Ceny ropy stoupají, inflace se vrací: Konflikt s Íránem zvyšuje napětí Americká ekonomika se znovu ocitá pod tlakem stoupajících cen ropy, které mohou oživit inflační spirálu. Tento vývoj odstartoval poté, co Spojené státy o víkendu zaútočily na tři íránská jaderná zařízení, čímž vystupňovaly napětí na Blízkém východě. Investoři i spotřebitelé tak s obavami sledují, co bude následovat. Hlavní otázkou přitom zůstává, jak dlouho a jak prudce se ceny pohonných hmot budou zvyšovat. Očekávaný dopad na trh: 80 dolarů a výš Analytici předpovídají, že ropa brzy překročí hranici 80 dolarů za barel. Andy Lipow, odborník na ropný trh, uvedl, že k tomu dojde hned po otevření trhů v neděli večer. Americká ropa se přitom od začátku roku držela spíše v nižším pásmu, což pomáhalo držet ceny benzínu na uzdě. V mnoha částech USA dokonce klesly pod 3 dolary za galon, což představovalo vítanou úlevu pro domácnosti. Tento pozitivní trend je však nyní vážně ohrožen. Ceny ropy už od 13. června, kdy Izrael překvapivě zaútočil na íránské cíle, vzrostly o zhruba 10 %. V pátek sice lehce poklesly po Trumpově oznámení dvoutýdenního odkladu rozhodnutí o případném útoku, nicméně víkendové akce vše zvrátily. A jestliže se Írán skutečně rozhodne uzavřít Hormuzský průliv, cena ropy může rychle poskočit ke 100 dolarům za barel. Hormuz jako strategický bod: klíč k energetické stabilitě Hormuzský průliv je z pohledu globálního trhu naprosto klíčovým bodem – přes něj totiž prochází přibližně 20 % světové ropné produkce. V neděli íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi potvrdil, že Teherán má „několik možností“, jak na útok USA reagovat. Výzvy k uzavření úžiny už zazněly ze strany vlivných poradců íránského vůdce. Podle Boba McNallyho, experta z Rapidan Energy Group, by takový krok mohl vést k další vojenské eskalaci. Spojené státy i jejich spojenci by pravděpodobně reagovali silou. Kromě průlivu by Írán mohl ohrozit i ropnou infrastrukturu v okolních zemích, čímž by způsobil chaos nejen na trzích, ale i v zásobování. Inflace a dopady na spotřebitele Američané se už nyní musí připravit na cenový šok u čerpacích stanic. Jak upozorňuje Patrick De Haan ze společnosti GasBuddy, prudké výkyvy na trhu se do maloobchodních cen promítnou velmi rychle – často během několika dní. Pokud by se cena ropy skutečně vyšplhala až ke stovce, znamenalo by to zdražení benzínu až o 75 centů za galon. Podle ekonomů však ropa není jediný faktor, který bude tlačit ceny nahoru. Joe Brusuelas z RSM upozorňuje, že se k tomu přidají i Trumpovy cla a další aspekty obchodní politiky. Očekává, že inflace v příštích třech měsících výrazně zrychlí, a to i navzdory tomu, že jaro přineslo relativně klidné cenové prostředí. Rostoucí napětí a tlak na globální koordinaci Mezinárodní komunita, zejména Čína, která odebírá přibližně třetinu ropy z Perského zálivu, už začala vyvíjet diplomatický tlak. Marco Rubio vyzval Peking, aby na Írán zatlačil – uzavření Hormuzu by totiž poškodilo především asijské ekonomiky. Spojené státy jsou na dovoz z tohoto regionu výrazně méně závislé. Zatímco svět čeká na další kroky Teheránu, investoři i centrální banky zvažují možné scénáře. Pokud by došlo k dlouhodobému narušení ropného trhu, globální inflace by mohla opět nabrat na síle – a spolu s ní i tlak na zvyšování úrokových sazeb. Dlouhodobé dopady eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem mohou výrazně ovlivnit i globální investiční strategie. V období rostoucí nejistoty se investoři zpravidla uchylují k tzv. bezpečným přístavům, mezi něž patří například zlato, americké státní dluhopisy nebo švýcarský frank. Pokud se situace v Hormuzském průlivu dále vyhrotí, lze očekávat zvýšenou volatilitu na akciových trzích a pokles důvěry v rizikovější aktiva, jako jsou technologie nebo rozvíjející se trhy. Zvýšené geopolitické napětí rovněž ztěžuje rozhodování centrálním bankám, především Federálnímu rezervnímu systému USA. Na jedné straně čelí tlaku kvůli vysoké inflaci, která by si vyžádala vyšší úrokové sazby. Na druhé straně však musí zohlednit i možné negativní dopady na růst ekonomiky, zejména pokud se ceny energií udrží na vyšších úrovních. Tento konflikt tak vytváří velmi komplikovanou rovnováhu mezi stabilitou cen a podporou hospodářství. Růst cen ropy zároveň zvyšuje výrobní náklady v řadě odvětví. Nejvíce postiženy budou energeticky náročné sektory, jako je doprava, průmysl a zemědělství. Dopravci čelí vyšším nákladům na palivo, což může vést ke zdražení zboží napříč celým dodavatelským řetězcem. Spotřebitelé pak mohou brzy pocítit vyšší ceny nejen na pumpách, ale i v obchodech, kde se efekt dominového zdražování rychle projeví. V neposlední řadě hrozí i dlouhodobější geopolitická fragmentace. Konflikt s Íránem může posílit aliance mimo tradiční západní rámec, včetně strategického sbližování Teheránu s Moskvou a Pekingem. Tyto nové mocenské vazby by mohly v budoucnu ohrozit pozici dolaru jako globální rezervní měny i dosavadní strukturu mezinárodního obchodu. Jakékoli další výkyvy na trzích tak budou stále více závislé nejen na ekonomických datech, ale i na nevyzpytatelné politice.