Evropské burzy v úterý otevřely v mírném plusu, když investoři pozitivně reagovali na zprávu, že americký prezident Donald Trump odložil termín pro uzavření nových obchodních dohod. Tento posun v jednáních znamená alespoň dočasnou úlevu od tlaku vyvolaného hrozbami cel, které měly začít platit už 9. července. Nově byl termín prodloužen do 1. srpna. Trhy v Německu, Francii i Velké Británii zaznamenaly mírné zisky, což je známkou určitého uvolnění napětí. Přesto však pod povrchem zůstávají zřetelné obavy – zejména kvůli slabším údajům z reálné ekonomiky, jako je například výrazný pokles německého exportu. V 07:05 GMT posílil německý index DAX o 0,3 %, francouzský CAC 40 přidal 0,1 % a britský FTSE 100 rovněž 0,1 %. Tyto růsty sice nejsou dramatické, ale v kontextu posledních dnů, kdy trhy kolísaly kvůli obchodní nejistotě, představují vítané uklidnění. Trump prodloužil lhůtu pro cla a naznačil flexibilitu Nejvýznamnější zprávou dne byla změna postoje Bílého domu k obchodním rozhovorům. Trump podepsal výkonné nařízení, kterým prodloužil termín pro dosažení nových obchodních dohod na 1. srpna. Zároveň veřejně uvedl, že ani tento nový termín není „stoprocentně pevný“, čímž ponechal otevřené dveře dalším ústupkům a kompromisům. Investoři to interpretovali jako signál, že administrativa hledá cestu k dohodě, nikoli ke konfrontaci. Trump nicméně zároveň oznámil nové celní sazby pro 14 zemí, mezi nimiž jsou například Japonsko, Jižní Korea, Indonésie, Srbsko a Tunisko. V případě Japonska a Koreje mají být cla až 25 %, pokud nedojde k dohodě. Důležité ale je, že tato nová cla nebudou kombinována s již existujícími sektorovými cly, jako jsou cla na automobily, ocel nebo hliník – což evropské automobilky přijaly s úlevou. Evropská unie zatím mezi cílovými zeměmi není. Podle mluvčího Evropské komise pokračují jednání a předsedkyně Ursula von der Leyenová měla s Trumpem „dobrou výměnu názorů“. Cílem je dosáhnout dohody do středy, což by mohlo vnést další stabilitu do vývoje evropských trhů. Německý export nepříjemně překvapil Zatímco politické zprávy přinesly mírný optimismus, ekonomická data ukazují opačný trend. Podle čerstvě zveřejněných údajů německý export v květnu poklesl o 1,4 % ve srovnání s předchozím měsícem, což je výrazně horší výsledek než očekávaný pokles o 0,2 %. Největší propad byl zaznamenán u exportu do Spojených států, který meziměsíčně klesl o 7,7 %. Tento vývoj pravděpodobně souvisí s předzásobením amerických firem v očekávání cel, po kterém nyní přišlo zpomalení poptávky. Slábnoucí export je znepokojujícím signálem nejen pro Německo, ale i pro celou eurozónu. Právě export byl dlouho jedním z hlavních motorů růstu největší evropské ekonomiky, a jeho ochabování může naznačovat problémy v globálním obchodě. V kombinaci s výhledem na vyšší cla ze strany USA se tak zvyšuje riziko, že se Evropa v příštích měsících dostane do ekonomických problémů. Korporátní zprávy: Novartis a OMV přinášejí smíšené výsledky V korporátním sektoru zaujala zpráva ze Švýcarska: farmaceutická společnost Novartis získala regulační schválení pro nový lék Coartem Baby, určený k léčbě malárie u kojenců a malých dětí. Jde o první takový lék svého druhu a může posílit postavení firmy na afrických trzích. Naopak méně povzbudivá zpráva přišla od rakouské energetické skupiny OMV, která ve své předběžné zprávě oznámila pokles produkce a cen energií ve druhém čtvrtletí roku 2025. Pozitivem byly vyšší marže v chemickém segmentu, ale celkový výhled zůstává opatrný – zejména kvůli kolísání cen ropy. Ropa klesá kvůli obavám z globálního obchodu Ceny ropy v úterý rovněž mírně oslabily. Futures na ropu Brent klesly o 0,5 % na 69,25 USD za barel, zatímco americká ropa WTI oslabila o 0,6 % na 67,50 USD. Investoři se obávají, že Trumpova cla a nejistota kolem globálního obchodu sníží poptávku po ropě. K tomu se přidalo i oznámení ze strany OPEC+, že v srpnu zvýší produkci o 548 000 barelů denně, což je více než plánované zvýšení v předchozích měsících. Vyšší nabídka a slabší poptávka jsou kombinací, která na trhu s ropou často vede k poklesu cen. Tento vývoj může mít širší dopad i na evropské energetické firmy, jako je například právě OMV nebo TotalEnergies.