Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46.165 korun. Při zohlednění inflace reálně vzrostla o 4,6 procenta, když předchozí dva roky klesala. V samotném čtvrtém čtvrtletí se mzda zvýšila o 7,2 procenta na 49.229 korun, což znamenalo reálný růst o 4,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozornili, že v reálném vyjádření průměrná mzda stále nedosáhla na úroveň před pandemií covidu-19, ve čtvrtém čtvrtletí byla na úrovni konce roku 2018. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,2 procenta na 41.739 korun. U mužů byl 45.004 korun a u žen 38.643 korun. Analytici upozornili, že průměrná mzda rostla výrazněji než medián, což znamená, že rychleji rostly mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům. Ve výši mezd také přetrvávají výrazné regionální rozdíly. Dlouhodobě se nejvyšší mzdy vyplácejí v Praze, kde ve čtvrtém čtvrtletí byla průměrná mzda 59.870 korun. Následoval Středočeský kraj s průměrnou mzdou 49.442 korun, v ostatních krajích mzdy na celostátní průměr nedosáhly. Nejnižší mzdy byly ve čtvrtém čtvrtletí v Karlovarském kraji, kde v průměru činily 42.284 korun. Zdroj: Canva Průměrná mzda byla loni nejvyšší v informačních a komunikačních činnostech, kde převyšovala 83.000 korun. Nejméně v průměru brali pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství, méně než 28.000 korun. Podle ČSÚ loni v Česku ubylo lidí pod hranicí příjmové chudoby, jejich podíl klesl na 9,5 procenta z předloňských 9,8 procenta. Bylo jich tak kolem 998.200. Nejvíc se zlepšila příjmová situace důchodců. Nejhůř na tom byly neúplné rodiny s dětmi. Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Loni byla hranice chudoby pro jednotlivce 18.163 korun, pro dva dospělé 27.244 korun a pro samostatného rodiče s dítětem do 13 let 23.693 korun. <!-- DIP popup--> EU by měla určit lídra, který bude s Trumpem jednat o clech, řekl Babiš Deníku Evropská unie by měla určit svého lídra, který bude jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o clech. Je potřeba někdo, koho bude prezident USA respektovat, řekl serveru Deník.cz předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Trump na konci února prohlásil, že Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie ve výši 25 procent. Prezident USA opakovaně uvádí, že evropské země nespravedlivě vyvážejí do USA více, než dovážejí, přičemž rozdíl činí 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun). Zdroj: Reuters Evropská komise naproti tomu tvrdí, že obchodní přebytek činí jen zhruba polovinu této částky, pokud se počítá pouze zboží, a pokud se započtou i služby, jde podle Bruselu pouze o 50 miliard. Trumpovi je podle Babiše potřeba jasně říct, že pokud chce hovořit o clech, je nutné tak činit u jednacího stolu. "Musíme mu vysvětlit, že každé nějaké opatření vyvolá protiopatření a že celní válka není dobrá pro nikoho," uvedl Babiš. Americký prezident se chová podle Babiše pragmaticky. Evropská rada by podle expremiéra měla definovat lídra, která bude s Trumpem jednat. S předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Trump jednat nebude, řekl Babiš. "Je potřeba, aby proti Trumpovi seděl někdo, koho on bude respektovat," dodal. Washington zavedl dodatečné desetiprocentní clo na dovoz zboží z Číny a 25procentní cla pro Kanadu a Mexiko. Americký prezident řekl, že na výrobky z unijních zemí budou buď uvalena cla, nebo bude žádat, aby tyto země od Spojených států nakupovaly více ropy a plynu. Obecně je podle Babiše nástup amerického prezidenta nevídaný, některá vyjádření je ale potřeba brát s rezervou a počkat si na výsledek. Expremiér považuje za důležité, aby NATO zůstalo v současné formě a nezhoršovaly se vztahy Evropy s USA. Připomněl, že Trump slíbil ukončit válku na Ukrajině. Evropa by podle něj měla být u stolu, kde se rozhoduje. Zmínil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera, pravděpodobně budoucího německého kancléře Friedricha Merze, italskou premiérku Giorgiu Meloniovou či předsedu maďarské vlády Viktora Orbána.