Americký dolar oslabil o 1,7 % kvůli obavám z dopadu Trumpova návrhu na snížení daní Americký dolar čelí jednomu z nejvýraznějších týdenních poklesů za poslední období, protože investoři po celém světě reagují na rostoucí fiskální nejistotu ve Spojených státech a nepředvídatelnou obchodní politiku prezidenta Donalda Trumpa. Tento týden zaznamenala americká měna pokles o 1,7 % vůči koši hlavních měn, což představuje největší týdenní propad od začátku dubna, kdy trhy zneklidnilo Trumpovo oznámení o zavedení cel v rámci takzvaného „dne osvobození“. Obavy z rozpočtového deficitu a de-dolarizace Hlavním zdrojem nervozity investorů je Trumpův nový daňový zákon, který vyvolal obavy z dalšího zhoršení amerického rozpočtového deficitu. Zatímco prezident Trump slibuje ekonomické oživení, trhy sledují prudký růst výnosů z dlouhodobých státních dluhopisů, které odrážejí ztrátu důvěry v americké veřejné finance. Výnos 30letých amerických dluhopisů tento týden překonal hranici 5 %, což je pro mnohé investory signál k přesunu kapitálu jinam. Chris Turner z ING upozornil, že trh reaguje nejen na fiskální výhled USA, ale také na zvýšené spekulace o oslabování dolaru, které jsou vnímány jako součást Trumpovy snahy dosáhnout výhodnějších obchodních dohod. Výsledkem je rostoucí tlak na dolar a posilování jiných měn, například korejského wonu a tchajwanského dolaru, jejichž kurz vůči dolaru podporují očekávání, že některé asijské státy přistoupí na měnové ústupky. Neobvyklé tržní chování a strukturální otazníky Jedním z klíčových faktorů, který analytiky znepokojuje, je neobvyklá korelace mezi výnosy dluhopisů a kurzem dolaru. Za běžných okolností by vyšší úrokové sazby měly dolar posilovat, neboť zvyšují atraktivitu amerických aktiv. Tentokrát však dolar oslabuje společně s poklesem cen dluhopisů, což podle Michaela Metcalfa ze State Street může naznačovat hlubší strukturální problémy. Podobný názor sdílí i RBC BlueBay Asset Management, podle kterého investoři přehodnocují svou dlouhodobou alokaci do amerických aktiv. Výprodeje amerických vládních dluhopisů a akcií v souběhu s oslabujícím dolarem odhalují ztrátu důvěry, která se může rychle promítnout do globálního pohybu kapitálu. Lee Hardman z MUFG upozornil, že obnovený výprodej dolaru může být také důsledkem spekulací, že Trumpova administrativa úmyslně cílí na oslabení americké měny, a to i při jednáních s klíčovými partnery. Podobné náznaky posílily vnímání, že USA jsou ochotny obětovat silný dolar výměnou za výhodnější podmínky v bilaterálním obchodě. Mezinárodní dopady a pohled investorů Ministři financí zemí G7 ve čtvrtek ve svém společném prohlášení zmínili „neudržitelné globální makroekonomické nerovnováhy“, což mnozí pozorovatelé interpretovali jako odkaz na obchodní přebytky Asie vůči USA. Ty jsou jedním z hlavních terčů Trumpovy obchodní politiky, která zahrnuje cla, výhrůžky a tlak na měnové ústupky. Důsledkem je rostoucí nejistota, která dopadá na globální trhy a nutí investory hledat bezpečnější destinace. Zvýšený zájem o alternativní měny a aktiva mimo dolarovou sféru naznačuje, že část trhu začíná uvažovat o scénáři tzv. de-dolarizace – tedy postupného snižování závislosti na americké měně jako rezervní. Přestože dolar zůstává dominantní měnou v mezinárodním obchodě, analytici upozorňují, že kombinace růstového zpomalení, vysokého deficitu a nekonzistentní politiky může dlouhodobě oslabit jeho postavení. Tlak na dolar tak nevychází pouze z krátkodobých výkyvů, ale z měnícího se geopolitického prostředí, v němž roste konkurence mezi měnovými bloky a snižuje se trpělivost investorů se stále více deficitním a politicky nestabilním Spojenými státy.