Zatímco dnešní superpočítače mají své limity, kvantové stroje díky své unikátní struktuře mohou řešit problémy, které jsou pro klasické výpočetní systémy neřešitelné. Základní rozdíl spočívá v použití qubitů, které – na rozdíl od klasických bitů – mohou nabývat více stavů zároveň. To kvantovým systémům umožňuje pracovat s neuvěřitelně rozsáhlým množstvím výpočtů současně.

Zatím se kvantové počítače v praxi uplatňují jen omezeně. Některé úlohy sice zvládnou rychleji než běžné počítače, ale tyto úlohy zatím nemají přímý přínos pro řešení reálných problémů. Například kvantový čip Willow od společnosti Alphabet dokázal provést určitý výpočetní test za pouhých pět minut, přičemž běžnému superpočítači by tato operace trvala odhadovaných 10 septilionů let. Nicméně tento konkrétní benchmark zatím nemá žádné praktické využití.

Výzvy na cestě ke kvantové revoluci

Jedním z hlavních problémů současných kvantových počítačů je nestabilita qubitů, kvůli které často dochází k výpočetním chybám. Aby byl kvantový výpočet úspěšný, musí být tyto chyby eliminovány nebo alespoň dostatečně potlačeny. Tato výzva zůstává klíčová pro dosažení tzv. kvantové výhody, tedy momentu, kdy kvantové počítače překonají klasické ve smyslu praktického využití.

Naděje však existuje. Microsoft (MSFT) představil čip Majorana 1, který k řešení stability využívá exotické částice. I přesto se jedná o technologii v rané fázi vývoje a její širší uplatnění může trvat roky. V čele kvantového pokroku ale stojí IBM (IBM), která má nejen dlouholetou zkušenost s výzkumem v oblasti kvantového výpočtu, ale i jasnou strategii pro budoucnost.

IBM a její plánovaná cesta k odolnému kvantovému výpočtu

Společnost IBM plánuje zásadní rozvoj své kvantové technologie v několika etapách. Letos uvede na trh nový procesor Nighthawk, který bude disponovat 120 qubity a 5 000 kvantovými bránami. V následujících letech se plánuje rozšíření této technologie až na verzi s 15 000 branami, které bude možné propojit do výkonnějších celků. Právě tato verze by podle IBM měla přinést skutečnou kvantovou výhodu.

Dalším zásadním krokem bude kvantový počítač Starling, který má být spuštěn v roce 2028. Ten už má být plně odolný vůči poruchám a bude obsahovat 200 logických qubitů a 100 milionů kvantových bran. IBM k tomuto cíli povede přes několik mezikroků – kvantové čipy jako Loon, Kookaburra a Cockatoo, které budou zavádět nové funkce jako pokročilou konektivitu, možnost ukládání dat nebo modulární propojení výpočetních jednotek.

IBM jako lídr nové technologické éry

Mezi firmami, které pracují na vývoji kvantových počítačů, má IBM výjimečné postavení. Kombinace rozsáhlých znalostí, výzkumného zázemí a investic do budoucnosti ji staví do čela závodu o dominanci v kvantové oblasti. Pokud IBM naplní své ambice a dosáhne kvantové výhody ještě před koncem dekády, může si zajistit klíčové místo v budoucím technologickém ekosystému.

Ekonomické odhady uvádějí, že hodnota kvantových výpočtů může do roku 2040 dosáhnout až 850 miliard dolarů, přičemž samotný trh s hardwarem a softwarem může mít hodnotu 170 miliard. Vzhledem k těmto číslům a aktuálnímu výhledu společnosti na rok 2025, kdy se akcie IBM obchodují za přibližně 19násobek volného cash flow, se její ocenění jeví jako rozumné. Současný růst je tažen hybridním cloudem a umělou inteligencí, zatímco kvantové výpočty mají potenciál stát se hnacím motorem růstu v příštích desetiletích.

Vývoj kvantových technologií je sice náročný a plný překážek, ale potenciální přínos pro průmysl, vědu i společnost je obrovský. IBM svým strategickým přístupem ukazuje, že cesta ke kvantové revoluci je reálná. Klíčem k úspěchu zůstává vytrvalost, inovace a důsledné naplňování stanovených cílů.