Ve středu přišlo jedno z nejdůležitějších právních rozhodnutí letošního roku, které může zásadně ovlivnit směr americké obchodní politiky. Americký Mezinárodní obchodní soud zablokoval tzv. reciproční cla, která prezident Donald Trump jednostranně vyhlásil v dubnu na desítky zemí světa. Cla byla podle něj reakcí na přetrvávající obchodní nerovnováhu a měla Spojeným státům pomoci v boji proti nespravedlivému zacházení na globálních trzích. Jenže tříčlenný senát soudu v New Yorku došel k závěru, že Trump při jejich zavedení překročil své pravomoci, čímž porušil zákon. Toto rozhodnutí okamžitě rezonovalo nejen v politických kruzích, ale i na finančních trzích. Futures na index Dow Jones vystřelily vzhůru o 500 bodů, protože investoři reagovali pozitivně na očekávané zmírnění obchodního napětí. I přes okamžité odvolání Trumpovy administrativy zůstává otázka, zda Nejvyšší soud USA – který může mít v tomto sporu poslední slovo – bude ochoten zpochybnit takto jasně formulovaný právní názor. Soud rozhodl jednoznačně: prezident zákon překročil Trumpova administrativa argumentovala, že zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977 jí umožňuje v době „národní ekonomické nouze“ zavést celní opatření bez souhlasu Kongresu. Prezident tak obešel zákonodárce a uvalil cla ve výši 11 až 84 % na dovoz z celého světa, přičemž zároveň zavedl 10% základní clo na většinu dovážených produktů. Soud ale tento výklad odmítl. Ve svém rozsudku senát uvedl, že IEEPA nedává prezidentovi pravomoc plošně regulovat dovoz prostřednictvím cel. Kromě toho také rozhodl, že specifická cla na Kanadu, Mexiko a Čínu, zdůvodňovaná snahou bojovat proti mezinárodnímu obchodu s drogami, jsou neplatná, protože mezi jejich zavedením a skutečnými hrozbami neexistuje dostatečná souvislost. Zejména poslední část rozsudku byla pro administrativu zničující. Trump tvrdil, že obchodní partneři jako Mexiko nebo Kanada nedostatečně bojují proti pašování drog, a proto je nutné uvalit cla jako represivní nástroj. Soudci ale poukázali na to, že výběr cla na legálně dovážené zboží nijak nesouvisí s potíráním trestné činnosti, což považovali za argumentačně zcela mimo rámec zákonnosti. Trumpova administrativa: je to zásah do exekutivního práva Reakce Bílého domu na sebe nenechala dlouho čekat. Mluvčí Kush Desai označil rozhodnutí soudu za zásah nevolených soudců do práv exekutivy. V prohlášení uvedl, že americké obchodní deficity vznikly kvůli nerovnoprávnému postavení USA v globálním obchodě a že tyto nerovnováhy „decimují americké komunity“ a oslabují obrannou průmyslovou základnu. Dodal také, že soud nerozporoval samotnou existenci národní nouze, ale pouze metody, jakými byla řešena. Soud ale v rozsudku jednoznačně zakázal nejen stávající cla, ale i jakékoli budoucí úpravy či nové pokusy o jejich zavedení na základě stejného právního rámce. Trumpova administrativa má deset dní na implementaci rozhodnutí, ale očekává se, že celý spor brzy skončí u Nejvyššího soudu. Ekonomové rozhodnutí vítají, ale napětí nekončí Rozhodnutí vítají nejen právní experti, ale také státy a podniky, které proti clům podaly žalobu. Generální prokurátor státu Oregon Dan Rayfield verdikt označil za „vítězství pro pracující rodiny a malé podniky“. Obchodní expert Jack Slagle šel ještě dál – rozhodnutí považuje za významnou porážku administrativy, která se silně opírala o IEEPA, aby mohla „libovolně uvalovat cla“ bez kontroly Kongresu. Zároveň ale varuje, že z právního pohledu nejde o konec obchodního konfliktu. I pokud Nejvyšší soud rozsudek potvrdí, mohou prezident a jeho poradci hledat jiné způsoby, jak znovu zavést protekcionistická opatření. IEEPA totiž není jediným nástrojem, který může exekutiva využít. Trumpovy obchodní strategie sází na silový přístup a vnímání mezinárodního obchodu jako nástroje geopolitického vlivu. Právní porážka v tomto konkrétním případě nemusí nutně znamenat odklon od celní politiky, ale spíše její další právní redefinici. Očekává se, že politická debata kolem úlohy Kongresu v obchodních otázkách tímto rozhodnutím znovu nabere na obrátkách.