Nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se uvalení 50% cla na brazilský dovoz vyvolalo silnou reakci napříč globálními trhy. Ačkoli se jedná o zatím jednostranné prohlášení, které by vstoupilo v platnost až po případném Trumpově návratu do Bílého domu, dopad na brazilské trhy byl okamžitý a citelný. Tato cla mají být podle Trumpa odvetou za stíhání bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, jehož vládu označoval za spojeneckou. Současný prezident Luiz Inacio Lula da Silva již slíbil, že Brazílie bude reagovat recipročními opatřeními, čímž se zvýšilo riziko obchodní války mezi USA a největší ekonomikou Latinské Ameriky. Co je na situaci výjimečné, je časování a dopad na jeden z nejvýkonnějších trhů roku 2025. Brazilský akciový index Bovespa od začátku roku vzrostl o 14 %, čímž výrazně překonal americký index S&P 500, který posílil jen o 6 %. Ještě lépe si vedl burzovní fond iShares MSCI Brazil ETF, který zhodnotil o 25 %. Investoři v posledních měsících hojně sázejí na oživení Latinské Ameriky, stabilizaci politiky centrální banky Brazílie a atraktivní valuace firem – nyní se však karta může otočit. iShares MSCI Brazil ETF (EWZ) Krátce po Trumpově oznámení reagovaly trhy rychle: ETF EWZ ztratil přes 2 % před otevřením trhů a brazilský ropný gigant Petrobras oslabil o stejné procento. Přestože jde o citelný pokles, někteří analytici se domnívají, že se nejedná o fatální ránu. UBS ve své poznámce uvedla, že 50% clo by bylo sice negativním šokem, ale jeho celkový dopad na brazilskou ekonomiku by byl relativně mírný. Nejzranitelnější by byly konkrétní exportní segmenty: polotovary ze železa a oceli (72,5 % vývozu směřuje do USA), letadla (63,2 %), stavební materiály (57,5 %), ethanol (48,5 %) a výrobky ze dřeva (43,2 %). Podle Davida Beckera z Bank of America je nutné vnímat aktuální situaci v širším kontextu, který často uniká pozornosti prvotní tržní reakce. Přestože Trumpova cla působí na první pohled dramaticky, většina společností zařazených v brazilském akciovém indexu Ibovespa není na vývozu do Spojených států nijak zásadně závislá. Jak Becker upozorňuje, pouze přibližně 1 % jejich celkových tržeb pochází z exportu směřujícího na americký trh, což znamená, že přímý dopad plánovaných cel bude spíše omezený a z hlediska výkonnosti firem málo významný. V reakci na geopolitické zprávy se trhy často chovají emocionálně a přehnaně reagují i na události, které ve skutečnosti nemají hlubší dopad na fundamentální hodnotu společností. Z krátkodobého hlediska se tedy můžeme dočkat zvýšené volatility a poklesu cen aktiv, ale z dlouhodobé perspektivy jde podle Beckera spíše o dočasný výkyv než strukturální problém, který by měl investory odradit od expozice na jinak silném a výkonném trhu, jakým Brazílie letos bezesporu je.Z pohledu investora se situace vyvíjí zajímavě. Zatímco geopolitické napětí s USA stoupá, brazilský trh zůstává atraktivní díky silnému růstu, nízkému ocenění a pokračující poptávce po komoditách. Cla mohou dočasně snížit důvěru a způsobit pokles cen aktiv, což pro některé investory představuje nákupní příležitost. Tradiční volatilita rozvíjejících se trhů může opět nabídnout vstupní body pro ty, kteří hledají vyšší výnos za cenu vyššího rizika. Celní politika Donalda Trumpa navíc nebude mít dopad ihned. Vzhledem k tomu, že se jedná o volební slib a nikoli platné opatření, mají investoři ještě čas situaci vyhodnotit. Riziko je tedy politické a dlouhodobější, ale nikoli nevyhnutelné. Brazílie má navíc možnost hledat nové obchodní partnery a přesměrovat vývoz, zejména pokud se cla zaměří jen na určité produkty. Pro investory tedy přichází čas rozhodování: převažuje obava z Trumpových kroků, nebo víra ve fundamentální sílu brazilské ekonomiky? Pokud historie napoví, každý podobný otřes na trzích bývá zároveň i příležitostí.