V posledních dnech se pozornost investorů naplno soustředila na inflační data z USA, konkrétně na červnový index spotřebitelských cen (CPI), který bude zveřejněn v úterý. Zatímco prezident Donald Trump zintenzivňuje obchodní napětí hrozbami dalších cel, finanční trhy zůstávají pozoruhodně klidné. Minulý týden akcie dosáhly nových historických maxim, i když Trump slíbil, že od 1. srpna zavedou USA nová 35% cla na kanadské zboží a další cla na dovoz z Japonska a Jižní Koreje. K tomu se přidaly čerstvé výhrůžky 30% cla na dovoz z Evropské unie a Mexika. I přes tuto eskalaci napětí se hlavní indexy jako S&P 500 a Nasdaq Composite příliš nehnuly. Podle tržních stratégů se investoři přiklánějí k názoru, že i kdyby došlo k mírnému zvýšení inflace, bude to pouze dočasný efekt vyvolaný cly a nikoliv signál trvalejší inflační spirály. Tento předpoklad může být však brzy prověřen daty. Co očekávat od úterních dat CPI? Očekávání na Wall Street jsou poměrně jasná. Meziroční inflace by podle průzkumu Wall Street Journal měla v červnu vzrůst na 2,7 % z květnových 2,4 %. Jádrový CPI, který vylučuje volatilní ceny energií a potravin, by měl dosáhnout 3 % meziročně a 0,3 % meziměsíčně. Podle Thierryho Wizmana, globálního stratéga ve společnosti Macquarie Group, však důležitější než samotná čísla bude struktura inflace. Trhy pravděpodobně přejdou bez větší reakce nad mírným nárůstem cen základních výrobků, pokud inflace ve službách bude dál zpomalovat. Právě tato složka CPI má v indexu největší váhu – přibližně 57 %, zatímco základní zboží tvoří jen 20 %. Znepokojení by mohlo nastat v případě, že růst inflace bude tažen poptávkou napříč sektory a nebude tedy souviset jen s dopadem cel. To by totiž mohlo přimět Federální rezervní systém (Fed), aby odložil plánované snižování úrokových sazeb, což by mohlo narušit růstový trend akciového trhu. Firemní výsledky napoví víc než čísla Vedle inflačních dat bude tento týden zahájena také neoficiální sezóna zveřejňování výsledků za 2. čtvrtletí, která investorům poskytne nový pohled na to, jak se americké společnosti přizpůsobují měnícím se podmínkám v obchodě a makru. Pozornost se obrátí především na velké banky. V úterý oznámí výsledky JPMorgan Chase (JPM), Wells Fargo (WFC), Citigroup (C) a BlackRock (BLK). Ve středu budou následovat Bank of America (BAC), Morgan Stanley (MS) a Goldman Sachs (GS). Podle Johna Butterse z analytické společnosti FactSet je aktuální tempo růstu zisků indexu S&P 500 jen 4,8 %, což je nejslabší číslo od čtvrtého čtvrtletí 2023. Z 21 společností, které již výsledky zveřejnily, jich 71 % překonalo očekávání, což je pod pětiletým průměrem 78 %. Za tímto vývojem může stát nejistota vyvolaná celní politikou a odložené investice podniků. Někteří analytici, včetně Wizmana, však upozorňují, že slabší výsledky mohou paradoxně připravit půdu pro pozitivní překvapení. Oslabený dolar totiž zvyšuje konkurenceschopnost amerických společností v zahraničí a tím může podpořit jejich ziskové marže. Výhled na zbytek roku zůstává nejistý Zatímco tvrdá data ukážou, jak silně cla dopadají na ekonomiku, investory znepokojuje také nedostatek výhledu ze strany samotných firem. Podle údajů Rational Wealth pouze 16 % firem v 1. čtvrtletí poskytlo investorům výhled na další kvartál, oproti 27 % ve stejném období roku 2024. Tento pokles důvěry může být dalším signálem nejistoty ve výhledu na druhou polovinu roku. Podle Jima Smigiela ze společnosti SEI by obnovení ochoty firem zveřejňovat prognózy mohlo sloužit jako impuls pro akciový trh, který je nyní podle něj „citlivý na signály důvěry“. V pátek akciové indexy uzavřely v červených číslech. Dow Jones ztratil 0,6 %, S&P 500 odepsal 0,3 % a Nasdaq oslabil o 0,2 %, částečně kvůli obavám z čerstvých cel na kanadské zboží. Vstoupí v platnost 1. srpna a rozšiřují už tak rozsáhlý seznam obchodních kroků, které dál podkopávají důvěru investorů a zvyšují nejistotu na trzích.