Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek představuje čtvrtý nejhlubší rozpočtový deficit od vzniku Česka. Ministr financí Zbyněk Stanjura hodnotil výsledek rozpočtu kladně, vyzdvihl meziroční snížení deficitu. Loni stát za první dva měsíce roku hospodařil se schodkem 102,5 miliardy korun.Příjmy státního rozpočtu dosáhly letos ke konci února 296,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 8,6 procenta. Rozpočtové výdaje se proti prvním dvěma měsícům roku 2024 snížily o 2,8 procenta na 365,1 miliardy korun.Stanjura upozornil, že únor je tradičně rozpočtově nejslabší měsíc roku, protože stát vyplácí mimo jiné zálohy na školství, zatímco ještě nemá příjmy z kvartálních záloh některých daní. Letošní výsledek ale hodnotil kladně. „Celkové příjmy meziročně rostou, a to nejenom změnou rozpočtového určení daní, ale i inkasem daní, které odráží růst platů a mezd v ekonomice,“ uvedl ministr.Příjmovou stránku státního rozpočtu v únoru táhlo zejména zvýšené inkaso daní a povinného pojistného, naopak příjmy z Evropské unie se meziročně snížily o 5,9 procenta. Nejdynamičtější růst měl výběr spotřebních a energetických daní. Rozpočet z nich získal 28 miliard korun, meziročně o 14,9 procenta víc. Podle ministerstva financí k tomu přispělo předzásobení obchodníků tabákovými výrobky před letošním zvýšením spotřební daně.Inkaso daně z příjmu fyzických osob meziročně vzrostlo o 10,6 procenta na 29,6 miliardy korun, podle ministerstva financí k tomu přispěl zejména růst mezd. Hlavním daňovým příjmem státu byla tradičně daň z přidané hodnoty , která do rozpočtu přinesla 66,1 miliardy korun, o 8,7 procenta víc než před rokem.Celkové výdaje státu se meziročně snížily o 2,8 procenta. K poklesu podle ministerstva financí přispěla zejména nižší podpora v oblasti energií, na které stát vyplatil o 12,5 miliardy korun méně než v prvních dvou měsících roku 2024. Nejvýznamnější výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, jejichž objem dosáhl 155,3 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta víc. Z toho 121,2 miliardy korun tvořily výplaty důchodů.Kapitálové výdaje meziročně klesly o 16,7 procenta na 17,4 miliardy korun. Za poklesem podle ministerstva financí stálo nepravidelné financování společných programů EU a Česka. Ministerstvo také upozornilo, že kapitálové výdaje bývají v prvních měsících roku obvykle nízké, protože se investiční aktivita státu soustřeďuje do druhé poloviny roku.V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.Hospodaření státu v milionech korun:leden – únorsaldo2011-22.8232012-16.55820135582201450.071201522.625201627.69420173674201825.7502019-19.9052020-27.4162021-86.1022022-45.2582023-119.6902024-102.4832025-68.608<!– DIP popup–>Nemovitosti v Česku koncem loňského roku opět zdražily. Nejvíce meziročně vzrostly ve 4. čtvrtletí ceny bytů, a to o sedm procent. O 6,4 procenta zdražily proti posledním třem měsícům roku 2023 rodinné domy a o 4,8 procenta pozemky. Ceny českých nemovitostí rostly také v mezičtvrtletním srovnání. Největší nárůst o 3,4 procenta byl opět u bytů, domy zdražily oproti 3. čtvrtletí o 1,9 procenta a pozemky o 1,4 procenta.Nejrychlejší rostly koncem roku ceny bytů v Moravskoslezském kraji, a to mezičtvrtletně o 4,6 procenta. Čtyřprocentní nárůst zaznamenaly také ceny bytů v Ústeckém a Královéhradeckém kraji. O necelá čtyři procenta vzrostly jejich ceny také ve středních Čechách a v Praze. Důvodem zdražování bytů je podle Vaška vysoká poptávka po pořízení vlastního bydlení. Menší nabídka bytů na trhu následně zvyšuje tlak na růst cen, míní.