Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci, sdružení pod označením OPEC+, oznámili, že v srpnu zvýší denní produkci ropy o 548 000 barelů denně. Jde o první rozhodnutí této skupiny od červnového napětí na Blízkém východě, kdy došlo ke střetům mezi Íránem a Izraelem a také k americkým útokům na íránská jaderná zařízení. Právě tyto události na čas zvýšily ceny ropy a vzbudily obavy z přerušení dodávek. Zvýšení těžby je větší, než trh očekával. V předchozích měsících – konkrétně v květnu, červnu a červenci – docházelo k postupnému zvyšování dodávek o 411 000 barelů denně. Pro srpen se očekávalo pokračování tohoto tempa. Rozhodnutí OPEC+ tedy překvapilo jak velikostí navýšení, tak načasováním. Skupina OPEC+ jako důvod uvedla „stabilní globální ekonomický výhled“ a „zdravé fundamenty trhu“. Zástupci členských států se mají znovu sejít 3. srpna, kdy budou rozhodovat o dalším postupu – tentokrát s ohledem na těžbu v září. Do té doby bude klíčové sledovat reakci trhu, poptávkovou dynamiku i vývoj cen. Trhy reagují opatrně, poptávka zatím zaostává Zvýšená těžba přichází v momentě, kdy trh s ropou zůstává napjatý, a to především kvůli přetrvávající slabší poptávce. Ceny ropy Brent, globálního benchmarku, od začátku roku klesly o 8,5 % a aktuálně se pohybují kolem 68,51 USD za barel. Na vině je kombinace vyšší nabídky, mírně zpomalující světové ekonomiky a odeznívajících inflačních tlaků. Situaci nezlepšuje ani fakt, že dočasné zvýšení cen ropy, způsobené geopolitickým napětím mezi Íránem a Izraelem, rychle odeznělo. Ještě 19. června se ropa Brent obchodovala za 80 dolarů, protože investoři se obávali přerušení dodávek skrze strategický Hormuzský průliv, kudy proudí zhruba 30 % světového námořního obchodu s ropou. Jakmile však napětí polevilo a ukázalo se, že nedošlo k přímému narušení dodavatelských cest, ceny se opět vrátily k předchozím nižším úrovním. Podle analytiků se tedy ropný trh nachází v nepříznivé rovnováze: nabídka roste, ale poptávka tuto expanzi nestíhá absorbovat. Výsledkem může být pokračující tlak na ceny, což potvrzují i výhledy několika velkých finančních institucí. Výhledy analytiků zůstávají opatrné Ekonom Kieran Tompkins z Capital Economics ve svém komentáři upozornil, že OPEC+ pravděpodobně ponechá strategii navyšování produkčních kvót tempem přibližně 400 000 barelů denně. Tento trend by mohl pokračovat i v dalších měsících, což by podle něj dále stlačovalo ceny. Tompkins očekává, že cena ropy Brent do konce roku klesne na 60 USD za barel, což by znamenalo návrat k úrovním z doby před začátkem války na Ukrajině. O něco méně pesimistický výhled představila Bank of America (BAC), která minulý týden stanovila cílovou cenu 64 USD pro druhou polovinu roku 2025. Analytici se tak vesměs shodují na tom, že bez výrazného oživení poptávky bude jakékoli navyšování těžby dál tlačit ceny dolů. Trh by si podle nich přál buď stabilitu, nebo řízené udržování nižší nabídky – ale zatím se OPEC+ rozhodl jít opačnou cestou. Nová strategie: objem před cenou Zajímavé je, že poslední kroky OPEC+ mohou signalizovat změnu dlouhodobé strategie. V letech 2022 a 2023 skupina podnikla sérii významných škrtů v těžbě, jejichž cílem bylo udržet ceny na vyšších úrovních v reakci na inflaci a geopolitickou nestabilitu. Dnes však situace vypadá jinak. Vzhledem k silné konkurenci ze strany producentů mimo OPEC+ – zejména Spojených států, kde těžba ropy nadále roste – se země jako Saúdská Arábie nebo Rusko zřejmě snaží získat zpět podíl na trhu. Analytici jako Daniela Sabin Hathorn z Capital.com to interpretují jako posun v prioritách. Producenti podle ní nyní upřednostňují objem prodeje před samotnou cenou ropy. Jinými slovy, místo toho, aby bránili vysoké ceny snižováním nabídky, se nyní snaží zvýšit objem vývozu a stabilizovat příjmy přes kvantitu. Tento přístup má své výhody, ale i rizika. Pokud se skutečně rozšíří, může dojít k výraznému narušení rovnováhy na trhu. V prostředí slabé poptávky by to znamenalo prohloubení tlaku na ceny, a potenciálně i návrat pod psychologicky důležitou hranici 60 USD za barel.