Evropské akcie v pátek klesly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil nové cla na dovoz z Kanady, což vyvolalo obavy, že další na řadě bude Evropská unie. Trump ve čtvrtek pozdě večer oznámil, že od 1. srpna zavede 35% clo na veškerý dovoz z Kanady, čímž jasně signalizoval ochotu zasáhnout i blízké spojence USA. Zároveň vyjádřil záměr uvalit paušální cla ve výši 15 až 20 % na většinu dalších obchodních partnerů, což mezi investory vyvolalo silné obavy, že na řadě bude právě Evropská unie. Vliv těchto zpráv se okamžitě projevil na hlavních evropských indexech – německý DAX ztratil 0,8 %, francouzský CAC 40 klesl o 0,6 % a britský FTSE 100 oslabil o 0,2 %. Znepokojení vyvolává zejména to, že Trumpova administrativa by mohla narušit křehký pokrok v obchodních jednáních s EU, který byl v posledních týdnech zaznamenán. Podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče se podařilo dosáhnout významného pokroku směrem k rámcové dohodě, ta však stále nebyla podepsána. Trumpova rostoucí netrpělivost a snaha o rychlé výsledky tak mohou celý proces vykolejit. Na celkově negativní náladě se podepsala i makroekonomická data z Velké Británie, kde ekonomika v květnu meziměsíčně poklesla o 0,1 %, což navázalo na dubnový pokles o 0,3 %. Jedná se o nejvýraznější dvouměsíční propad od října 2023. Tyto údaje překvapily analytiky i centrální banku a posílily očekávání, že Bank of England bude nucena brzy snížit úrokové sazby. K podobnému kroku už přistoupila Evropská centrální banka, která v červnu snížila klíčovou depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,0 %, již poosmé v letošním roce. Zatímco německá inflace v červnu zpomalila na 2,0 %, ve Francii spotřebitelské ceny vzrostly na 0,9 %, což je mírně nad očekáváním. To ukazuje, že inflační tlaky v eurozóně nejsou plošné a ECB má stále manévrovací prostor pro další měnové uvolňování, zejména pokud by obchodní válka a geopolitická rizika dále brzdily růst. V korporátním sektoru vzbudily pozornost především zprávy od energetického giganta BP, který oznámil, že výsledky za druhé čtvrtletí sice zasáhnou nižší ceny komodit, ale produkce v oblasti těžby bude vyšší, než se očekávalo. Akcie BP na tuto zprávu reagovaly růstem. Naopak švédský Pandox, provozující hotelové nemovitosti, zaznamenal jen mírný nárůst tržeb o 2 % díky nedávným akvizicím, což trh příliš nenadchlo. Výraznější pozornost vzbudil krok italské banky UniCredit, která oznámila, že navzdory odporu německé vlády nehodlá ustoupit od svého zájmu převzít Commerzbank. Generální ředitel Andrea Orcel uvedl, že UniCredit byla v září vyzvána k odkupu 4,5% podílu a nyní nevidí důvod měnit kurz. Tento týden navíc zdvojnásobila svůj kapitálový a hlasovací podíl v německé bance převedením derivátů na akcie. Ropný trh mezitím zaznamenal mírné zotavení. Futures na ropu Brent vzrostly o 0,2 % na 68,80 USD za barel, zatímco ropa WTI posílila o 0,3 % na 66,79 USD. Ve čtvrtek však oba kontrakty ztratily přes 2 %, protože investoři reagovali na možný dopad Trumpových cel na globální růst. Nálada se však zlepšila po jeho výrocích na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina, které naznačují další možné sankce vůči Rusku – klíčovému exportérovi ropy. Z pohledu trhu je současná situace velmi křehká. Hrozba nových cel, klesající výkon evropských ekonomik a politické napětí zvyšují nejistotu, kterou investoři vnímají jako riziko. Zároveň však existují určité signály odolnosti – ať už jde o korporátní výsledky některých společností, nebo o reakci centrálních bank, které mají nástroje pro podporu ekonomiky. Italská společnost Cucinelli zvyšuje tržby; Velká Británie investuje do společnosti Eutelsat V dnešních zprávách z oblasti podnikání italský výrobce luxusního oblečení Cucinelli oznámil 10,7% nárůst tržeb za první pololetí, což je v zásadě v souladu s prognózami. Tržby v Americe a Asii vzrostly o dvojciferné hodnoty, přičemž skupina potvrdila své očekávání roční růstu tržeb o přibližně 10 % v letošním i příštím roce. Akcie společnosti v ranním obchodování oslabily o 0,1 %. Velká Británie mezitím oznámila, že vloží 163 milionů eur (190,5 milionu dolarů) do satelitního operátora Eutelsat, ambiciózního konkurenta společnosti Starlink Elona Muska. Evropské vlády vnímají Eutelsat jako způsob, jak zvýšit suverenitu v oblasti vesmíru a snížit závislost Evropy na amerických firmách v oblasti satelitní komunikace a obrany. Díky této investici si Velká Británie udrží svůj podíl, když Francie později v tomto roce poskytne plánovanou finanční injekci ve výši 750 milionů eur, čímž se celková rekapitalizace zvýší na 1,5 miliardy eur.