Pokles cen železné rudy, růst nákladů a přechod ve vedení přináší nejistotu, ale i nové příležitosti. Těžařský gigant Rio Tinto oznámil za první polovinu letošního roku nejnižší pololetní zisk od roku 2020, což odráží tlak na ceny železné rudy a zvyšující se náklady, zejména v Austrálii. Společnost rovněž snížila prozatímní dividendu na nejnižší úroveň od roku 2017, což signalizuje opatrnější přístup k distribuci kapitálu v době globálních ekonomických výkyvů. Za šest měsíců do 30. června dosáhl základní zisk 4,81 miliardy USD, což je pokles o 16 % oproti předchozímu roku a mírně pod odhady analytiků společnosti Visible Alpha, kteří očekávali 5,05 miliardy USD. Akcie Rio Tinto, obchodované na londýnské burze, zareagovaly poklesem o 1,3 % po oznámení výsledků. Rio Tinto Group (RIO) Slábnoucí železná ruda, rostoucí význam mědi a lithia Rio Tinto, největší světový producent železné rudy, čelí poklesu cen této klíčové suroviny o 15 %, především kvůli nižší poptávce po oceli v Číně a současnému nárůstu nabídky z dalších těžařských zemí, jako jsou Brazílie a Jižní Afrika. Ceny železné rudy jsou tak pod dvojím tlakem – na jedné straně zpomalení čínské ekonomiky a na druhé rostoucí konkurence. Situaci alespoň částečně kompenzovaly vyšší ceny jiných surovin, jako jsou měď, bauxit, hliník, oxid hlinitý a zlato. Společnost rovněž oznámila pokračující silnou poptávku po lithiu, zejména ze strany výrobců stacionárních baterií, kde se meziroční poptávka zdvojnásobila. To naznačuje, že strategická orientace firmy na rozšíření portfolia o „zelené“ kovy začíná přinášet první ovoce. Změna ve vedení a otázky ohledně budoucí strategie Současný generální ředitel Jakob Stausholm, který Rio Tinto vedl od roku 2021, odchází a firmu 25. srpna převezme nový šéf Simon Trott. Stausholm se v posledních letech zaměřoval především na snižování emisí CO₂ a investice do projektů v oblasti mědi a lithia. Uvedl, že Rio je „v dobré kondici“, ale připustil, že firma stále hledá cesty, jak zefektivnit provoz a snížit náklady. Podle některých analytiků z Jefferies se od nového vedení neočekávají zásadní změny strategie, ale důraz bude kladen na provozní výkonnost a vyšší efektivitu. Společnost zvažuje například prodej své divize Rio Tinto Iron and Titanium (RTIT), která vykázala za první polovinu roku nízkou ziskovost. Stausholm připustil, že otázka, zda je Rio tím správným vlastníkem této části podnikání, zůstává otevřená a bude ji muset řešit jeho nástupce. Náklady rostou, počasí komplikuje těžbu Jedním z největších problémů, které ovlivnily ziskovost, je růst jednotkových nákladů v těžbě železné rudy v oblasti Pilbara v západní Austrálii. Ty se meziročně zvýšily z 23,2 USD na 24,3 USD za mokrou metrickou tunu, což je přímý důsledek nižších objemů těžby a cyklónů, které postihly region. Přesto společnost ponechala výhled dodávek z Pilbara na spodní hranici rozmezí 323–338 milionů tun, čímž naznačuje určitou stabilitu, i když bez výrazného růstu. Americká cla a geopolitika: výzvy i příležitosti V oblasti mědi se Rio Tinto spoléhá na projekty, jako je Kennecott v USA, které by mohly díky americkým clům na dovoz mědi získat konkurenční výhodu. Stausholm uvedl, že hutě budou „díky clům okamžitě mnohem ziskovější“ a vidí zde prostor pro rozšíření kapacit. Dalším ambiciózním projektem je Resolution Copper v Arizoně, který by mohl pokrýt až čtvrtinu budoucí spotřeby mědi v USA. V segmentu hliníku ale firma čelí komplikacím. Na dovoz kanadského hliníku do USA bylo uvaleno 50% clo, které podle Stausholma pravděpodobně ponese konečný spotřebitel. Přesto Rio Tinto zůstává přesvědčeno, že je schopno tyto náklady přenést dál bez zásadního narušení prodejního modelu. Výhled zůstává opatrně optimistický Ačkoliv výsledky nejsou oslnivé, Rio Tinto zůstává jedním z klíčových hráčů v globálním těžebním sektoru s jasnou strategií orientovanou na energetickou transformaci, dekarbonizaci a technologické kovy. Výzvy v podobě klimatických vlivů, rostoucích nákladů a geopolitických nejistot přetrvávají, ale firma naznačuje, že má potřebnou odolnost i finanční sílu, aby je zvládla.