Prezident Donald Trump a jeho podporovatelé rádi poukazují na aktuálně příznivou situaci na amerických finančních trzích. Růst indexu S&P 500, posílení technologických akcií, pokrok společnosti Nvidia (NVDA) nebo růst hodnoty bitcoinu (BTC) jsou z jejich pohledu jasným důkazem toho, že obavy z negativního dopadu celních opatření jsou přehnané. Trump v nedávném vyjádření na sociálních sítích zdůraznil právě tyto pozitivní ukazatele, aby podpořil své tvrzení, že zaváděná cla americkou ekonomiku nepoškozují. Podobně se vyjádřil i jeho ekonomický poradce Stephen Miran, který napsal, že „neexistují žádné důkazy“ o tom, že by Trumpova cla způsobila výraznější inflaci. Tato tvrzení však čelí rostoucí kritice ze strany odborníků na obchodní politiku a makroekonomii, kteří varují, že skutečné ekonomické dopady se teprve začínají projevovat. Zásoby docházejí, firmy se připravují na zátěž Zkušená analytička Deborah Elmsová, vedoucí obchodní politiky v singapurské Hinrich Foundation, upozorňuje, že je příliš brzy na to vyvozovat jednoznačné závěry. Podle ní je pravda mnohem komplexnější. V diskusi pořádané National Press Foundation upozornila na to, že mnoho amerických firem si před oznámením nových cel 2. dubna vytvořilo zásoby, aby se vyhnulo bezprostředním nákladům. Jenže tyto zásoby nyní začínají docházet a firmy podle ní „stále více přemýšlejí, jak se s vyššími cly vypořádat“. To se projevuje i v provozních datech – například toky zboží přes přístavy, počty kamionů, velikost skladových zásob či firemní nákupy podle Elmsové naznačují zhoršující se situaci. Navíc Trump nedávno znovu pohrozil dalším zvýšením cel, tentokrát vůči konkrétním zemím, s platností už od 1. srpna. Firmy se také připravují na nová odvětvová cla podle článku 232 zákona o rozšiřování obchodu z roku 1962, který umožňuje uvalit cla ze strategických důvodů. Elmsová varuje, že pokud cla skutečně vstoupí v platnost v očekávané výši, „bude to pro americkou ekonomiku znamenat ještě větší škody“. Zasaženy by mohly být zejména malé podniky, které mají mnohem menší prostor pro přizpůsobení se novým podmínkám. Růstové signály mohou klamat Ekonomické dopady celní politiky podle odborníků nelze hodnotit izolovaně. David J. Lynch, korespondent Washington Post a autor připravované knihy o globalizaci „The World’s Worst Bet“, připodobnil dnešní optimismus k muži, který padá z dvacátého patra a v polovině si říká: „Zatím to jde dobře.“ Tím naznačil, že i když se aktuálně nezdá, že by cla způsobovala problémy, negativní důsledky se mohou projevit později a možná i nečekaně rychle. Lynch také upozornil na to, že se situace může změnit s dalšími kroky administrativy. I relativně malé posuny v obchodní politice mohou mít široký dopad, pokud se dotknou klíčových dovozních nebo vývozních toků. Podobně jako Elmsová i Lynch nabádá k trpělivosti a důkladnému sledování vývoje. Sám přiznává, že vyhodnotit účinnost politiky vyžaduje čas – a že aktuální tržní optimismus může být přechodný nebo iluzorní. Dopady budou citelné, ale americká ekonomika zůstane odolná Navzdory varováním odborníků existuje i důležitý kontext, který snižuje bezprostřední obavy. Elmsová poukazuje na to, že mezinárodní obchod tvoří zhruba 30 % americké ekonomiky, a proto nelze očekávat, že cla sama o sobě zcela zničí ekonomický výkon Spojených států. Jinými slovy – i když mohou být škodlivá, zasažená bude jen určitá část hospodářství. Z dlouhodobého hlediska ale může být strukturální dopad znatelný. Cla ovlivňují nejen tok zboží, ale i rozhodování firem o investicích, zaměstnanosti a přesunu výroby. V konečném důsledku tak může celní politika způsobit ztráty, které nebudou bezprostředně vidět v grafech, ale budou se šířit napříč dodavatelskými řetězci. Závěr je tedy jasný: i když trhy zůstávají zatím klidné a růst pokračuje, varovné signály se množí. Politici i investoři by neměli přehlížet souvislosti a měli by se připravit na možnost, že se ekonomické náklady Trumpových cel teprve začnou plně projevovat. Jak se ukazuje, důsledky přicházejí možná rychleji, než by si mnozí byli ochotni připustit.