Evropská unie se v dubnu ocitla v nepříznivé průmyslové i obchodní situaci. Podle nejnovějších údajů statistického úřadu Eurostat se průmyslová výroba v EU meziměsíčně propadla o 1,8 %, čímž se obrátil směr po březnovém růstu o 1,9 %. Ještě horší výsledek zaznamenala samotná eurozóna, kde výroba klesla dokonce o 2,4 %, tedy výrazněji, než očekávali analytici oslovení agenturou Reuters. Český průmysl jde proti proudu Na pozadí negativního evropského vývoje se Česká republika jeví jako světlá výjimka. Meziměsíční růst průmyslové produkce zde v dubnu zrychlil na 0,8 %, což je zlepšení oproti březnovému tempu 0,5 %. Tento vývoj naznačuje, že český průmysl si dokázal v těžkých podmínkách zachovat určitou dynamiku. Výrazně lepší výkon v porovnání se zbytkem EU může souviset s vyšší odolností některých průmyslových odvětví či schopností domácích firem rychleji reagovat na proměny trhu. Obchodní bilance EU se propadla Další zpráva Eurostatu však přinesla znepokojivé údaje o zahraničním obchodu. Přebytek EU se zbožím se v dubnu snížil na 7,4 miliardy eur ze silných březnových 35,5 miliardy. Pokles exportu byl patrný napříč trhy, ale největší ránu dostal vývoz do Spojených států, který klesl z 71,1 miliardy eur na 47,6 miliardy eur – tedy o více než 30 %. Tento vývoj je podle agentury Reuters důsledkem celní politiky prezidenta Donalda Trumpa, konkrétně očekávaného navýšení dovozních cel, které vedlo americké firmy k předzásobení již v březnu. Celkově se export z EU v dubnu snížil o 9,7 %, což spolu s propadem průmyslové produkce naznačuje širší slabost evropské ekonomiky. Ta již delší dobu čelí tlaku z několika stran, ať už jde o vysoké ceny energií, nebo konkurenci z Číny, která stále zvyšuje svůj podíl na globálním trhu. Trumpova cla jako katalyzátor problémů Současný vývoj podtrhuje, jak citlivá je evropská ekonomika na obchodní politiku Spojených států. Trumpova rozhodnutí mění chování amerických firem a ovlivňují evropské exportéry daleko za hranicemi USA. Právě dubnový propad vývozu do USA je ukázkovým příkladem: americké společnosti si kvůli nejistotě a hrozbě cel vytvořily zásoby předem, a v dubnu tak téměř přestaly odebírat evropské zboží.Analytici navíc upozorňují, že podobné šoky mohou mít dlouhodobější dopady, pokud se evropským firmám nepodaří diverzifikovat své exportní trhy nebo snížit závislost na americkém odbytu. Ve hře je tak otázka strukturální odolnosti evropského průmyslu, který čelí kombinaci globálních tlaků, domácích nákladů a geopolitické nejistoty. <!-- DIP popup--> Hypomonitor: Objem hypoték v květnu stoupl o sedm procent na 34,3 mld. Kč Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v dubnu hypotéky za 34,3 miliardy korun, což je proti dubnu nárůst o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o pět procent na 27,4 miliardy korun. Úrokové sazby nových úvěrů v květnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,65 procenta na 4,6 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu. "Ustálení počtu nových hypoték okolo 6000 měsíčně naznačuje dosažení 290miliardového objemu nových hypoték v roce 2025," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Průměrná skutečně nově poskytnutá hypotéka v květnu mírně stoupla na 4,14 milionu Kč, tedy o více než jedno procento meziměsíčně. Je tak o 15 procent vyšší než 3,61 milionu Kč před rokem, uvedla asociace. Nárůst průměrné hypotéky podle Šindela odráží spíše vyšší ceny nemovitostí než růst příjmů. Objem refinancovaných a navýšených úvěrů v květnu stoupl na 6,9 miliardy Kč. To je o 76 procent více než průměrných 3,9 miliardy refinancovaných v loňském roce a o 221 procent nad 2,2 miliardy refinancovanými v roce 2023. Podíl refinancovaných úvěrů na celkovém objemu poskytnutých hypoték vzrostl na 20,1 procenta, což je nad loňským průměrem 16,9 procenta, vyplývá z dat. Průměrná úroková sazba je o 0,46 bodu níže než před rokem. Průměrná hodnota hypoteční sazby v roce 2024 dosáhla 5,07 procenta v porovnání se sazbou 5,81 procenta v roce 2023. Kombinace poklesu úrokové sazby a vyšší průměrné hypotéky v květnu letošního roku ve srovnání s hodnotami z roku 2024 zvýšily průměrnou měsíční splátku hypotéky o 1500 Kč. Splátka hypotéky jeden milion korun s 30letou splatností se se současnými úrokovými sazbami pohybuje okolo 5100 Kč. Tržní úrokové sazby, které mají klíčový vliv na hypoteční sazby, se podle Šindela v květnu držely na nižších úrovních než v prvním čtvrtletí. "Pokud nedojde k výraznější korekci tržních úrokových sazeb směrem vzhůru, což by bylo možné ve scénáři vymizení rizika celních válek, tedy se silnějším růstem ekonomiky, pak by současný rozdíl mezi hypoteční a tržní sazbou měl přispět k dalšímu poklesu hypoteční sazby," odhadl Šindel.