Ve Washingtonu se stává umělá inteligence jedním z hlavních témat politické agendy. Prezident Donald Trump ve středu představil „akční plán“ pro AI, který má za cíl posílit postavení Spojených států v této klíčové technologii. Podle jeho slov má jít o kombinaci podpory amerických firem, expanze na zahraniční trhy a omezení překážek na úrovni jednotlivých států. Ohlášený plán však vyvolal silně rozdílné reakce – zatímco průmyslové asociace a část expertů jej vítají, některé akademické a občanské skupiny varují před nedostatečnou regulací a ignorováním dopadů na společnost. Základní myšlenkou Trumpova návrhu je urychlit domácí rozvoj umělé inteligence a zároveň podpořit její vývoz do zahraničí. Plán obsahuje i výzvu federální vládě, aby pozastavila financování projektů v těch amerických státech, které podle něj uplatňují příliš restriktivní regulace AI, jež brání efektivnímu využití prostředků. Tento krok navazuje na předchozí snahy republikánů omezit regulační pravomoci jednotlivých států, které se zatím do federální legislativy nepodařilo prosadit. Trump také zdůraznil nutnost rychlé výstavby nových datových center, která jsou klíčová pro vývoj i provoz AI systémů. Právě tato oblast se podle některých analytiků může stát zásadním motorem růstu nejen technologických firem, ale i celého dodavatelského řetězce v oblasti infrastruktury a energetiky. Daniel Castro, viceprezident think tanku Information Technology and Innovation Foundation, hodnotil plán pozitivně. Označil ho za „home run“ a dodal, že je to „to, co země potřebuje“ – tedy strategii zaměřenou na rychlý rozvoj AI na domácím trhu a podporu amerických technologií v globální konkurenci. Jeho organizace je podporována velkými hráči jako Intel (INTC) a Nvidia (NVDA). Kritika kvůli regulaci a dopadu na společnost Přes kladné ohlasy z průmyslu se ozvala i výrazná kritika. Susan Ariel Aaronson, odbornice na správu AI z George Washington University, upozornila, že plán má nedostatky v otázce digitální gramotnosti a práce s důvěrou uživatelů. Podle ní se v dokumentu téměř neřeší otázky, jak si vláda získá důvěru vývojářů, spotřebitelů i mezinárodních partnerů. Veřejnost podle ní poskytla více než 10 000 připomínek, které se týkaly zejména investic, výpočetní kapacity a infrastruktury. Zásadní výtky zazněly také ze strany levicové organizace Public Citizen. Její zástupkyně Lisa Gilbert během telekonference uvedla, že plán dává přednost korporacím před občanskými právy a že riskuje spuštění vlny projektů bez dostatečných záruk. Konkrétně varovala, že výkonná vyhláška umožní výstavbu rozsáhlých datových center s vysokou energetickou náročností bez požadavků na posouzení dopadů na životní prostředí nebo konzultací s místními komunitami. Podle ní je plán veden „logikou růstu za každou cenu“, která nerespektuje ochranu spotřebitele, práva zaměstnanců ani demokratické procesy. To vše podle ní nahrává firmám ze Silicon Valley na úkor širších společenských zájmů. Pozitivní ohlasy od průmyslu a trhu Na druhé straně se ozývají i silné hlasy na podporu návrhu. Jay Timmons, prezident Národní asociace výrobců, uvedl, že plán odpovídá potřebám „prostředí příznivého pro AI“. Vyzdvihl především snahu omezit nadměrnou regulaci, která by podle něj mohla brzdit rozvoj v menších a středních firmách. Timmons ocenil, že dokument obsahuje požadavky přizpůsobené konkrétnímu použití AI a že zohledňuje specifika výrobního sektoru. Podobně reagovala i organizace American Fintech Council, která plán označila za „odvážný a vítaný závazek“ směrem k zajištění amerického technologického leadershipu. Vyslovila přesvědčení, že USA mají šanci zaujmout vedoucí postavení v této „transformativní technologii“, pokud přijmou kroky ke zjednodušení podmínek a podpoře domácího vývoje. Optimismus zazněl i od investiční společnosti Raymond James, podle níž plán představuje „příznivý vítr“ pro technologický sektor. Analytici firmy očekávají, že z něj budou těžit nejen velcí technologičtí hráči, ale i společnosti působící v oblasti kybernetické bezpečnosti, polovodičů, energetické infrastruktury a vzdělávání v oblasti AI. Akcie, které mohou těžit z nové politiky Analytici rovněž upozornili na veřejně obchodované společnosti, které by mohly z Trumpova plánu přímo profitovat. Patří mezi ně technologičtí giganti jako Alphabet (GOOG) (GOOGL), Amazon (AMZN), Meta Platforms (META), Microsoft (MSFT) a Salesforce (CRM). Přínos se očekává také u firem zaměřených na vývoj nástrojů a spolupráci v oblasti vývoje AI, jako jsou Atlassian (TEAM) nebo ServiceNow (NOW). Přestože finální podoba některých výkonných nařízení bude záviset na podrobnostech, směřování je jasné – Trumpova administrativa se chce stavět proti omezujícím regulacím a podpořit růst ekosystému umělé inteligence prostřednictvím investic, vývozu a pružnější infrastruktury. O tom, jak silný dopad bude mít tento plán nejen na ekonomiku, ale i na společnost, se teprve rozhodne. Aktuální rozdělení názorů ale ukazuje, že AI je nejen technologickým, ale i politickým tématem s dalekosáhlými důsledky.