Guvernér Chris Waller tvrdí, že USA zatím nezažily inflační „šok“ způsobený cly Donalda Trumpa. Americká centrální banka prochází obdobím zvýšeného napětí, kdy se její čelní představitelé rozcházejí v názorech na to, zda by měly být úrokové sazby sníženy již v létě, nebo ponechány beze změny do konce roku. Guvernér Christopher Waller, jenž je považován za vážného kandidáta na pozici šéfa Fedu po Jeromovi Powellovi, prohlásil, že ekonomická data podporují brzké uvolnění měnové politiky, a to i navzdory potenciálním inflačním rizikům vyvolaným novými celními opatřeními prezidenta Donalda Trumpa. Podle Wallera, který byl jmenován do Fedu v roce 2020 právě Trumpem, je nyní vhodná doba začít snižovat sazby. Ve svém rozhovoru pro CNBC zmínil, že je potřeba postupovat obezřetně, avšak nesmí se otálet. Vyzval ke zahájení snižování sazeb již v červenci, a to pozvolným tempem, aby nedošlo k překvapení trhů. Jeho argumentace se opírá o šestiměsíční období, kdy Fed čekal, zda cla přinesou zásadní inflační tlaky – což se podle něj nestalo. Opatrnost versus potřeba stimulace Rozdílné názory mezi členy Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC) naznačují hlubší neshody ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Zatímco deset členů výboru stále očekává jedno nebo dvě čtvrtprocentní snížení sazeb do konce roku, sedm členů žádné změny nepředpokládá a další dva odhadují jedno snížení. Tento rozkol signalizuje, že Fed se ocitá ve složité pozici, kdy musí vyvažovat mezi potřebou podpořit ekonomiku a snahou zachovat cenovou stabilitu. Předseda Fedu Jerome Powell uvedl, že výbor zůstává v „dobré pozici“, aby vyčkával, dokud nebude k dispozici více údajů. Jeho přístup je konzervativní, zaměřený na to, aby případné rozhodnutí o sazbách bylo plně podloženo důkazy o vývoji ekonomiky. Varoval před unáhlenými kroky, které by mohly proměnit jednorázové inflační tlaky v dlouhodobý problém. Politický tlak z Bílého domu Napětí ve Fedu navíc zesiluje politický tlak prezidenta Trumpa, který požaduje výrazné snížení sazeb. Tvrdí, že by sazby měly být o 2,5 procentního bodu nižší, aby se snížily náklady na obsluhu amerického státního dluhu. Trump nešetřil kritikou Powella a označil ho za „jednoho z nejhloupějších lidí ve vládě“, přičemž spekuloval, zda by neměl do vedení Fedu jmenovat sám sebe. Na tyto výroky reagoval Waller s tím, že nezávislost Fedu je nezbytná. Zdůraznil, že centrální banka není odpovědná za financování vlády, ale má výhradní mandát starat se o zaměstnanost a cenovou stabilitu. Podle něj by měl Kongres a ministerstvo financí řešit otázky udržitelnosti veřejných financí, nikoliv Fed. Jak dál s měnovou politikou? Otázka, jak bude Fed postupovat v následujících měsících, zůstává otevřená. Data z trhu práce i spotřebitelských cen jsou zatím smíšená. Index spotřebitelských cen v květnu vzrostl meziročně o 2,4 %, tedy méně, než analytici očekávali. To může být pro zastánce snižování sazeb pozitivní signál. Na druhé straně nejistota ohledně dalšího vývoje celní politiky a jejího vlivu na inflaci přetrvává. Podle prezidentky sanfranciského Fedu Mary Dalyové zůstávají rizika ohledně dopadů cel na inflaci, ale nejsou natolik významná, aby nutně bránila zahájení měnového uvolňování. Dalyová připustila, že pokud se ekonomická data budou nadále vyvíjet příznivě, může být snížení sazeb na podzim reálnou možností. Podle ní je důležité neztratit ze zřetele širší ekonomické fundamenty, které ukazují na možné potřeby úprav měnové politiky. Ve světle rostoucí inflace, geopolitické nejistoty a tlaku z Bílého domu se Fed ocitá v nelehké situaci. Rozhodnutí, které padne v následujících měsících, bude mít důsledky nejen pro americkou ekonomiku, ale i pro globální finanční trhy. Je zřejmé, že jakékoliv snižování sazeb musí být citlivě načasované a podložené solidními daty. Fed tak vstupuje do léta 2025 s rozděleným vedením a složitou misí – najít rovnováhu mezi stabilitou a růstem.