Reakce investorů na propad trhu se často nevztahují pouze k ekonomickým datům, ale také k jejich politickému přesvědčení. Volba prezidenta může mít nečekaný vliv na investiční rozhodnutí. Od únorového vrcholu ztratil index S&P 500 více než 11 %, což vyvolalo řadu reakcí mezi investory. Nejde však jen o běžné obavy z vývoje ekonomiky. Podle mnoha finančních poradců hraje důležitou roli to, koho investoři volili v posledních prezidentských volbách. Ti, kteří podporují Donalda Trumpa, mají tendenci vnímat současný pokles trhu jako dočasnou bolest, která může vést k dlouhodobému zisku. Naopak voliči Kamaly Harrisové často vidí ve vývoji trhu odraz širších problémů a mají sklon stahovat peníze z trhu v obavách z recese. Finanční experti poukazují na to, že tato vazba mezi politickou orientací a vnímáním trhu není nová. Již v minulosti se ukázalo, že investoři často posuzují tržní vývoj podle toho, která strana právě vládne. V obdobích, kdy je u moci jejich preferovaný kandidát, bývají optimističtější a méně citliví na negativní zprávy. Psychologie investic pod vlivem politiky Tuto souvislost potvrzuje i akademický výzkum. Studie z roku 2012 s názvem „Politické klima, optimismus a investiční rozhodnutí“ ukázala, že lidé obvykle považují trhy za méně rizikové, pokud je u moci jejich politická strana. Tento efekt se promítá i do každodenní praxe poradců, jako je Tom Balcom z Floridy, který pozoruje opakující se vzorec chování svých klientů během každého volebního cyklu. Alok Kumar, spoluautor zmíněné studie a profesor financí, doplňuje, že investoři mají sklon klást větší důraz na pozitivní zprávy, když vládne „jejich“ strana, zatímco negativní vývoj často bagatelizují. Tento kognitivní zkreslení pak vede ke zkreslenému hodnocení reality a ke špatně načasovaným rozhodnutím. Podle poradců se sice politická polarizace v posledních letech prohloubila, ale základní vzorec zůstává. I během vlády prezidenta Bidena byli demokraté většinou naladěni pozitivně vůči trhu, zatímco republikáni často očekávali krizi. Změna administrativy tedy nemění podstatu problému – spíše přehazuje role mezi optimisty a pesimisty. Rizika stranického pohledu na trh Eric Schiffer, investor a předseda rizikového kapitálového fondu, upozorňuje, že pohled na trh přes stranickou optiku je nebezpečný. Upozorňuje, že trh se neřídí barvou politické strany, ale ekonomickými zákonitostmi. Tato poznámka připomíná, že i když se může zdát, že politická změna přímo ovlivňuje trhy, ve skutečnosti jde často o emoce a vnitřní přesvědčení, která investory vedou k neefektivním rozhodnutím. Podobně mluví i Jason Brown, který připomíná starý aforismus: „Historie se neopakuje, ale často se rýmuje.“ I proto se mnoho investorů nechává strhnout aktuálním děním, místo aby zachovali dlouhodobou strategii. To pak vede ke zbytečným přesunům majetku do hotovosti nebo jiných bezpečnějších aktiv v době, kdy by bylo rozumnější zůstat na trhu. Dlouhodobá čísla potvrzují, že vývoj akciového trhu nezávisí přímo na tom, která strana drží Bílý dům. Index S&P 500 zaznamenal růst o 55,7 % během prvního období prezidenta Bidena a 67,3 % za Trumpovy vlády. Tato čísla ukazují, že růst je možný za obou administrativ, a že investiční výsledky se odvíjejí od hlubších faktorů než od politické příslušnosti. Politika není hlavním hybatelem trhu Fabio Ruggeri, zakladatel fintech společnosti MenthorQ, shrnuje, že je třeba vnímat trhy v širším kontextu. Podle něj není určující, kdo sedí v Oválné pracovně, ale jaké jsou skutečné ekonomické podmínky – například růst zisků, úrokové sazby, inflace a strukturální změny. Z jeho pohledu jsou to právě tyto faktory, které mají reálný dopad na dlouhodobou výkonnost trhu, a nikoli samotné politické vedení. Finanční poradci často připomínají, že panika není na místě, ani v obdobích výrazných poklesů. Dlouhodobé statistiky totiž ukazují, že trhy se dokážou zotavit. Například podle Callie Coxové z Ritholtz Wealth Management přinesl index S&P 500 průměrný výnos 17,7 % během jednoho roku poté, co ztratil více než 20 % ze svého 52týdenního maxima. Tato čísla naznačují, že trpělivost a disciplína mohou být pro investory mnohem výnosnější než emocionální reakce. Závěr je tedy jasný: politické sympatie by neměly být hlavním kritériem investičního rozhodování. Bez ohledu na to, kdo právě vládne, trhy se řídí vlastní logikou a dlouhodobý růst je často dosažitelný právě tehdy, když se investor nenechá rozptýlit krátkodobými výkyvy nebo ideologickými obavami.