Evropské akciové trhy zakončily týden v červených číslech, přičemž hlavní indexy v Německu, Francii i Velké Británii klesaly. Investory znepokojuje blížící se termín, který americký prezident Donald Trump stanovil pro uzavření nových obchodních dohod. Nejistota ohledně možného uvalení nových celních tarifů na dovoz do USA způsobuje napětí na trzích, které se v posledních měsících držely poblíž historických maxim. Tento vývoj výrazně přispěl k negativní náladě na evropských burzách. V časných ranních hodinách evropského obchodování v pátek index DAX v Německu klesl o 0,2 %, francouzský CAC 40 ztratil 0,7 % a britský FTSE 100 odepsal 0,3 %. Poklesy přišly i přes jinak nízkou obchodní aktivitu, kterou způsobil státní svátek v USA – Den nezávislosti – během něhož byly americké trhy uzavřené. Vliv absence amerických investorů byl cítit, ale největší roli hrála právě politická nejistota. Evropské akcie v posledních týdnech rostly díky očekávání, že se podaří dosáhnout alespoň rámcových dohod s administrativou prezidenta Trumpa. Ty by mohly zmírnit riziko zavedení vysokých cel, která by narušila globální dodavatelské řetězce a poškodila vývozní průmysl. Tento optimismus však začíná blednout. Trump oznámil, že od pátku začne Washington rozesílat hlavním obchodním partnerům oficiální dopisy s informacemi o připravovaných celních sazbách. Ty by se měly pohybovat v širokém rozmezí od 10 % až po extrémních 70 %, s platností od 1. srpna. Tato hrozba má dalekosáhlé důsledky a Evropa se nyní nachází ve stavu nejistoty. Evropská unie usiluje o dosažení „dohody v zásadě“ před 9. červencem, což je Trumpem stanovený termín. Jednání však postupují pomalu a Evropská komise, která jedná jménem EU, se připravuje i na negativní scénář, tedy na možnost návratu k eskalaci obchodních opatření. Trumpovo rozhodnutí o paušálních clech bez hlubších bilaterálních vyjednávání působí jako zásadní geopolitický faktor, který podkopává důvěru investorů v globální stabilitu. K této nervozitě se přidaly i čerstvé makroekonomické údaje z Německa, které ukázaly na nečekaně prudký pokles průmyslových zakázek. Ty v květnu klesly o 1,4 % ve srovnání s předchozím měsícem, a to i po sezónním očištění. Největší propad zaznamenalo odvětví počítačů, elektroniky a optických zařízení, kde objednávky poklesly o výrazných 17,7 %. Analytici upozorňují, že v dubnu došlo k několika mimořádně velkým objednávkám, takže květnový pokles může být částečně jednorázový. Přesto to potvrzuje křehkost oživení největší ekonomiky eurozóny a naznačuje, že návrat k robustnímu růstu může být pomalejší, než se původně očekávalo. Evropská centrální banka v červnu přikročila k razantnímu uvolnění měnové politiky a snížila základní úrokovou sazbu o dva procentní body. I přesto se očekává, že v červenci ECB ponechá sazby beze změny. Finanční trhy však nadále sázejí na další snížení úroků v letošním roce, přičemž konsenzus nyní počítá s cílovou sazbou 1,75 %. Tyto spekulace odrážejí slabé ekonomické výhledy eurozóny i přetrvávající tlak na růst cen. Na podnikovém poli zaujala v pátek zpráva o tom, že Air France-KLM plánuje zvýšit svůj podíl v letecké společnosti SAS z dosavadních 19,9 % na 60,5 %. Transakce proběhne prostřednictvím odkupu podílů firem Castlelake a Lind Invest a má skupině umožnit expanzi na skandinávském trhu. Letecký sektor v Evropě se tak nadále konsoliduje a snaží se optimalizovat své sítě i nabídku v době, kdy se mění poptávka i preference cestujících. Další zajímavou zprávou bylo oznámení francouzské společnosti Alstom, která získala zakázku od newyorské dopravní agentury MTA v hodnotě 2 miliard eur. Alstom dodá nové vlakové vozy typu M-9A pro potřeby Long Island Rail Road a Metro-North Railroad. Tento kontrakt ukazuje, že evropské firmy stále nacházejí silné odbytiště na americkém trhu, i když hrozí protekcionistická opatření. V komoditním sektoru mezitím ceny ropy mírně klesly před víkendovým zasedáním kartelu OPEC+ a jeho spojenců. Brent ztratil 0,4 % a WTI klesla o 0,3 %, přičemž se očekává, že OPEC+ oznámí další navýšení produkce o 411 000 barelů denně. Tento krok je součástí postupného uvolňování předchozích škrtnutí v těžbě, která byla zavedena v reakci na pandemickou krizi. Přestože trhy s ropou zažily mírné zotavení, volatilita zůstává vysoká kvůli nejistotám ohledně poptávky i geopolitickým rizikům. Napětí mezi USA a Íránem opět ožívá, když Axios informoval o plánovaném setkání ohledně jaderné dohody. Íránský ministr zahraničí Abbas Araqchi uvedl, že Teherán zůstává vázán Smlouvou o nešíření jaderných zbraní, což může být klíčové pro budoucí směřování sankcí i ropného trhu. Celkově tak evropské trhy zakončily týden pod tlakem kombinace geopolitických hrozeb, slabých ekonomických dat a nervozity kolem obchodní politiky USA. Další vývoj bude do značné míry záviset na tom, zda se podaří dosáhnout alespoň dílčích dohod s Washingtonem a jak zareagují centrální banky na zhoršující se výhled růstu.