Navzdory zklidnění trhů, poklesu volatility a významnému přílivu finančních prostředků od investorů je aktivita v oblasti veřejných nabídek akcií stále utlumená. Důvodem není nedostatek zájmu nebo kapitálu, ale především nejistota vyvolaná geopolitickým napětím a obchodními cly, které nadále dusí důvěru firem i investorů. Odborníci z trhu se shodují, že současná situace není způsobena strukturálními slabinami evropských firem, ale především vnějšími faktory, které brání v rozjezdu nových emisí.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést cla téměř na veškerý dovoz do USA způsobilo na jaře prudké výkyvy na trzích. I když byla tato opatření následně pozastavena, dopad byl citelný. VIX, známý jako „index strachu“, sice klesl o více než 67 % od svého dubnového maxima, ale nervozita zůstává. Podle poradců oslovených agenturou Reuters přetrvává napětí kvůli konfliktu mezi Izraelem a Íránem a také obavy z budoucí výkonnosti nově kótovaných společností na sekundárním trhu.

Důsledkem těchto faktorů je nárůst odložených nebo zrušených IPO. Německá společnost Brainlab, zabývající se zdravotnickou technologií, tento týden oznámila, že své IPO odkládá kvůli „geopolitické nejistotě“.

Stejně tak farmaceutická společnost Stada přerušila svůj plánovaný vstup na burzu už v březnu s odkazem na volatilní trh. K nim se připojil i prodejce autodílů Autodoc, který odložil IPO bez udání konkrétního důvodu. Jeden z největších propadáků pak zaznamenal Cobalt Holdings, který měl být největším londýnským IPO roku – investoři však neprojevili dostatečný zájem a projekt ztroskotal.

Zdroje blízké procesu IPO společnosti Brainlab uvádějí, že nešlo o nezájem investorů, ale o neshodu v ocenění a složení objednávkové knihy. To potvrzuje i mluvčí společnosti, který zdůraznil, že zájem byl silný, ale tržní podmínky nebyly vhodné. Tento případ dobře ilustruje širší problém evropského IPO trhu – firmy často nejsou ochotné slevit ze svých ambicí a čekají na lepší moment, místo aby riskovaly podhodnocení.

Přestože se do evropských akcií letos přelévá více kapitálu než v předchozích letech – investoři se tím snaží snížit svou expozici vůči americkým aktivům – tyto prostředky směřují převážně do velkých a již zavedených společností, nikoli do nových emisí. Ukázkovým příkladem odstrašujícího scénáře je IPO německého prodejce parfémů Douglas, jehož akcie po vstupu na burzu propadly o více než 12 %, což přimělo firmu k úpravě celoročního výhledu.

Podle dat společnosti Dealogic došlo k poklesu počtu IPO v regionu EMEA z 59 (v první polovině roku 2024) na 44 letos. Ještě výrazněji se však snížil objem získaných prostředků – z 14,1 miliardy dolarů na pouhých 5,5 miliardy. Tento trend potvrzuje i Naveen Mittal z Citi, který upozorňuje, že firmy dnes nemají prostor pro chyby – každé IPO musí být precizně připravené, bez otazníků kolem ocenění nebo struktury nabídky.

Naději na změnu přinášejí některé úspěšné emise. Společnost Hacksaw, která vyvíjí online sázkové hry, úspěšně vstoupila na burzu Nasdaq Stockholm v červnu.

I když je zatím výjimkou, její debut dává investorům signál, že kvalitní příprava a správné načasování stále mohou přinést úspěch. Michael Jacobs z právní kanceláře Herbert Smith Freehills Kramer v této souvislosti poznamenal, že evropské IPO trhy možná potřebují „letní pauzu, aby se mohly na podzim znovu rozběhnout“.

Odborníci doufají, že k obratu přispěje několik větších plánovaných transakcí. Zvažuje se návrat Stady, uvedení na burzu výrobce protetických pomůcek Ottobock, technologické jednotky ISS Stoxx spadající pod Deutsche Boerse nebo skupiny Swiss Marketplace Group, zaměřené na online inzerci. Všechny tyto společnosti patří mezi dobře etablované hráče, kteří by mohli znovu probudit důvěru investorů a vytvořit potřebnou hybnou sílu pro další IPO.

I přes dosavadní slabší čísla panuje mezi poradci a bankéři mírný optimismus. Podle jednoho z bankéřů, který se specializuje na kapitálové trhy, většina připravovaných kandidátů není výrazně ovlivněna cly, a tak existuje naděje, že po létě se IPO trh znovu otevře. Pokud se naplní tento scénář, druhá polovina roku 2025 by mohla přinést oživení, které evropský kapitálový trh zoufale potřebuje.