Společnost OpenAI připravuje výstavbu nového datového centra ve Spojených arabských emirátech, které se podle zprávy agentury Bloomberg má stát jedním z největších infrastrukturních projektů umělé inteligence na světě. Plánované zařízení bude mít výkon až 5 gigawattů, což odpovídá přibližně pěti jaderným reaktorům, a zabere plochu okolo 10 čtverečních mil – tedy více než činí rozloha Monaka. Centrum má být součástí širší iniciativy Stargate, oznámené začátkem roku 2024. V rámci tohoto projektu chtějí OpenAI, SoftBank (SFTBY) a Oracle (ORCL) vybudovat síť globálních datových kampusů vybavených vysoce výkonnými výpočetními systémy, určených pro trénování a provozování pokročilých AI modelů. První z těchto kampusů vzniká ve městě Abilene v americkém Texasu s plánovaným výkonem 1,2 GW. Datové centrum v Abú Dhabí by tak bylo více než čtyřikrát větší. Ambice na Blízkém východě a geopolitický význam Spolupráce mezi OpenAI a technologickým konglomerátem G42, se kterým bude zařízení v Abú Dhabí budováno, není nová. Partnerství bylo navázáno již v roce 2023, kdy se obě strany dohodly na podpoře vývoje a zavádění umělé inteligence v regionu Blízkého východu. Generální ředitel OpenAI Sam Altman tehdy během své návštěvy Spojených arabských emirátů veřejně ocenil přístup země k technologickému rozvoji a prohlásil, že SAE „o umělé inteligenci mluvily dřív, než to bylo populární“. Technologická skupina G42 byla založena v roce 2018 a je považována za strategickou entitu v rámci rozvoje digitální ekonomiky SAE. Jejím předsedou je šejk Tahnoon bin Zayed Al Nahyan, poradce pro národní bezpečnost a mladší bratr současného vládce. Díky těmto vazbám má G42 silné postavení nejen v soukromém sektoru, ale i ve vládních strategiích zaměřených na technologické inovace. Rozsah spolupráce mezi OpenAI a G42 ovšem vyvolal zvýšenou pozornost ve Spojených státech, kde někteří zákonodárci upozorňovali na bezpečnostní rizika. Obavy se týkaly zejména možnosti zprostředkovaného přístupu k americkým technologiím ze strany čínských entit. Společnost G42 totiž měla v minulosti vazby na čínské technologické firmy, jako jsou Huawei a Beijing Genomics Institute, které figurují na seznamu amerických sankčních entit. Reakce na tlak USA a vstup Microsoftu Pod tlakem amerických úředníků oznámil generální ředitel G42 na začátku roku 2024 změnu strategie. Společnost údajně odprodala veškeré investice v Číně a ukončila svou fyzickou přítomnost na čínském trhu. Tento krok měl přispět k obnovení důvěry amerických partnerů a zmírnění obav z potenciálního úniku citlivých technologií. Zanedlouho poté oznámila svůj krok také společnost Microsoft (MSFT), která je jedním z největších akcionářů OpenAI. Microsoft investoval 1,5 miliardy dolarů do G42 a prezident společnosti Brad Smith se stal členem představenstva tohoto emirátského konglomerátu. Tento tah jasně signalizoval snahu Microsoftu posílit technologické vazby v regionu a zároveň získat strategickou pozici v rostoucím trhu infrastruktury AI mimo území USA. Spojenectví Microsoftu s G42 navíc naznačuje, že americké technologické firmy hledají nové cesty, jak rozšiřovat datové kapacity a výpočetní infrastrukturu bez nutnosti budování všeho na domácí půdě, což může být časově náročné, regulačně komplikované a geopoliticky limitované. Energetické a technologické nároky nové generace AI Záměr vybudovat datové centrum o velikosti menšího státu a výkonu 5 GW jasně ukazuje, jak dramaticky rostou výpočetní nároky spojené s novou generací AI modelů. Tyto modely vyžadují extrémní kapacitu čipů, napájení, chlazení i bezpečné ukládání dat. Takto rozsáhlý areál bude muset být napojen na robustní energetickou síť, což vyžaduje koordinaci se státními i soukromými energetickými hráči. Z hlediska spotřeby energie se zařízení bude blížit hodnotám, které jsou běžné pro několik jaderných elektráren. To z projektu činí nejen technologickou výzvu, ale také klíčový bod pro debaty o udržitelnosti a energetické bezpečnosti. Výběr Abú Dhabí jako lokality tak může být strategický i s ohledem na stabilní dodávky energie, včetně kapacit pro další rozvoj. Projekt zároveň potvrzuje, že se AI stává geopolitickým tématem. Nejde už jen o vývoj algoritmů nebo kapacitu vývojových týmů – zásadní roli hrají i vztahy mezi státy, investiční strategie a přístup ke klíčovým zdrojům, jako je elektřina, čipy a data.