou jinde. Budoucnost evropského technologického ekosystému se tak bude odvíjet od toho, zda dokáže nabídnout konkurenční kapitálové podmínky. Unie kapitálových trhů přestává být jen byrokratickým projektem z Bruselu – stává se strategickou nutností. Bez ní bude Evropa jen líhní talentu, který vyroste doma, ale zbohatne jinde.