Český trh práce by mělo do deseti let opustit 1,2 milionu lidí. To je asi pětina zaměstnaných. Do penze začnou odcházet silné ročníky. Stát i zaměstnavatelé by měli usilovat o to, aby byl odchod postupný. Na pražské konferenci Česko na křižovatce to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové má programy na podporu zaměstnanců nad 55 let pětina firem a změnit se bude muset i nastavení práce pro generaci Z, tedy narozené po polovině 90. let. "Problém s tvrdými investicemi nebude tak palčivý jako ten s dostupností lidí a jejich kvalitou a tím, co se na nás hrne v kontextu demografických změn. Každý by tomu měl věnovat pozornost... Čeká nás odchod do důchodu lidí, narozených po roce 1965, pak nejsilnější generace Husákových dětí. Bude to velký zásah do pracovního trhu," uvedl ministr. Podle aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce opustí do roku 2035 český trh práce 1,2 milionu osob, odejdou do důchodu. Nastoupit by mělo ale 1,9 milionu lidí. Z toho 1,5 milionu by měli tvořit absolventi škol a 400.000 by měli být cizinci. Výraznější úbytek pracovníků pak nastane po roce 2035, kdy začnou do penze chodit nejpočetnější ročníky Husákových dětí ze 70. let minulého století. "Společný domácí úkol je, aby lidé trh práce opouštěli postupně a rozloženě v čase," řekl ministr. Podstatná bude podle něj motivace, personální politika či snižování úvazků. Zaměstnavatelé mají u částečných úvazků pro starší pracovníky už teď slevu na odvodech. Pracující penzisté a penzistky nemusí od letoška platit důchodové pojištění. Podle Rezlerové se firmy a instituce v Česku snaží lidi nad 55 let zaměstnávat málo. Uvedla, že program na podporu této pracovní síly má 19 procent firem. "Loni bylo na trhu práce 190.000 lidí, kterým bylo 50 let. Pětadvacetiletých bylo 90.000. Čistý rozdíl je 100.000," uvedla Rezlerová. Podotkla, že mladí mají v práci navíc jiné priority. Zdroj: Canva "Práce pro ně není hodnota. Chtějí pracovat tak, aby je to bavilo a dávalo jim to smysl. Celkem 47 procent zaměstnanců z generace Z zvažuje, že do šesti měsíců změní práci. Jako zaměstnavatelé se budeme muset přizpůsobit a na tento systém nastavit," uvedla šéfka asociace personalistů. Dodala, že situaci na pracovním trhu komplikuje i nemožnost stěhovat se za prací kvůli nedostupnému bydlení či chybějící politika pro získání sil ze zahraničí. Většímu zapojení starších pracovníků podle Rezlerové brání často předsudky zaměstnavatelů o pomalosti či neschopnosti učit se nové věci. Podotkla, že by ke zlepšení stavu přispěly i úlevy pro zaměstnavatele. Ministerstvo práce podle Jurečky vyhodnocuje odpuštění odvodů pracujícím důchodcům i snížení pojistného u částečných úvazků. Poté navrhne případně úpravy nastavení. Mobilitě pracovní síly by měly pomoci i změny podpor v nezaměstnanosti od příštího roku, řekl ministr. Úspěch ČR závisí na tom, jak se změní celá EU, řekl na konferenci Fiala Úspěch České republiky závisí na tom, jak se změní celá Evropa a jak zareaguje na současné mezinárodní výzvy. Nyní ji brzdí nadměrná regulace. Na dnešní konferenci Česko na křižovatce III, která letos nese podtitul Evropa na křižovatce, to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Zdůraznil potřebu jednotného a pragmatického přístupu EU k americkým clům, obchodní válka by podle něj poškodila všechny strany. "Česká republika není izolovaný ostrov, napravování vnitřních restů nestačí. Náš úspěch závisí na tom, jak se změní EU a jak se vypořádá s aktuálními mezinárodními výzvami," řekl Fiala. Evropu podle něj brzdí těžkopádnost procesů v rámci unie a přílišná regulace. "Nejen, že ohrožují hospodářský růst, ale nyní ohrožují už i bezpečnost," podotkl premiér. Upozornil přitom na některé cíle EU, které hodnotí jako nerealistické. Dalším tématem Fialova projevu byla americká cla. "Musíme na ně reagovat pragmaticky a promyšleně, přestože ta samotná cla pragmatická moc nejsou. Podstatné je, že nekontrolovaná obchodní válka by poškodila všechny a musíme se jí vyhnout," uvedl premiér. V této souvislosti uvítal odklad platnosti cel o 90 dnů, což podle něj rozšiřuje prostor pro jednání EU s USA. Zdůraznil přitom nutnost jednotného postupu EU, samostatně státy podle něj nic nezískají. Hlavní prioritou EU je podle Fialy do budoucna bezpečnost, včetně řešení nelegální migrace. Velké téma je podle něj konkurenceschopnost, prosperita a deregulace. Velkou nevýhodu Evropy naopak vidí stále v cenách energií. "Nejdeme zde dost rychle dopředu, nejsem spokojený s posledními návrhy Evropské komise," dodal. K celkové transformaci fungování EU Fiala podotkl, že je potřeba reagovat na současné výzvy velmi rychle, což ovšem Evropa dosud příliš neuměla. Kromě dialogu s USA vyzval také k rozvoji vztahů s dalšími mezinárodními partnery nebo k opatřením proti zaplavení Evropy levným zbožím z Číny. Na změny v evropské politice apeloval také ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Podle něj je současný stav regulací už za hranou, což se promítá i do rozvoje energetiky. Jedním z hlavních příčin ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslu jsou podle něj vysoké ceny energií. V této souvislosti kritizoval například systém emisních povolenek, jehož současná i další připravovaná podoba se podle ministra odchýlila od původních cílů. Vyzval také ke konkrétnějších kroků ze strany Evropské komise. V tuzemsku budou podle Vlčka ke snížení cen energií potřeba další investice. Zejména do modernizace přenosových soustav i instalací nových zdrojů. Evropský sociální a ekonomický model není podle Rafaje dlouhodobě udržitelný Evropský sociální a ekonomický model není dlouhodobě udržitelný, válka na Ukrajině a kroky administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa to jen podtrhly. Český byznys chce vidět skutečné změny, nikoliv další Lisabonskou strategii. V úvodním vystoupení třetího ročníku konference Česko na křižovatce to řekl šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Evropa má podle Rafaje stále šanci, ale je třeba zásadní obrat. "EU se pořád může probrat ze snu a vytvořit podmínky pro globálně konkurenceschopné firmy. Potřebujeme ale radikální změnu myšlení, dokončení jednotného trhu a taky adekvátní obchodní politiku. Je za minutu dvanáct,“ dodal. Zdroj: Canva Také prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček ve svém vystoupení apeloval na nutnost strategického přehodnocení evropského přístupu. "Evropa nutně potřebuje regulatorní a byrokratický detox. K tomu se musíme v aktuálním světě konečně soustředit na dvě skutečné priority, a to posílení obranyschopnosti a zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Není čas ztrácet čas a tříštit síly. Potřebujeme jasnou strategii a odvahu rozhodovat. Méně regulace, méně byrokracie, méně ideologie,“ podotkl. Připomněl, že jsou to politici, kdo schvaluje zákony. "Ti musí najít odvahu škrtat nesmysly," doplnil Zajíček. Prezident České bankovní asociace Jan Juchelka uvedl, že strategické investice musí být součástí dlouhodobé strategie. Klíčové podle něj je, aby Česko dokázalo určit své skutečné priority a začalo je prosazovat napříč vládními cykly. "Privátní sektor je připraven se na těchto investicích významně podílet. Potřebujeme ale jasné podmínky, silného partnera na straně státu a efektivní nástroje, které dokážou investice řídit a vyhodnocovat,“ poznamenal Evropské peníze podle něj nesmí být nadále tříštěny do desítek dílčích programů. Místo toho by měly být soustředěny do jednoho, maximálně dvou národních programů, které umožní cílené a efektivní financování podle jasně stanovených priorit. Cílem je vytvořit stabilní a odborně řízený rámec, který zvýší návratnost veřejných i soukromých investic a konečně zefektivní využívání evropských zdrojů. "Je třeba co nejjednodušší institucionální uspořádání," zdůraznil. Juchelka upozornil na to, že český obranný průmysl roste nejrychleji ze všech sektorů v ČR a je nabíledni, že bude jedním z hlavních motorů výzkumu a vývoje. Odmítl překážky jeho financování ze strany bank. České banky podle něj aktuálně půjčují do obranného průmyslu asi 40 miliard Kč a v dialogu s ministerstvem obrany nenacházejí při jeho financování nějaký strukturální problém. "To nevylučuje situaci, že nějaká konkrétní firma mohla v nějakém konkrétním případě utrpět při schvalování úvěru byrokratickou zátěž," řekl České televizi a ČTK. <!-- DIP popup-->