Spojené státy a Kanada znovu rozdmýchaly letitý spor o obchod s dřevem, konkrétně s takzvaným měkkým dřevem pocházejícím z rychle rostoucích jehličnanů. Tento konflikt, který se táhne od 80. let, má zásadní dopady nejen na lesní průmysl, ale také na ceny nemovitostí a celkové ekonomické vztahy obou zemí. V roce 2025 vstoupil do nové fáze – prezident Donald Trump v březnu podepsal výkonný příkaz, jehož cílem je zvýšit produkci dřeva na území USA a omezit závislost na dovozu z Kanady. Tento krok zahrnoval zjednodušení povolovacího řízení a spuštění vyšetřování vlivu dovozu na národní bezpečnost. Podle současných očekávání americké ministerstvo obchodu zvýší cla na kanadské dřevo z dosavadních 14,4 % až na 34,5 %, čímž se situace výrazně vyhrotí. Kanada dlouhodobě odmítá, že by její dřevozpracující průmysl těžil z vládních subvencí, ovšem s rostoucím tlakem z Washingtonu začíná zvažovat ústupky – premiér Britské Kolumbie David Eby připustil možnost zavedení kvót na vývoz dřeva do USA. Spor o poplatky a dotace Podstatou konfliktu je americké přesvědčení, že Kanada uměle snižuje ceny měkkého dřeva díky nízkým poplatkům za těžbu v lesích, které spravují provinční vlády. USA tvrdí, že tyto poplatky jsou pod tržní úrovní, a představují tak formu státní dotace. Kanada naopak jakékoliv manipulace s cenami popírá. Poslední velké kolo sporu začalo v roce 2016, kdy vypršela platnost předchozí dvoustranné dohody. Pokus o obnovení smlouvy ztroskotal, protože strany se nedohodly, co by se mělo stát v případě, že americký dřevařský průmysl nedokáže pokrýt dohodnutý podíl domácí spotřeby. Výsledkem bylo zavedení kombinovaných antidumpingových a vyrovnávacích cel ve výši 20,8 % v roce 2017. I přesto, že Světová obchodní organizace (WTO) v roce 2020 podpořila argumenty Kanady a označila americká cla za přehnaná, současná Trumpova administrativa se rozhodla pro ještě tvrdší přístup. Omezení dovozu by mohlo zvýšit ceny nemovitostí USA v roce 2024 spotřebovaly téměř 50 miliard stop měkkého dřeva, přičemž asi 24 % tohoto objemu pocházelo z Kanady. Američtí lesníci, zejména na jihu země, se snaží zvýšit produkci, ale kapacita není dostatečná k plné náhradě dovozu. Mezi další překážky patří omezený počet pil, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a technické rozdíly mezi druhy dřeva. Například jižní žlutá borovice, která dominuje americké produkci, roste sice rychle, ale smrková borovice z Kanady je preferovaná kvůli lepší zpracovatelnosti a nižší náchylnosti na změny vlhkosti. V červenci 2025 se její futures kontrakty obchodovaly s prémií 230 dolarů za 1 000 stop prken oproti žluté borovici. Omezení dovozu by mohlo vést k růstu cen stavebních materiálů, což následně zvyšuje i náklady na bydlení. Ačkoli dřevo tvoří méně než pětinu celkových stavebních nákladů, i relativně malý nárůst cen se promítá do konečné ceny nemovitostí. V minulosti – například v roce 2018 – vývoj cen přiměl stavebníky k používání levnějších alternativ, k úpravám designu a ke stavbě menších domů. Snaha USA o soběstačnost a politický tlak Prezident Trump ve svém březnovém výnosu uvedl, že Spojené státy mají „více než dostatečné“ zdroje k zajištění domácí spotřeby dřeva, ale jejich využití brání federální byrokracie. V souladu s tímto postojem byla v dubnu zařazena více než polovina federálně spravovaných lesů do nouzového režimu, který má urychlit těžbu a zároveň napomoci boji proti požárům a ekologickým rizikům. Ministerstvo zemědělství (USDA) navíc přislíbilo investici 200 milionů dolarů do zvýšení domácí produkce. Přesto experti varují, že vybudování plně domácího dodavatelského řetězce bude vyžadovat roky výstavby nových zařízení a náboru pracovníků. Nejde pouze o těžbu, ale i o zpracování a logistiku, která je aktuálně v Kanadě efektivnější, levnější a technologicky lépe vybavená. Není zatím jasné, jak se Trumpova administrativa postaví k návrhu Kanady na zavedení kvót. Zatím nebyly formulovány konkrétní požadavky na úpravu obchodních praktik, což situaci nadále ztěžuje.