Administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila zavedení nových poplatků na lodě vyrobené v Číně, které připlouvají do amerických přístavů. Cílem opatření je omezit dominantní postavení Číny ve světovém loďařském průmyslu a zároveň posílit domácí výrobu lodí v USA. Spojené státy argumentují, že čínská dominance je výsledkem agresivní státní politiky, která narušuje volný trh a poškozuje americké podniky a pracovníky. Podle vyjádření amerického obchodního zmocněnce Jamiesona Greera je lodní doprava klíčová pro ekonomickou bezpečnost USA a její obnovení v rámci domácího průmyslu představuje strategickou prioritu. Nové poplatky jsou výsledkem dlouhodobého šetření, které započalo ještě během administrativy prezidenta Joea Bidena a bylo završeno lednovou zprávou. Ta dospěla k závěru, že Čína si na trhu s loděmi vytvořila nespravedlivou výhodu, která má vážné dopady na konkurenceschopnost USA. Změna struktury poplatků reaguje na veřejnou kritiku Původní návrh, zveřejněný dříve, počítal s vysokými poplatky až do výše 1,5 milionu dolarů za loď, a to za každý přístav, do kterého plavidlo připlulo. Po rozsáhlé veřejné diskusi, do níž se zapojilo více než 300 obchodních skupin, odborů a zástupců průmyslu, byly pravidla upraveny. Nově bude poplatek účtován jednou za plavidlo a plavbu, nikoliv za každý přístav, čímž se reagovalo na obavy, že by původní návrh ohrozil široké spektrum amerických importérů. Výrazná většina svědectví vyzývala k opatrnosti s ohledem na aktuální globální realitu – podle odhadů budou již brzy plavidla vyrobená v Číně tvořit 98 % obchodních lodí operujících na světových oceánech. USTR proto také do systému zavedl možnost prominutí poplatků pro lodě, jejichž vlastníci prokážou aktivní objednávku na plavidlo postavené v USA. Pokud však k převzetí takového plavidla nedojde do tří let, budou poplatky zpětně splatné. Postupné navyšování sazeb a výjimky Poplatky budou zaváděny ve fázích. Prvních 180 dní od vstupu v platnost bude sazba nulová, aby dopravci získali čas na přizpůsobení. Od října 2025 budou sazby růst – od 50 USD za čistou tunu v roce 2025 až po 140 USD v roce 2028. Maximální počet poplatků bude omezen na pět ročně za jedno plavidlo. Samostatná kategorie sazeb bude aplikována na provozovatele, jejichž flotily obsahují lodě postavené v Číně, i když nejsou čínskými vlastníky. Tyto poplatky začínají na 18 USD za tunu (odpovídající cca 120 USD za kontejner) a v roce 2028 vzrostou až na 33 USD za tunu (250 USD za kontejner). Ani v tomto případě nesmí být sazba účtována více než pětkrát za rok. Zvláštní režim bude platit pro plavidla přepravující automobily – zde se sazba bude řídit tzv. CEU (ekvivalentní jednotkou automobilu) a začne na 150 USD za jednotku. Opatření se zatím netýká lodí přepravujících zboží po Velkých jezerech, v Karibiku nebo do a z území USA, stejně tak vývozu volně loženého zboží jako je uhlí a obilí. Prázdné lodě budou rovněž od poplatků osvobozeny. Kritika ze zahraničí i zevnitř Čínské ministerstvo obchodu označilo americký krok za nesprávný a jednostranný, který podle něj narušuje mezinárodní obchodní řád. V prohlášení vyzvalo USA, aby „přestaly přehazovat vinu“ a napravily svou politiku, jinak Čína přijme protiopatření k ochraně svých zájmů. Opatření rovněž kritizovala Světová námořní rada, která v pátečním prohlášení varovala, že nové poplatky by mohly mít negativní dopad na americké spotřebitele, výrobce a zemědělce. Rada uvedla, že kroky Washingtonu neřeší klíčový problém – nedostatečnou konkurenceschopnost amerického loďařského průmyslu. Zavedení poplatků podle ní nepřispěje k jeho oživení, ale může naopak narušit globální toky zboží a zvýšit náklady na dopravu. Trumpova administrativa přesto trvá na tom, že nová politika je strategickým krokem k zajištění americké soběstačnosti a bezpečnosti. USTR avizoval, že druhá fáze opatření, která se má rozběhnout za tři roky, se zaměří na omezení přepravy zkapalněného zemního plynu (LNG) zahraničními plavidly, přičemž tato omezení se budou zvyšovat postupně po dobu 22 let.