Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko a Estonsko plánují zavést systém offline plateb kartou, který by sloužil jako záloha v případě výpadku internetového spojení – například při sabotáži. Informoval o tom ve středu člen bankovní rady Finské centrální banky Tuomas Valimäki.
Důvodem jsou opakovaná poškození podmořské infrastruktury v Baltském moři a obavy ze sabotáží, které podle západních zpravodajských služeb souvisejí s Ruskem. Kreml obvinění odmítá.
„Pravděpodobnost rozsáhlých narušení se zvýšila kvůli změněné geopolitické situaci. V Evropě je válka a kolem ní se odehrává hybridní ovlivňování, které může zahrnovat i narušení spojení,“ uvedl Valimäki s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu.
Platby označil za možný cíl útoků, neboť hrají zásadní roli v každodenním životě.
Ve Finsku používá hotovost jako hlavní způsob platby jen 10 % populace. To zemi činí silně závislou na karetních transakcích.
„Kartové platby vyžadují mezinárodní datové spojení, takže Finsko se musí připravit na možné výpadky. Stejná situace platí pro řadu dalších zemí,“ dodal. Offline platby budou podle něj zajištěny pomocí terminálů, které ukládají šifrovaná data do doby, než se obnoví spojení.
Na zavedení systému pracují i Norsko, Švédsko, Dánsko a Estonsko – a v budoucnu se mohou připojit i další státy.
Chcete využít této příležitosti?
Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko a Estonsko plánují zavést systém offline plateb kartou, který by sloužil jako záloha v případě výpadku internetového spojení – například při sabotáži. Informoval o tom ve středu člen bankovní rady Finské centrální banky Tuomas Valimäki.
Důvodem jsou opakovaná poškození podmořské infrastruktury v Baltském moři a obavy ze sabotáží, které podle západních zpravodajských služeb souvisejí s Ruskem. Kreml obvinění odmítá.
„Pravděpodobnost rozsáhlých narušení se zvýšila kvůli změněné geopolitické situaci. V Evropě je válka a kolem ní se odehrává hybridní ovlivňování, které může zahrnovat i narušení spojení,“ uvedl Valimäki s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu.
Platby označil za možný cíl útoků, neboť hrají zásadní roli v každodenním životě.
Ve Finsku používá hotovost jako hlavní způsob platby jen 10 % populace. To zemi činí silně závislou na karetních transakcích.
„Kartové platby vyžadují mezinárodní datové spojení, takže Finsko se musí připravit na možné výpadky. Stejná situace platí pro řadu dalších zemí,“ dodal. Offline platby budou podle něj zajištěny pomocí terminálů, které ukládají šifrovaná data do doby, než se obnoví spojení.
Na zavedení systému pracují i Norsko, Švédsko, Dánsko a Estonsko – a v budoucnu se mohou připojit i další státy.Chcete využít této příležitosti?
Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko a Estonsko plánují zavést systém offline plateb kartou, který by sloužil jako záloha v případě výpadku internetového spojení – například při sabotáži. Informoval o tom ve středu člen bankovní rady Finské centrální banky Tuomas Valimäki.
Důvodem jsou opakovaná poškození podmořské infrastruktury v Baltském moři a obavy ze sabotáží, které podle západních zpravodajských služeb souvisejí s Ruskem. Kreml obvinění odmítá.
„Pravděpodobnost rozsáhlých narušení se zvýšila kvůli změněné geopolitické situaci. V Evropě je válka a kolem ní se odehrává hybridní ovlivňování, které může zahrnovat i narušení spojení,“ uvedl Valimäki s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu.
Platby označil za možný cíl útoků, neboť hrají zásadní roli v každodenním životě.
Ve Finsku používá hotovost jako hlavní způsob platby jen 10 % populace. To zemi činí silně závislou na karetních transakcích.
„Kartové platby vyžadují mezinárodní datové spojení, takže Finsko se musí připravit na možné výpadky. Stejná situace platí pro řadu dalších zemí,“ dodal. Offline platby budou podle něj zajištěny pomocí terminálů, které ukládají šifrovaná data do doby, než se obnoví spojení.
Na zavedení systému pracují i Norsko, Švédsko, Dánsko a Estonsko – a v budoucnu se mohou připojit i další státy.
