Ceny zlata se v pondělí v ranních hodinách výrazně propadly, když investoři začali opouštět bezpečné přístavy a obracet se zpět k rizikovějším aktivům. Hlavním důvodem tohoto posunu byla zpráva z Bílého domu, že Spojené státy dosáhly obchodní dohody s Čínou po víkendových jednáních ve švýcarské Ženevě. Tato dohoda byla sice zatím bez podrobnějších informací, ale už samotné její oznámení bylo vnímáno jako významný krok ke zmírnění napětí, které v posledních měsících narušovalo globální obchodní klima. Spotové zlato zareagovalo poklesem o 1,3 % na úroveň 3 283,04 USD za unci, zatímco futures na červen klesly o 1,7 % na 3 287,90 USD. Tento vývoj přichází po období výrazného růstu, kdy se zlato těšilo vysoké poptávce právě kvůli eskalaci obchodní války a geopolitickým rizikům. Cena zlata dokonce v průběhu posledního měsíce atakovala rekordních 3 500 USD za unci. Obchodníci a investoři nyní vnímají vývoj mezi USA a Čínou jako klíčový faktor pro další směřování trhu s drahými kovy. Spojené státy v posledních týdnech zvyšovaly cla na čínský dovoz až na úroveň 145 %, na což Peking odpověděl vlastními opatřeními. Víkendová jednání však znamenala obrat – prezident Donald Trump uvedl, že by byl ochoten tato cla snížit až na 80 %, pokud by rozhovory dopadly dobře. Ačkoli zatím není zřejmé, zda se jednání dotkla i konkrétních obchodních bariér nebo technologických omezení, trhy vnímají už samotné zklidnění tónu jako pozitivní signál. Zprávy z Číny naznačují, že společné prohlášení bude vydáno později v pondělí. Tato nejistota však nebrání investorům v přesunu kapitálu z konzervativních investic – jako je právě zlato – do akcií a komodit, které mohou více profitovat z růstu ekonomické aktivity. Důkazem je například nárůst futures na Wall Street bezprostředně po oznámení dohody. Dalším významným faktorem, který snižuje poptávku po zlatě jako bezpečném aktivu, je zmírnění napětí mezi Indií a Pákistánem. Tyto dvě jaderné mocnosti o víkendu uzavřely příměří, jehož garantem byly Spojené státy. Ačkoli sobota byla ještě poznamenána vzájemnými obviněními z jeho porušení, situace se od té doby relativně stabilizovala. Posledních 36 hodin bylo bez větších vojenských střetů v oblasti Kašmíru i podél společné hranice. Tím se opět snižuje potřeba uchylovat se k bezpečným investicím, jako je zlato. Navíc vstoupila do hry i měnová složka. Dolarový index po oznámení dohody posílil o téměř 0,3 %, což dále oslabilo ceny zlata, které se obchoduje právě v dolarech. Silnější dolar totiž zvyšuje náklady na nákup zlata pro držitele jiných měn, čímž snižuje jeho atraktivitu. Tento vývoj postihl nejen zlato, ale i ostatní drahé kovy – platina ztratila 0,2 % a stříbro kleslo o 0,5 %. Naopak průmyslové kovy, jako je měď, zaznamenaly mírný růst. Investoři totiž věří, že uklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou odstraní některé překážky, které doposud brzdily čínský dovoz surovin. Futures na referenční měď na londýnské burze kovů vzrostly o 0,4 % na 9 483,60 USD za tunu, zatímco americká měď posílila o 0,5 % na 4,6755 USD za libru. Tento vývoj potvrzuje, že trhy přestávají sázet na krizové scénáře a začínají opět preferovat růstově orientovaná aktiva. Přesto investoři nadále vyčkávají na detaily obchodní dohody mezi USA a Čínou. Bez jasných informací o tom, jak budou vypadat budoucí obchodní vztahy, zůstává určitá míra nejistoty na trzích. Očekává se, že společné prohlášení, které má být zveřejněno během pondělí, přinese více světla do dosud vágních vyjádření obou stran. Pokud by se ukázalo, že dohoda je pouze rámcová nebo dočasná, může trh s drahými kovy opět zažít obrat. Zatím se ale zdá, že alespoň krátkodobě se poptávka po zlatě sníží. Pokud navíc bude pokračovat pozitivní vývoj i v dalších geopolitických ohniscích, například v jednání o statusu Kašmíru, může tento trend pokračovat i v následujících týdnech. Indie odmítla nabídku Spojených států na zprostředkování přímých rozhovorů o Kašmíru, zatímco Pákistán ji uvítal. Budoucnost tohoto sporu tak zůstává nejistá, ale aktuální uklidnění situace je vnímáno jako důležitý krok správným směrem.