Ve světle blížícího se termínu devátého července, který si americká administrativa stanovila jako hranici pro dosažení nových obchodních dohod, se vyjednávání s hlavními partnery USA dramaticky zintenzivňuje. Prezident Donald Trump plánuje od pondělí začít rozesílat dopisy s informacemi o nadcházejících celních sazbách, které mají vstoupit v platnost od 1. srpna. Zároveň ale jeho tým naznačuje, že nejde o definitivní krok a některé země by mohly získat čas navíc. Některé země dostanou tři týdny navíc Ministr financí Scott Bessent uvedl, že státy, které nestihnou uzavřít dohodu do 9. července, mohou získat dodatečné tří týdenní prodloužení jednání. V nedělním vysílání CNN uvedl, že následujících 72 hodin bude klíčových. „Máme před sebou hodně práce,“ konstatoval. Tímto krokem Bessent otevřel prostor pro diplomacii i v posledních dnech před zavedením cel. Trump v neděli večer na sociálních sítích oznámil, že dopisy o clech budou odeslány od pondělního poledne. Měly by jich být rozeslány desítky a zamíří k 12 až 15 hlavním obchodním partnerům USA. Prezident ale zároveň uvedl, že některé dohody jsou na dosah a většina případů se podle něj do 9. července uzavře – buď formou dohody, nebo formálně doručeným dopisem. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka se prezident v tuto chvíli aktivně zabývá nastavením celních sazeb i obsahem nových obchodních dohod. Ačkoli datum 1. srpna nadále platí jako oficiální začátek nových cel, Washington zůstává otevřený dalším návrhům. „Pokud chtějí země věci urychlit, mají prostor. Pokud chtějí staré sazby, je to jejich volba,“ uvedl Bessent pro CNN. Napětí stoupá, vyjednávání se zadrhávají Administrativa opakovaně upozorňovala, že pokud některé státy nesplní požadavky na snížení obchodní nerovnováhy, vrátí se cla na vyšší úroveň, jaká platila od 2. dubna. Tato hrozba vyvolává tlak i na partnery, kteří zvažují odvetná opatření. Bessent připustil, že v poslední fázi jednání naráží vyjednávači na řadu komplikací. „Je tu spousta překážek,“ uvedl v pořadu Fox News Sunday. Některé země se podle něj snaží dojednat ústupky na poslední chvíli. Trump sám potvrdil, že o víkendu podepsal několik dopisů, které měly být rozeslány v pondělí, ale odmítl sdělit, komu jsou určeny. Zatímco prezident veřejně signalizuje odhodlání zavést cla, zároveň naznačuje prostor pro dohodu. Podle Bessenta se hlavní pozornost soustředí na 18 nejvýznamnějších obchodních partnerů USA, přičemž některé dohody jsou velmi blízko. Mezi nimi je mimo jiné Evropská unie, která zajišťuje téměř pětinu celkového amerického obchodu se zbožím. Hrozba cel vyvolává reakce napříč světem Trumpova taktika opakovaných hrozeb celními bariérami budí v zahraničí značnou nejistotu. Jednání probíhají s klíčovými zeměmi jako Japonsko, Jižní Korea, Indie, Vietnam či EU. Některé země – jako Indie – naznačily, že by mohly přistoupit k odvetným clům, pokud USA nezmění své postoje. V Dillí se zvažují poplatky za americká auta a jejich součástky. Také Jižní Korea vyjádřila znepokojení z možných cel na automobilový průmysl a žádá prodloužení jednání, aby se novým tarifům vyhnula. Japonsko, významný výrobce automobilů, vyslalo signál, že je připraveno bránit své zájmy a přijmout „pevný postoj“. Premiér Šigeru Ishiba uvedl, že země zvažuje všechny možné scénáře a bude reagovat podle vývoje situace. Kromě toho se ozvala také Kambodža, která patřila mezi země nejvíce ohrožené odvetnými tarify. Tato jihovýchodní asijská země, významný vývozce textilu a obuvi, oznámila rámcovou dohodu s USA, která by měla být brzy zveřejněna. Podobně Indonésie uvedla, že je blízko uzavření rozsáhlé dohody s Washingtonem, zahrnující spolupráci v oblasti kritických surovin, energetiky a obrany. Americké firmy a trhy čekají, co přijde Zavedení Trumpových takzvaných recipročních cel na jaře vyvolalo mezi investory obavy z možného dopadu na ekonomiku. Zvýšená cla z počátku dubna totiž krátce poté způsobila propad trhů a vedly k obavám z možné recese. To donutilo Bílý dům přistoupit ke zmrazení celních sazeb na úroveň 10 %, a to až do 9. července. Nyní však visí nad trhem nejistota, zda a v jakém rozsahu budou cla opět zvýšena. Z pohledu amerických firem hrozí nejen vyšší náklady na dovoz, ale také riziko odvetných opatření ze strany zahraničních partnerů. Evropská unie patří mezi bloky, které jsou na možná cla připraveny. Členské státy EU byly v pátek informovány o aktuálním stavu jednání a podle informací agentury Bloomberg je technická dohoda téměř hotová. Napětí panuje i v Thajsku, které se snaží na poslední chvíli vyjednat výjimky ze 36% cel na své vývozy. Země nabídla větší přístup amerického zboží na thajský trh, včetně nákupu amerických letadel a energetických produktů. Závěr tohoto kola vyjednávání tak bude rozhodující nejen pro budoucnost amerického obchodu, ale i pro stabilitu globálních trhů.