Evropské akcie ve čtvrtek mírně oslabily, když se investoři snažili najít nové impulzy poté, co nadšení z obchodní dohody mezi USA a Čínou začalo slábnout. Indexy hlavních evropských burz — německý DAX, francouzský CAC 40 a britský FTSE 100 — zaznamenaly pokles v rozmezí 0,3 % až 0,5 %, což odráží opatrný postoj investorů a jejich nejistotu ohledně dalšího vývoje globální ekonomiky. Zpočátku týdne panovala na trzích optimistická nálada, která byla poháněna nadějí na zmírnění obchodních sporů mezi Spojenými státy a Čínou. Nicméně s postupem času se ukázalo, že trh již většinu těchto očekávání započítal do cen a že k dalšímu růstu bude zapotřebí nových fundamentálních impulzů. Investoři se nyní zaměřují především na makroekonomická data a výsledky firem, které by mohly naznačit, zda ekonomika opravdu vykazuje známky oživení nebo jde spíš o dočasný výkyv. Jedním z překvapivých pozitivních signálů přišlo ve čtvrtek z Velké Británie, kde podle oficiálních údajů hrubý domácí produkt v březnu vzrostl o 0,2 %, a to i přesto, že trh očekával stagnaci. Ještě důležitější je údaj za celé první čtvrtletí, kdy HDP vzrostl o 0,7 %, tedy nad konsenzem ve výši 0,6 %. Růst byl tažen zejména službami, ale pozitivně překvapila i výroba, která po období poklesu znovu ožila. Navzdory těmto povzbudivým číslům zůstává britská centrální banka opatrná. Bank of England minulý týden varovala, že současné zrychlení může být jen přechodné a že ve zbytku roku se může růst opět zpomalit. Investoři proto čekají na další data, která by potvrdila, zda se britská ekonomika skutečně stabilizuje. Na evropských trzích se pozornost obrací také k čtvrtletním výsledkům firem. Německý Siemens potěšil investory, když oznámil lepší než očekávané výsledky za druhé fiskální čtvrtletí. Společnost těžila ze zvýšené poptávky po automatizaci v Číně a z růstu objednávek vlakových souprav v USA a Evropě. Naopak Merck oznámil revizi výhledu na rok 2025 kvůli nejistotě v oblasti měnových kurzů a celní politiky, i když výsledky v prvním kvartálu byly solidní ve všech třech hlavních obchodních segmentech. Thyssenkrupp potvrdil svůj celoroční výhled a očekává stabilnější podmínky ve druhé polovině roku, i když v uplynulém období čelil poklesu zisku kvůli slabé poptávce a odstávkám kvůli údržbě. Do vývoje na evropských burzách však zasahuje i situace na komoditních trzích. Ceny ropy ve čtvrtek prudce klesly – Brent ztratil 3,1 % a WTI 3,2 %. Tento propad byl vyvolán dvěma faktory. Prvním je nárůst zásob ropy v USA, který naznačuje, že poptávka na největším světovém trhu se může zpomalovat. Druhým faktorem je rostoucí pravděpodobnost jaderné dohody mezi USA a Íránem. Íránští představitelé naznačili ochotu uzavřít dohodu výměnou za zrušení ekonomických sankcí, což by Teheránu umožnilo obnovit vývoz ropy. To by vedlo ke zvýšení globální nabídky a mohlo by dále tlačit ceny dolů. Očekávání nové dohody mezi USA a Íránem tak nejen ovlivňuje cenu ropy, ale také přispívá k nejistotě na trzích, které citlivě reagují na jakýkoli geopolitický vývoj. Snížení cen ropy může mít pozitivní dopad na inflaci v eurozóně, ale zároveň může signalizovat obavy z globální poptávky a tím i zpomalující růst. V tomto prostředí se investoři soustředí na makrodata z eurozóny, která mají být zveřejněna v průběhu dne. Pokud předběžné údaje o růstu HDP překvapí pozitivně, mohlo by to podpořit důvěru v evropské oživení. Naopak slabá čísla by posílila očekávání, že Evropská centrální banka bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb – již tak učinila sedmkrát během uplynulého roku a vše nasvědčuje tomu, že další krok přijde začátkem června. Evropské akcie se tak nachází na křižovatce mezi opatrným optimismem a přetrvávající nejistotou. Krátkodobě je zjevné, že růst způsobený obchodní dohodou USA–Čína vyprchal a trh bude muset reagovat na nová data a firemní výsledky, které ukážou, zda má Evropa skutečně nakročeno ke stabilnějšímu růstu.