Evropské akciové trhy v úterý posílily, když investoři zhodnocovali dopady nové obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií, silné výsledky některých významných firem a očekávali začátek dvoudenního zasedání Federálního rezervního systému. Přestože pozitivní reakce trhu byla relativně umírněná, indexy ve Frankfurtu, Paříži i Londýně zamířily vzhůru. Německý DAX vzrostl o 0,5 %, francouzský CAC 40 přidal 0,2 % a britský FTSE 100 si připsal 0,1 %. Obchodní dohoda, která byla oznámena o víkendu, představuje určité uvolnění napětí mezi dvěma obchodními bloky, které dohromady zajišťují téměř třetinu světového obchodu. USA však na základě nové dohody přesto od příštího měsíce zavedou 15% clo na většinu dovozů z EU. Tento krok je vnímán jako ústupek Unie, což vyvolalo smíšené reakce. Zatímco dohoda pomohla zmírnit obavy z obchodní války a podpořila krátkodobý růst trhů, její dlouhodobý dopad na evropskou ekonomiku může být spíše negativní. Francouzský premiér François Bayrou označil dohodu za „temný den“ a kritizoval, že se EU podřídila americkému diktátu. Německý kancléř Friedrich Merz pak varoval, že jeho země utrpí „významné“ ekonomické škody v důsledku dohodnutých cel. Investoři proto zůstávají obezřetní, protože i když dohoda přinesla úlevu, zároveň otevřela nové otázky o rovnováze sil mezi USA a EU. K pozitivnímu vývoji evropských akcií přispěly i nové výsledky významných firem. Automobilka Stellantis uvedla, že v druhé polovině roku očekává růst tržeb a udržení provozních marží v nízkých jednociferných hodnotách. Společnost zároveň očekává lepší volný peněžní tok poté, co v první polovině roku utratila 3 miliardy eur. Tento signál stabilizace po obtížném prvním pololetí byl investory přijat s optimismem. Britská banka Barclays překvapila pozitivně, když její zisk za první pololetí vzrostl o 23 %, a to především díky rekordním výnosům z obchodování, částečně vyvolaným celní politikou Spojených států. AstraZeneca překonala očekávání trhu díky silným prodejům léků na rakovinu a kardiovaskulární choroby, i když zůstává opatrná kvůli cenovým tlakům a obchodním rizikům. Naopak méně povzbudivé zprávy přišly od společnosti Philips, která oznámila 47% pokles čistého zisku. Důvodem byl loňský jednorázový zisk z pojištění, který se letos neopakoval. Přesto firma hlásila zlepšení provozních ukazatelů, což zmírnilo negativní dopad výsledků. Sika, švýcarská společnost zaměřená na stavební chemikálie, zvýšila provozní marže navzdory poklesu tržeb způsobenému výkyvy směnných kurzů. Air Liquide pak těžil z investic do energetické transformace a zlepšil provozní výsledky díky přísné kontrole nákladů. Investoři zároveň s napětím očekávají začátek dvoudenního zasedání Federálního rezervního systému. Neočekává se, že by centrální banka změnila úrokové sazby, ale trh se soustředí na komentáře ohledně budoucího vývoje měnové politiky. Trumpova výzva k Fedu, aby sazby snížil, se do tohoto kontextu přirozeně promítá. Debata o snižování sazeb může být intenzivní, zejména pokud se ukáže, že růst americké ekonomiky zpomaluje. Vedle akcií a centrálních bank investoři sledovali i vývoj cen ropy. Po pondělním prudkém růstu se ceny stabilizovaly. Futures na ropu Brent se držely na úrovni 69,32 USD za barel a WTI na 66,71 USD. Trh reagoval pozitivně na dohodu mezi USA a EU, která zmírnila obavy z obchodní války, jež by mohla oslabit globální poptávku po ropě. V rámci dohody se EU zavázala k nákupu americké energie v hodnotě až 750 miliard USD v příštích letech, což podporuje stabilitu trhu. Celkově lze říci, že evropské trhy aktuálně těží z kombinace uklidnění obchodních vztahů a solidních výsledků firem. Přesto nejistota zůstává vysoká, ať už kvůli zasedání Fedu, budoucím dopadům cel, nebo geopolitickému napětí.