Jednání mezi Spojenými státy a Čínou pokračují v Londýně druhým dnem a dostávají se do klíčové fáze. Zástupci dvou největších světových ekonomik se snaží dohodnout na podmínkách, které by umožnily obnovu vývozu strategických technologických a průmyslových výrobků, a zároveň zabránily nové eskalaci obchodní války. Setkání probíhá v historickém sídle Lancaster House nedaleko Buckinghamského paláce, což podtrhuje diplomatickou váhu celého setkání. Týmy vedené americkým ministrem financí Scottem Bessentem a čínským vicepremiérem He Lifengem zahájily úterní jednání krátce po desáté hodině dopolední. Účastníci se scházejí v atmosféře napětí, ale zároveň i očekávání, že dojde k posunu v několika zásadních otázkách, které trápí obě strany již měsíce. Americký ministr obchodu Howard Lutnick po příchodu ujistil novináře, že jednání „probíhají dobře“ a budou pokračovat po celý den. Trumpova administrativa vsází na diplomatický tlak Prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že „Čína není snadný partner“, ale zároveň zmínil, že výsledky dosavadních rozhovorů hodnotí pozitivně. První den jednání v Londýně podle něj přinesl „samé dobré zprávy“. Podobně se vyjádřil i ministr Bessent, který označil úvodní schůzku za „dobré setkání“. I přes diplomatický optimismus však zůstávají obě strany ve střehu. Jednání se mimo jiné snaží navázat na dohodu, která byla uzavřena minulý měsíc v Ženevě. Jejím klíčovým bodem bylo uvolnění čínského exportu vzácných zemin do Spojených států, což je pro americký technologický sektor zásadní. Výměnou se očekává, že Washington zmírní některá svá technologická omezení, jež dopadla na čínský export v oblastech jako jsou čipy, letecké komponenty, chemikálie či jaderné materiály. V pozadí těchto vyjednávání se rýsuje strategická snaha USA o vyjednání bilaterálních dohod s dalšími partnery v Asii, včetně Indie, Japonska či Jižní Koreje. Spojené státy mají zájem tyto dohody uzavřít do 9. července, kdy vstoupí v platnost zvýšená reciproční cla. Tato opatření by mohla zásadně změnit strukturu globálního obchodu. Finanční trhy v napětí, pozornost se upírá na výsledek Vývoj v Londýně bedlivě sledují dluhopisové a měnové trhy, které reagují na jakékoli náznaky možného uvolnění napětí. Index Bloomberg Dollar Spot letos zaznamenal výrazný pokles, což odráží obavy investorů ohledně důvěry v americká aktiva. Trhy se snaží odhadnout, zda jednání povedou ke konkrétním krokům, nebo zda zůstane pouze u diplomatických gest. Jedním z klíčových bodů diskuse je obvinění čínské strany z příliš pomalého postupu při naplňování dohody z Ženevy. To podle americké administrativy hrozí vyvoláním nedostatku strategických surovin v americkém průmyslu. Spojené státy jsou ochotny na oplátku zrušit některá omezení, pokud Čína podnikne konkrétní kroky v oblasti dodávek těchto surovin. Analytici upozorňují, že jakékoli zmírnění omezení by Peking vnímal jako diplomatické vítězství. Dexter Roberts z Atlantic Council připomíná, že za předchozích administrativ byla možnost zrušení těchto sankcí „prakticky nemyslitelná“. Aktuální vývoj tak představuje výrazný posun v dynamice vztahů mezi oběma velmocemi. Peking hledá oporu i u dalších partnerů Zatímco Washington pracuje na posilování svého postavení v Asii pomocí bilaterálních dohod, čínský prezident Si Ťin-pching rovněž rozvíjí diplomatické vztahy. V úterý telefonicky hovořil s nově zvoleným jihokorejským prezidentem Lee Jae-myungem, kterého vyzval k úzké spolupráci při ochraně multilateralismu a volného obchodu. Si v rozhovoru zdůraznil nutnost udržení stability v globálních i regionálních dodavatelských řetězcích. Čína tak dává najevo, že chce být vnímána jako obránce otevřeného světového obchodu, zejména v době, kdy Spojené státy směřují k více protekcionistickému přístupu. Tento přístup je patrný i ze snahy Trumpovy administrativy zvýšit cla diferencovaně podle jednotlivých obchodních partnerů. Zároveň pokračuje tříměsíční příměří mezi USA a Čínou ohledně uvalených cel. Tato lhůta má vypršet v polovině srpna, což vytváří tlak na dosažení výsledků ještě před jejím koncem. Pokud se obě strany nedohodnou, hrozí návrat k celním opatřením, která by mohla poškodit nejen jejich vlastní ekonomiky, ale i globální obchodní prostředí.