Ceny ropy se v pátek dostaly pod tlak, když se trh připravoval na druhý týdenní pokles v řadě. Investoři reagovali nejen na očekávané zvýšení produkce ze strany ropného kartelu OPEC+ v červenci, ale i na obnovenou nejistotu ohledně amerických cel po dalším nečekaném rozhodnutí federálního soudu. Obchodníci tak čelí kombinaci faktorů, které stlačují cenu ropy dolů a zvyšují volatilitu trhu. Futures kontrakty na ropu Brent klesly o 31 centů, tedy o 0,48 %, a pohybovaly se kolem ceny 63,84 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI se prodávala za 60,63 dolaru za barel, což znamená obdobný pokles o 0,51 %. Oba kontrakty zaznamenaly během týdne ztrátu přibližně 1,5 %, čímž navázaly na předchozí týdenní pokles a potvrzují tak sestupný trend, který je tažen strukturálními i politickými faktory. Jedním z hlavních důvodů je očekávané zvýšení produkce OPEC+, které bude pravděpodobně oznámeno po víkendovém zasedání skupiny. Osm členských států se má sejít k diskuzi o vývoji těžby, přičemž podle Roberta Rennieho ze společnosti Westpac by mohl být nárůst produkce výraznější než předchozí dohoda o navýšení o 411 000 barelů denně. Tento krok přichází v době, kdy se globální nabídka ropy dostává pod tlak kvůli přebytku, který se podle analytiků JPMorgan vyšplhal až na 2,2 milionu barelů denně. Takové objemy přesahují aktuální poptávku a naznačují nutnost úpravy cen, aby se obnovila rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Analytici z JPMorgan dále předpokládají, že ceny ropy zůstanou v blízké době v současném pásmu, ale v delším horizontu mohou klesnout až na úroveň 50 dolarů za barel ke konci roku. Takový scénář by měl zásadní dopad na příjmy zemí závislých na vývozu ropy i na inflační očekávání ve světových ekonomikách. Vedle obav z přebytku nabídky sehrála důležitou roli i nejistota kolem celní politiky USA. Federální odvolací soud ve čtvrtek dočasně obnovil cla prezidenta Donalda Trumpa, která den předtím zablokoval obchodní soud kvůli obavám z překročení prezidentských pravomocí. Tento zvrat znovu oživil napětí mezi USA a jejich obchodními partnery, zejména Čínou. Ve čtvrtek, kdy trh reagoval na původní zrušení cel, ceny ropy klesly o více než 1 %, protože obchodníci spekulovali o možnosti obnovení obchodních toků. Nyní je však zřejmé, že nejistota přetrvává a v nejbližší době se nevyřeší. Dopad cel se projevuje i na straně poptávky po ropě. Obavy z recese způsobené obchodní válkou snižují ochotu firem investovat a brzdí ekonomický růst. Situaci dále vyhrotilo rozhodnutí Washingtonu, které nařídilo americkým firmám přerušit bez licence dodávky určitých chemických surovin – včetně ethanu a butanu – do Číny. To nejen přerušuje dodavatelské řetězce, ale zároveň zvyšuje napětí v mezinárodních vztazích, což je dalším faktorem ovlivňujícím poptávku po energetických komoditách. Navzdory těmto negativním vlivům bylo zaznamenáno krátkodobé zlepšení poptávky po ropě v USA, a to především díky silnému cestovnímu ruchu během prodlouženého víkendu Memorial Day. Tento nárůst byl sice pozitivním signálem, ale analytici JPMorgan upozorňují, že globální měsíční růst poptávky po ropě k 28. květnu dosahoval jen 400 000 barelů denně, což je o čtvrt milionu méně, než se původně očekávalo. Jinými slovy, i přes určité známky oživení poptávky zůstává celkový obrázek slabý a podprůměrný. Kombinace očekávaného zvýšení nabídky, obnovené nejistoty kolem cel a slabší globální poptávky vytváří prostředí, ve kterém se ropa jen obtížně vrací k růstu. Trh bude s napětím sledovat víkendové rozhodnutí OPEC+ a zároveň vyhodnocovat, jak dlouho může přetrvávat současný politicko-obchodní chaos. Investoři tak i nadále zůstávají opatrní, neboť další vývoj je zatížen značnou mírou nejistoty a možností, že cena ropy bude i nadále oslabovat.